ahoj lenkozlíne
připojím z mého pohledu. začnu si tím smrkem. má bohatý kořenový systém, který není moc hluboký a jeho průměr je tak 1,5 x větší než průměr jeho koruny + -. proto i vysaje všechnu vláhu, jak jsi zmínila. proto se i tak snadno vyvrací nezávisle na svém věku. stačí souběh několika klimatických událostí jako dlouhé sucho, vhodně nasměrovaný poryv větru, a je dole. pokud kolem něj nerostou jiné stromy podobné velikosti - "rozbíječ větru" a je na svahu, je riziko větší.
můžeš si nechat na tom smrku "zřídnout" větve, tzn. vyříznout z celého objemu koruny třetinu větví. tím docílíš toho, že nebude větrům klást tak velký odpor a možná pustí víc světla k zemi, rok dva, tři nebude mít takovou spotřebu vody. je tu však veliké ale. zřejmě je to schopný, silný a neohrožený strom, proto zareaguje po těch dvou letech mohutným znovurůstem - bude se chtít vrátit na slunečné pozice, které již jednou vydobyl a nechat si všechno pro sebe, taky mu navíc můžeš způsobit, kvůli utrženým zraněním (záleží na kvalitě pily a pilaře), napadení houbou, hmyzem. taky odumře část kořenového systému a zeslábne mu držení těla. správné provedení řezu (jak objemem, tak kvalitou) je ožehavá věc, snadno se dá překročit hranice. rozhodně se vyvaruj odřezávání větví zespoda a dohola, zvyšuješ tím těžiště a šance větru zvítězit v páce se zvyšují.
pokud se rozhodneš ho pokácet, počítej se ztrátou půdy. voda mrška snadno spláchne co si smrk hlídal tak pečlivě mezi prsty. je třeba aspoň tři roky před kácením provést veelkou výsadbu, která od smrku postupně převezme jeho hliněné bohatství. uváženě vybrat keře, které se vedle něj budou uhánět o jeho majetek, protože to bude tvrdý boj a smrk má zcela jistě výhodu - ovládá zdroje vody a půda je kyselá jeho potem. třeba vrba jíva, ale nedají se z ní dělat řízky jako z ostatních vrb. bohužel ti teď nedokážu další povědět:(
záleží i na tom jak se ten smrk bude kácet, protože si své úsilí můžeš poničit. teď mě tak napadá, že by to možná rostliny stihly převzít i po kácení, přece jen bude nějakou dobu trvat, než se kořenoví rozpadne.
a nakonec, vybral bych si jiný strom, na výměnu, protože když setneš strom, tak zasaď aspoň sto:) aspoň jeden, pokud možno listnáč, který je u nás doma a třeba ho už není tolik vidět v krajině (a vaše zahrada je také krajinou), nějaký který si nevezme tolik světla, tedy má řidší korunu a když bude dávat ještě plody...
poslední méně důležitá poznámka. smrk je doma v hoří a podhoří a není těžké na něj narazit na procházce. nechci zpochybňovat sílu dramatu kácení stromu, který člověk zná dlouho, ani jinou jakoukoliv hodnotu, jež si strom vytrhl v čase. smrk však neposkytuje ani moc životního prostoru hmyzu, ptákům, možná veverkám, kdežto listnáč, to je borec:)