to je daleko...zustanem u teorie
ano,pro tebe lepší je roj,ještě lepší je ho usadit na souše.....ale tobě budou muset stačit mezistěny,aby si postavily do zimy dům....
oddělek 39x24 je ti k ničemu
krmit ,krmit a krmit,aby rostly do síly....
to je daleko...zustanem u teorie
ano,pro tebe lepší je roj,ještě lepší je ho usadit na souše.....ale tobě budou muset stačit mezistěny,aby si postavily do zimy dům....
oddělek 39x24 je ti k ničemu
krmit ,krmit a krmit,aby rostly do síly....
uplný minimum je pět kilo zásob...,,,cukrem
jakým způsobem to provedeš??
Nejspíš použiju sklenici s děrovaným víčkem, ale jestli je nějaký jiný lepší způsob tak se tomu nebráním.
Asi už se naše diskuze volně vzdaluje od volné stavby, tak kdyžtak další dotazy budu psát do včelaření :-).
když potřebuješ krmit tak myslím 1:1 i třeba rámkovým krmítkem i kterýmkoliv jiným ale určitě průběžně a pořád...
nebo i malou flaškou(kulatý otvor v e strupku)-ve velké by se to mohlo zkazit
když potřebuješ nakrmit(doplnit větší množství zásob ) určitě flašky(4litry) nebo nakrmíš slámou v kýblu
časem se to dá i bez cukru...
Ahoj. Začal sem včelařit letos, tak mě berte s rezervou.
1) Trubčina asi může způsobit rozšíření varroázy. Trubvi jsou ale nositeli genetické informace, narozdíl od běžných dělnic. Kleštík napadá přednostně trubčí plod, takže: není trubčina náhodou cestou ke šlechtění varroatolerantních včelstev?
2) Docela by mě zajímalo, co si včely zvolí, když jim neuděláme startovací linku. Teplou, nebio studenou stavbu? Nebo nějaký úhel mezi? Nebo někde to a jinde ono?
3) Na jednom letošním setkání přírodních včelařů jsem se dozvěděl zajímavou informaci: Podle tvaru vystavěného plástu se dá odhadnout bodavost včelstva. Jistě to jde i s jinými vlastnostmi.
4) Jak je to s trámkovými úly, např Warré, a naší legislativou? Je to považováno za rozběrné/nerozběrné dílo? Uvažuji o zjednodušení medníku NN Langsthrota na trámkový (plodiště bych nechal v rámcích).
Ahoj přátelé,
volná stavba (u dvou včelstev) se mi prvním rokem na rámkové míře 39x24 osvědčuje. Kleštíci jsou u těchto včelstev pod limitem 3 ks/ den (možná také vlivem mravenců:)). Trubčinu si včely staví dle libosti (některé rámky jsou pouze trubčí, jiné v kombinaci s dělničními buňkami, či pouze dělniční). Trubčí buňky jsou nyní na zimu plné zásob a pylu. Ruční vytáčení volné stavby bez problému.
Podle způsobu začátku stavění volné stavby lze zjistit, zda jsou včelstva více či méně rojivá (zdroj z přednášky Švýcara Martina Schmidta: Demeter včelaření v teorii i praxi; Obořice - Člověk a včela 2011).
Nyní s volnou stavbou a mednou komorou budu zkoušet Rašovskou metodu (Včelařství, 07/2011), jejíž principem je 'ozdravný' přechod včelstva na panenské dílo během začátku plodování ke konci zimy. Přechod na panenské dílo jest přirozenou součástí biodynamiky včelstva v přírodě v dutině stromu. Takováto včelstva jsou zdravá i v oblastech zamořených včelým morem.
Pozorováním včel ku zdravé symbióze člověka a včel:)
Chtěl bych se zeptat zda pro volnou stavbu používáš klasický prázný rámek, nebo používáš proužek mezistěny a nebo
specialní rámek jako třeba přítel Leoš Dvorský ?