QNX: Samozřejmě to s těmi chemikáliemi neberu paušálně. Snažím se psát stručně a i tak skoro pokaždé napíšu román, takže se omlouvám za nepřesnost.:-) Je pravda, že synteticky umíme vyrobit hodně látek v přírodě přítomných. Výroba takových cíleně vylepšených látek synteticky mi připomíná genetiku. Tam je také vidět snaha stvořit plodiny nebo živočichy lepších vlastností, než jaké mají divoké přírodní předlohy. Problém vidím ve dvou rovinách:
1) Kde vzít jistotu, že jsme touto umělou výrobou předstihli přirozený vývoj a že jsme nesešli ze správné cesty? Příroda vyvíjí nové věci metodou přirozeného výběru - to úspěšnější vydrží / přežije déle nebo ve větším množství. Naše přímější metoda takovým testům výrobky nepodrobuje. Pak se stává, že až po dlouhém čase používání k takovému testu přirozeně dojde a ukáže se, že za náš cíl (byť na první pohled logický a užitečný) musíme zaplatit nepříjemnou daň.
2) Jakmile tyto vymoženosti dáme k dispozici široké veřejnosti, je třeba počítat s nezodpovědným užitím nebo likvidací. Tím pádem vše, co není v přírodě přirozeně odbouratelné v ní také časem bude ve stále větší koncentraci, i přes snahy typu zálohování obalů a jejich zpětný výkup, kontejnery na separovaný odpad, atd. Co je pak platné, že se igelit na foliovníku působením slunce a mrazu rozpadne na šupinky, když je pak vítr roznese, zapadnou do půdy a tam pak vydrží mnoho let. V oceánech máme na dnech velmi trvanlivé toxické skládky a to co plave výš, sežerou ryby nebo ptáci a s tím v žaludcích uhynou. Konečný výsledek této neuvážené výroby může být mnohem strašnější, než všechny dosud odpálené jaderné bomby.
Protože každý z nás se v životě na něco jiného zaměřil a záběr lidského poznání je tak obrovský, drtivou většinu informací máme i přes veškerou snahu (v lepším případě) z druhé ruky. I kdybychom se snažili být maximálně zodpovědní, určitě budeme z nevědomosti dělat spoustu chyb. Jak z toho ven? Asi by bylo hloupé nic nevymýšlet a nesnažit se o nic jiného, než o nasycení svých žaludků lovem toho, co nám připraví příroda. Snad by stačila větší trpělivost a opatrnost. Jenže mám pocit, že v případě lidí se přírodě něco nepovedlo, nebo je zatím snad vyšší záměr, který mne nenapadá. V naší společnosti se stejně jako v té zvířecí více daří dravcům. Ale právě kvůli jejich snaze být za každou cenu a co nejrychleji ve vatě, produkuje naše společnost věci, které nás mohou zahubit. A naopak zákonem potlačuje produkci těch přírodních a účinných, jen aby si obří výrobci neúčinných šmejdů namastili kapsy. Někdy mám pocit, že lidstvo je ten nejméně dokonalý druh na této planetě.
Richard Ruibar: Neznám skupinu lidí bez ohledu na její zaměření, kde by se nevyskytoval nějaký pitomec nebo člověk, který tam nemá co dělat a celé skupině kazí reputaci. I mezi vědci se najdou takoví, kteří rychle "vyrostli" a jejich ego přesahuje jejich schopnosti. Stejně tak jsem nepoznal nikoho neomylného, jen spoustu lidí, kteří se tak tváří. Naneštěstí zřejmě rčení: "Moudřejší ustoupí" funguje a tak ti, kteří mají co říci, ustupují egoistům s ostrými lokty. Kdybychom podle těch, co se derou nahoru, posuzovali celé skupiny, dojdeme k výsledku, že pitomá je celá lidská populace. A to (alespoň doufám) není pravda.
Skeptikem jsem proto, že jsem neobjevil lepší způsob, jak posuzovat význam věcí a dějů na tomto světě. Od lidí duchovně založených nemohu dostat důkaz, neboť ty hledá věda, byť s rizikem nedokonalostí a omylů. Víra není věda, stejně tak jako skutečná iluze není skutečnost. Mohu uvěřit, že jste viděl to a to, ale teprve až to uvidím i já a ne jen z jednoho úhlu pohledu, uvěřím, že je to skutečnost a ne jen iluze. Iluzionisté nás takovými kousky baví. Umí velice šikovně navodit nejrůznější iluze. A umí také stejně dobře odhalovat různé podvody a omyly založené na iluzích. Před časem jsem o tom četl na stránkách hnutí Sysifos. Mimo jiné tam byl popsán případ, kdy takový světoznámý mág odhalil chyby ve vědecké práci, která hledala důkaz o účinnosti homeopatie. Vědci podvědomně zkreslili výsledky testů a odhalení je samozřejmě překvapilo. Byl to důkaz toho, jak nesmírně je náročné uhlídat všechny důležité aspekty, které mohou výsledek výzkumu ovlivnit. Proto také kvalitní vědu mohou dělat jen superskeptici, kteří dokážou nedůvěřovat i sami sobě, s vlastními chybami počítají a dokážou naslouchat i názorům svých oponentů.
Můžete volit ze dvou cest. Buďto důvěřovat tomu, co vidíte nebo co slyšíte od někoho jiného. Pak je vaše poznání založeno na víře, že to, co vidíte není iluze a to co slyšíte od jiných není omyl nebo podvod. Nebo si můžete vše ověřovat vlastím pozorováním, porovnáváním informací z různých zdrojů a pochybovat tak dlouho, dokud nenajdete dostatečně jasný důkaz, že je to skutečně tak, anebo že jste se stal obětí klamu, podvodu či omylu. Pak jste skeptik.
Proč vlastně hledáte nějaké zázraky v tom tajemném světě skrytých energií? Ač jsem skeptik, nemohu si stěžovat na nedostatek "zázraků", které si dovedu i vysvětlit a jsem schopen je prakticky využít. Hmotný svět je pro mne tak pestrý a složitý, že za svůj krátký život nestihnu objevit ani malý zlomek jeho tajemství. Udělat dojem dokážu i svojí prací, kterou dělám rád a se zápalem. Proč tedy cítit energie, které jiní necítí?:-)