Ahoj, chci se zeptat, jestli mi někdo poradíte se způsobem vegetativní množení řízkováním (pokud možno jednotlivě) u těchto dřevin: topol osika, šeřík, svída krvavá, bez černý. Chci se pustit do práce toto léto a podzim. Jak velké řízky dělat? A spíše z vrcholků větví nebo z větví tlustých jako prst? Chci sadit přímo do terénu. Má cenu nechat řízky ve vodě pustit kořínky jako je tomu u vrb? Vím, že přítomnost vrby v lázni působí jako hormonální stimulant růstu... Prosím, poraďte mi nejvhodnější postup u jmenovaných druhů dřevin, děkuji.
Vegetativní množení řízkováním
- Marek Parek
- Příspěvky: 227
- Registrován: 08 dub 2010 15:05
Re: Vegetativní množení řízkováním
Ahoj .. umigneš a pichneš do substrátu, něco se chytá lépe, něco hůře .. doporučuji buď sehnat literaturu kde máš popsány termíny a metody u daných druhů nebo nažhavit internety. Tedkom se daji množit bylinné (nezdřevnatěle) části rostlin ale je potreba dodrzet teplotu substratu, lepší s použitím stimulantu a pod.. Hodne stesti :)
-
- Příspěvky: 1744
- Registrován: 21 dub 2011 08:02
Re: Vegetativní množení řízkováním
bylinné řízky nyní, dřevité řízky na jaře.Letos jsem množil zajímavou révu se stimulantem a ujalo se 90% řízků.
stimulant, jmenovitě stimulax můžu tedy doporučit.
Dělal jsem tak i angrešty, rybízy a kupodivu dub. přímo na místo bude potíž s bezplevelným stavem, závlahou a případným zastíněním, což je třeba pro bylinné řízky.Šel bych do dřevitých,a na jaře bych to provedl raději po dvou kusech, páč ujímavost bude závislá na počasí. ale nepíšeš, zdali se jedná o desítky, stovky neb tisíce.
Já letos kácel duby v lednu a pár halouzek se zarazilo do zem a.... obrazilo.Zítra jdu sázet řízky třešně, páč jsem se dozvěděl, že tak byly stromy šířeny chudinou. Chce to se nebát neúspěchů a jít do toho.
Se stimulaxem se nebojím ničeho.Teda, netuším, ešli to není nějak špatně k permalatině, ale tuhle svatokrádež rád páchám.Ale stimulátory používal už mičurin na počátku své kariery za cara, takže bych se nežinýroval.
Re: Vegetativní množení řízkováním
RIzky tresne? Muzes upresnit jak na to? Mam na stary visni rouby vynikajicich tresni, ale chlapik co to kdysi rouboval je uz posmrti, rad bych mel celej strom tech dobrejch tresnicek :) Jakou vetyvku nejlip useknout, jestli spodek oriznout atd, porad :)
-
- Příspěvky: 1744
- Registrován: 21 dub 2011 08:02
Re: Vegetativní množení řízkováním
No, právě....s třešněma to je tajemný jak temnice. Nalezl jsem texty, kde se to lidem dařilo z bylinných řízků. mám neuvěřitelné třešně a roubování budu páchat na ptačku až příští rok. Letos budu zkoušet bylinné řízky a mičurinův příborek....
Příborek je tutovka, řízky jsou hodně tenkej led. Řízek budu řešit odběrem bylinného letorostu v délce 30cm, 10 cm u báze oholit, namočit do vody, namočit do stimulaxu a po 5 minutách prdnout do hlíny na stinné místo.
Příborek je mičurinův termín, dodnes používaný zasvěcenci do mystéria. nic se neřeže, vyhlídneš si větvičku, kterou obalíš vlhkostí.Mičurin oužil trubičku s gumou, v trubičce byla voda, která vlhčila kůru větvičky a ta pustila kořínky. princip je stejný, jako obalit větvičku substrátem z rašeliny a klidně molitanu, nebo bůhví čeho, co udrží vlhkost a zamotáš to igelitem tak, aby to bylo vodotěsný. Nahoře uděláš dirku a tou musíš vlhčit.
většina množitelů místo, které chceš kořenit potře stimulátorem. Je to jediný způsob bez rizika, zvláště pro velice špatně roubovatelné, nebo pro velice vzácné věci.
Když pominu množení in vitro, což bude moje další meta.
Já třešeň nebyl schopen naroubovat a ani moji známí nebyli úspěšní.
Re: Vegetativní množení řízkováním
Jestli to chapu spravne, tak ten priborek ale musi byt ve tme, respektive k casti kde maj rasit korinky nesmi svetlo, je to tak? Nebo se obali nejakym tim materialem ci soupne do gumovy hadice a i s ni pichne do zeme? Jak se potom uchyti kdyz ho z ni vytahnes? Nema prece zadnej korenovej bal. Tohle je asi dobry taky delat zjara nebo kdykoli?
-
- Příspěvky: 1744
- Registrován: 21 dub 2011 08:02
Re: Vegetativní množení řízkováním
Příborek visí na haluzi na stromě, přesně tam, kde chceš mít kořeny. je to kořenotvořič......
mastnacek říká:
Jestli to chapu spravne, tak ten priborek ale musi byt ve tme, respektive k casti kde maj rasit korinky nesmi svetlo, je to tak? Nebo se obali nejakym tim materialem ci soupne do gumovy hadice a i s ni pichne do zeme? Jak se potom uchyti kdyz ho z ni vytahnes? Nema prece zadnej korenovej bal. Tohle je asi dobry taky delat zjara nebo kdykoli?
Re: Vegetativní množení řízkováním
Takze pak jen uriznes a zahrabes do zeme... uz rozumim. Kdy teda pak nejlip sazet? Ty korinky budou uplne holy...
-
- Příspěvky: 1744
- Registrován: 21 dub 2011 08:02
Re: Vegetativní množení řízkováním
no, sází se to určitě na podzim, po vyzrání letorostů, takže listopad.Do té doby bych to nechal bejt na stromě a občas zvlhčil.
mastnacek říká:
Takze pak jen uriznes a zahrabes do zeme... uz rozumim. Kdy teda pak nejlip sazet? Ty korinky budou uplne holy...
- Slavek Krčmář
- Příspěvky: 66
- Registrován: 07 srp 2010 18:00
Re: Vegetativní množení řízkováním
Rozmnožování osiky v menším množství bych řešil z kořenových odnoží. Na sluných místech stromy bohatě odnožují
z kořenů. Přesekneš kořeny z obou stran (nebývají tlusté) a rýčem vydoluješ kořenící letorost. Pak jen zastřihnout staré kořeny a zasadit.