Jitka Řezníčková: Přímou zmínku o reinkarnaci jsem v Bibli sice nepostřehl (ani nevím, jakou verzi jsem si to vlastně stáhl), ale určitě tam bylo něco o tom, že jsme zrozeni z prachu a jako prach zase skončíme. Stejně bych rád věděl, jaké verze a jak různé vlastně existují. Zřejmě ty rozdíly budou velké. Nedávno se v souvislosti s odchodem papeže Benedikta XVI objevila zpráva, jak naštval muslimy, když se pohoršoval nad Koránem kvůli zmínkám o pobíjení nevěřících ostřím meče. Ve starém zákoně, který jsem četl, je ovšem nepřehlédnutelné množství téhož. I Hospodinův oblíbenec král David pobíjel s Božím požehnáním ostřím meče tisíce nepřátel. Poté, co lid Izraele překročil Jordán, začal pod vedením Hospodina vyhlazovací válku proti řadě pronárodů a mydlil to včetně žen, dětí i zvířat. Lámu si hlavu, zda nechápu pravý význam přikázání "Nezabiješ" nebo jestli ho do desatera připsal později nějaký humanista. Někdy mi totiž připadá, že ostří meče je na lidi málo. Korán se sice zmiňuje i o Mojžíšovi, ale jaký je text na kamenných deskách, jsem se v něm nedočetl. Leč dost masakru. Jelikož jsem si zde vysloužil nálepku specialisty na kompost, mohu snad o reinkarnaci kvalifikovaně a s požehnáním z nejvyšších míst poreferovat.:-)
Reinkarnaci si většina lidí představuje tak, že se po smrti oddělí duše od těla a pak si vleze do nějakého novorozeněte a začne nový život. Ale kam se v tom případě vytratí zkušenosti, znalosti, vzpomínky...? I moje představa o reinkarnaci člověka rozlišuje recyklaci tělesné schránky a toho, čemu bych spíše než duše říkal následky jeho počínání. Tyto následky narozdíl od nehmotného ducha mají povahu jak nehmotnou (byť do hmoty často nějak zakomponovanou) jako je literatura, hudba a jiná umění, fóry, bonmoty a moudra, vynálezy, zlepšováky, vědecké objevy, tak i hmotnou jako je architektura, technika, kontaminace životního prostředí, apod. Někdo žije jako puťka a po jeho smrti po něm ani pes neštěkne. A jiný zanechá naopak tak výraznou stopu, že se stane pro nově narozené vzorem. Ať už kladným nebo záporným. Tím se zrecykluje duševně.
Tělo se po smrti rozloží na nanosoučástky a stane se součástí obrovského množství těl drobných breberek i rostlin, hub a plísní. Pak tyto součástky putují potravním řetězcem k vyšším živočichům, až se nakonec stanou součástí nejspíš mnoha lidí. Molekuly vody z těla gaunera mohou pomoci zachránit žíznivého. Proto nám nemusí záležet na tom, z koho se skládáme fyzicky. Za vola nebo krávu také nejsou označováni ti, kteří jedí hovězí. Jde tedy hlavně o to, jaké stopy zanecháme prostřednictvím našeho ducha. Kdo se chová slušně, stěží bude inspirací pro zločince. Když budeme žít tak, abychom neničili tuto planetu, máme větší šanci, že nás naši následníci nebudou proklínat. Naneštěstí mnozí tuší, že se na tomto světě už neobjeví ve své podobě a pod svým jménem, takže je jim fuk, jak koho v budoucnosti nadchnou nebo naštvou. Kolik lidí by přitom přivítalo vynález stroje času, který by nám umožnil změnit zásahem do minulosti současnost? Svoje předky nepřevychováme, ale máme ve své moci být pro ty v budoucnosti těmi vychovanými a přetrhnout ten řetěz zla. Proč toho nevyužijeme? Protože nejsme schopni uvěřit, že nějaký kousek z nás to bude jednou pěkně štvát. Protože si na věřící jen hrajeme nebo věřit ve znovuzrození rovnou odmítáme. Pro moji víru není překážkou ani to, že chápu reinkarnaci poněkud materialisticky, mám slabost pro vědu a techniku, uznávám Darwina a neuznávám církve, nemodlím se Otčenáše, nemám křížek na zdi a do kostela zajdu jen, když je to součást zájezdu. Představa, že po své smrti udělám radost i někomu jinému než dědicům mého panelákového impéria 1+1, se mi líbí. I když zařádit si jako nezbedný duch a zatopit prevítům je taky rajcovní představa.;-)