Moč je hlavně kvůli obsahu soli a případným zbytkům léků trochu problematické hnojivo, takže je třeba ji používat v rozumné míře. Pokud si nepotrpíte na slaná jídla a pochutiny jako jsou bramborové lupínky, hranolky, slané tyčinky, crackery, apod. prospějete tím jak svému zdraví, tak i využitelnosti Vaší moči. Když budete moč zachytávat tak, aby zápachem neobtěžovala okolí ani Vaši domácnost a na kompost ji dáte s ohledem na směr větru (aby to nevanulo někomu do oken) a v době, kdy není očekáván déšť (aby se hned z kompostu nevypláchla jako močůvka) - ideálně za slunečného dne, mělo by to fungovat celkem dobře. Můj děda se v zahrádkářské osadě staral o společnou kadibudku. Pravidelně ji prosypával vápnem (desinfekce), podle potřeby vybíral šoufkem na kompost, který byl hned vedle. Kompost jsme párkrát do roka přeházeli a na sýtu oddělili, co tam nepatří (hlavně po dámách). A nakonec nám vylepšil záhony na našem malém pozemku.
Vysušení slámy či pilin s močí před prvním deštěm výrazně omezí případný únik močůvky, která by mohla na zahrádce způsobit škody a v horším případě kontaminovat zdroje vody nebo vodní toky v okolí. Stávalo se, že z haldy hnoje na poli nebo u kravína vytekla močůvka do potoka a zlikvidovala spoustu ryb. To způsobil hlavně ten čpavek, kterého se vysušením téměř zbavíte.
Moje vzdělání v této oblasti není oficiální. Mým oborem je měřící a automatizační technika. Přírodní vědy mne ale vždy bavily a díky zaměstnání se často setkávám s různými technologiemi, na nichž se pokaždé něco přiučím. Mnohé lze pozorovat při běžných činnostech doma a spoustu informací lze najít v mnoha zdrojích. Je to hlavně věc zájmu. Kdo se o nic nezajímá, může chodit celý život kolem zajímavých věcí, ale nevnímá je a prožije život vědomostmi neposkvrněný. Proto si nemyslím, že starý člověk je automaticky zkušený. Jen u mladých je jisté, že mají zkušeností minimum, protože se s nimi nikdo nerodí. Zkušenosti a znalosti je třeba sbírat. Proto je dobře, že se zajímáte a experimentujete. Mnozí považují půdu za neživou hmotu, ale kdyby si ji prohlédli pod mikroskopem, divili by se, jak kypí životem. Kdo jde ještě dál a začne chápat byť jen základy toho, co se v půdě děje, jak "fungují" rostliny a havěť od mikrobů a prvoků až k vyšším živočichům, věřím že naprosto změní svůj vztah k přírodě. Přeji Vám Petře, aby Váš zájem vydržel a hodně zdaru!
Petr M. říká:
Dobrý den,
je hezké číst rady od vysoce vzdělaných lidí. Je to velmi poučné a děkuji za to.
Pokud jsem tedy vše správně pochipil, aby byla močovina v pilinách užitečná, je podstatné ji nechat "dýchat" či vysoušet a poté je použitelná jako hnojivo. A to ať už na kompostu nebo v otevřeném kyblíku na slunci (popř. vzduchu). Říkám to správně?
Ještě jednou děkuji
Petr M.