Ahoj, hledám někoho, kdo by mi pomohl se svépomocnou stavbou kamen, někoho kdo to má naštudované a rozumí tomu, jako třeba ty Mirku a zároveň už nějaká kamna, co dobře fungují, postavil. Někoho, kdo by stavbu vedl a já mu při tom dělal druhý pár rukou. Cenu práce "vedoucího" respektuji, jinak bych se ale snažil šetřit kde se dá. No samozřejmě ale ne na úkor funkce.
Mám úplně naivní laickou představu o kombinaci řady těžko kombinovatelných funkcí v jedněch kamnech. Kamna těžká (jak najít optimální velikost akumulační hmoty?), výkon cca 4-8kW, přitom ale s plotnou na vaření, ideálně i troubou a s výměníkem do nádrže teplé vody. S externím přívodem vzduchu a se "sekundárním spalováním".
Nemyslím, že to co níže popíšu bude beze zbytku fungovat, rád bych ale věděl, zda by aspoň něco z toho fungovat mohlo, případně proč to dobře fungovat nebude, abych se takového snu o ideálních kamnech mohl vzdát a směřoval k nějakému funkčnímu kompromisu.
Funkce vaření+topení v přechodném období/akumulace v zimním období by se přepínala nějakou klapkou, která by odkláněla spaliny z podplotny. Asi by bylo dvojí zaústění do komína, krátké na vaření a dlouhé na akumulaci... řešila by to ta samá klapka či druhá další klapka.
Zároveň by kamna ohřívala výměník napojený do akumulační nádrže na teplou vodu. Regulaci, čerpadlo, expanzku, to místní instalatéři umí a docela jim to věřím. Když by nádrž na teplou vodu byla plná, teplo z výměníku by buď mohlo jít do jednoho či dvou radiátorů o výkonu celkem cca 1-2kW, aby se výměník nepřehřál. Anebo by se teplo zase nějakou (třetí) klapkou od výměníku odklonilo, aspoň částečně, klidně i ručně. Výměník by odebíral z kamen max. 2kW. Když by se topilo málo, tak jakkoli míň. Zbytek nádrže by dohřálo solárko či elektropatrona, to už mám namontované, zadarmo z dotace.
Podle norem to mít nepotřebuju a riziko, že se to úplně nepovede, jsem ochotný podstoupit.
Díky!
QNX říká:
No a tím se dostáváme ke klasickému vytápěcímu problému :-)
"Centrální zdroj tepla a decentralizovaná potřeba tepla"
Samozřejmě je možné část tepla z kamen odebrat výměníkem a odvést jinam. To znamená:
1) z jednoduchých akumulačních kamen se stává kotelna ústředního vytápění se vší tou bižuterií jako je regulace, expanzní nádoba, oběhové čerpadlo, kapalina (nemrznoucí, nebo případně zamrzající)
2) režim vhodný pro tepelný výměník je režimem ustáleným. Režim akumulačních kamen je režimem s výraznou výkonovou špičkou (hodina spalování a třeba 23 hodin bez spalování). To není pro tepelný výměník moc vhodné.Bude to přinášet problémy při regulaci systému.
Využití schodů jako součásti kamen je také problematické. Max asi nepočítá s platnou normou, která popisuje jak má být řešen styk pláště kamen se stavební konstrukcí. Podle normy by měl jít o tepelně IZOLOVANÝ styk a teplota stavební konstrukce nesmí přesáhnout 50°C (teď tu normu nemám v ruce, tak si to ověřte). Z tohoto důvodu se s konstrukcí schodiště nebo stěny nedá počítat jako se součástí akumulační hmoty kamen! Hlavní akumulační hmotou je jádro kamen a schodiště nemůže být součástí jádra kamen. Zakomponování kamen do schodiště je možné a může být i praktické, ale nebude to významná tepelná akumulace. To samé platí pro zdi. Skrz izolaci se bude sousedící zeď vytápět špatně! Proto se to řeší jinak.
Finská kamna a těžká akumulační kamna (dále jen "TAK".... snad tyrolského typu? nevím jistě, jak se správně jmenují.) jsou rovnocenným zdrojem tepla. TAK jsou druhe topidla, který zde má větší tradici než kamna finská. Vzhledově to může být podobné, hlavní rozdíl je ve vnitřní konstrukci. Nemusí tam být použitý ani jeden kachel :-)
Tím se zase dostaneme k rozdílným režimům vytápění. Pro výměník je ideální časté přikládání jaké známe z kachlových sporáků. TAK se většinou realizují pro jedno, nebo dvě přiložení za 24 hod a bez výměníku.