Ovoce kvasit nestihne. Asi tak 2 dny po vhození do kompostéru vypadají zbytky jako čerstvé, ale pak se povrch začne roztékat a žížaly ho hned obírají. Do melounů se pustily skoro hned. Rozkladu pomáhají i armády drobných broučků a vláknité houby. Pro kvasinky tu není ani vhodné prostředí. Teplo ujde, ale o cukry v tekutém stavu je tu nouze - velká konkurence. Podle mého nosu žádný kvas v kompostéru neprobíhá a hniloba jedině při přemokření a slehnutí moc silné vrsty, kterou nestačí žížaly provrtávat. To se mi stalo jen na začátku v mém pokusném kompostéru s línými žížalami se zahrady. Kvašení by bylo pro žížaly zhoubné, protože by se tu tvořil ocet a ten by srazil pH na nepřijatelnou hodnotu. Naštěstí to příroda zařídila chytře a když je žížal dostatek a neházím tam, co tam nepatří, všechno se reguluje tak nějak automaticky. Vermikompostér zkrátka funguje obráceně, než pohádková bezedná slánka. Můžeš do něj pořád něco dávat a ono to v něm nějak nepřibývá. Část vody prostě vyschne, jak se kompost provětrává. A to, co vyteče jako hnojivo, je možná méně než polovina vody, kterou bych ze zbytků vyždímal lisem na ovoce. Odpad ztratí drasticky na objemu a výsledek nenosím do kontejneru, ale do květináčů asi 2 metry daleko. To je pohodička.:-)
ATropa říká:
dík, vyvrátil jsi mou skepsi. Určitě lepší než různé drtiče odpadu.
Nejsou ze žížal, alkoholičky? Ovoce musí kvasit nebo ne?