Jílová jezírka jsou jistě skvělá, pro soukrommou realizaci možná dostupnější. Je tam jistě mnohem více možností ohledně tvaru. Jenže upozorňoval jsem že to beru z pohledu profesionálního zahradníka.
Momentálně se jezírkům přímo nevěnuji. Ikdyž jsem jich několik realizoval v poslední době a působím občas jako konzultant pro některé kolegy. Intenzivně jsem se tímto zabýval v době působení v Pražské firmě před několika lety. V té době jsme řešili i možnost realizace jílových jezírek a teď uvedu pár důvodů ke kterým jsme dospěly.
Hlavní nevýhodou byla dostupnost materiálu. Měli jsme zajištěno několik dodavatelů ze zahraničí, kteří jíl zpracovávali pro potřebu realizátorů jezírek. Nejednalo se zrovna o levný materiál a i manipulace s ním nebyla jednoduchá.
Znovu upozorním že tu nemluvím o díře kterou si něko doma vykope a jíl ze spodních vrsev naplácá na stěny jezírka a napustí vodou !
Jíl pro tuto potřebu je po těžbě nutné vysušit, namlít, prosát aby v něm nebyly nežádoucí příměsy, znovu navlhčit a zpracovat do plastické hmoty ze které se následně lisují dlaždice které se skládjí na dno a stěny jezírka ve dvou vrstvách a poté se zahutní do jednolité hmoty. Jedině tímto způsobem bylo možné dosáhnout kvality na kterou může profesionální realizátor poskytnout i určitou záruku.
Samozřejmě jednodušší a jistější je realizace na vhodném místě s alespoň minimálním přítokem vody, tak jak byla budována většina rybníků, které v podstatě byli realizovány touto metodou již před mnoha lety. Tam je možné tolerovat i případné netěsnosti dna, které v množství vody v nádrži a přítoku jsou zanedbatelné a nepostřehnutelné. V jílem odizolovaném biotopu s několika kubíky vody je znatelný i výpar.
A ohledně permakultury, kterou nijak nezastávám, ale ani její nadšence nezavrhuju ... není to právě v rozporu s přirozenými principy přírody a pěstování rostlin, cpát jezírko někam kde by v normálních přírodních podmínkách být ani nemohlo ?