Tato úvaha mi přijde poněkud nekorektní. Bez podrobné znalosti konstrukce přístroje je příliš troufalá.
Nejlepší účinnost elektromotru je okolo 95%. Stejně jako u všech jiných motorů i u elektromotoru klesá účinnost v horní části jeho výkonové křivky. Proto při zátěži, která je v horní části výkonu elektromotoru můžeme počítat s účinností 90% a nižší. Zbytek se samozřejmě přemění na teplo. To u výkonu např. 2kW (což by kuchyňský robot mohl mít) dělá nějakých 200 W. Jinými slovy v takové situaci motor vydává teplo větší než 200W járovka.
Pokud se například konstruktér snaží optimalizovat odvod tepla při mletí. Např. zvětšením třecích ploch, zmenšením objemu zpracovávaného media, zmenšením rychlosti mletí (to by mohlo být i kontraproduktivní, protože zahřátá mouka zůstane déle ve styku s třecím zařízením a více ho pak zahřeje), zvýšením tepelné vodivost třecích elementů a jejich uložení. Pak by všechna jeho snaha mohla přijít vniveč, pokud by do stejného prostoru umístitl i takto výkonný tepelný zdroj.
Proto v závislosti na konkrétní konstrukci přístroje může být umístění elektromotoru velmi podstatné.
Otázka ale je, jaký smysl má být tepelně šetrný k mouce při jejím mletí, když se potom stejně zpracovává pečením :-) Tyto úvahy mají myslím smysl spíš při odšťavňování ovoce. Ale možná, že ty enzymy a jiné látky mohou mít vliv při kvašení, pak by to mělo smysl i u mouky.
QNX říká:
Lépe žít: No, vzhledem k tomu, že drtivá většina tepla vzniká třením při samotném mletí, tak poloha motoru je nepodstatná ............ a stejně tak nepodstatné jsou závěry z chybné úvahy :-) To už by se také snadno mohlo dojít k závěru, že mletí musí proběhnout až po západu slunce, protože slunce hřeje.