permakulturní zahrada na poušti

Design, správa, úpravy, ..
Zdeněk Zátopek
Příspěvky: 11
Registrován: 16 pro 2015 20:43

Re: permakulturní zahrada na poušti

Příspěvek od Zdeněk Zátopek »

Moc se mi nechce odpovídat na něco čím si nejsem jist, ale tuším že nonstop jedou jen hodně velké provozy, já bych se té tavby nebál. Možná by mohl v nouzi hrát roli generátor a vítr, ale to by se doladilo časem. Biouhel vzniká pyrolýzou bambusu, ten má rád lehkou písčitou zeminu, nechci říct, že by na začátku rostl přímo v písku, ale trochu by to šlo vylepšit dodáním kompostu z těch vodních řas. Písek určitě putuje, ale neumím odpovědět jak moc velký problém by to představovalo. Existují např. větrolamy, ty zpomalí vítr, což zastavuje erozi, resp. přesun materiálu. Ale to jsou věci, které by se jednoznačně musely doladit, podle problémů, které by vyvztaly.


Filip Tesár
Příspěvky: 2
Registrován: 21 pro 2015 15:13

Re: permakulturní zahrada na poušti

Příspěvek od Filip Tesár »

Typický príklad nášho zmýšľania - namiesto riešenia svojich problémov riešime na diaľku niečo, čo je mimo nás, a o konkrétnych podmienkach čoho vieme naozaj iba veľmi málo... ak vôbec. Tým skôr, ak napr. ešte i dnes u nás máme ešte stále až nečakane veľa ľudí, ktorí majú záhradku, no jej zavlažovanie je pre nich vysoko problematické - či už preto, že sa tam kvôli povinnostiam dostanú iba raz za týždeň - dva, alebo preto, že tam celkom chýbajú inžinierske siete, popr. spodná voda je tak hlboko, že jej narazenie je pre nich pri ich zdrojoch príjmov finančne nedostupné. A tu napriek značnému dopytu finančne dostupné riešenia dlhodobo chýbajú, a to veľmi citeľne... pričom očividne akosi chýbajú najmä tí riešitelia...


Ale k diskutovanému problému: Získavanie vody odsoľovaním je energeticky a finančne tak náročná, málo efektívna a pomalá technológia, že napr. Saudská Arábia už začala radšej investovať do unikátnych švajčiarskych technológií na umelé lokálne vyvolávanie dažďa pomocou obrovských dáždnikovitých stožiarov. Vraj to funguje vcelku v pohode, no objavil sa nečakaný problém v podobe úmyselného poškodzovania, záškodníctva, sabotáží a pod., nakoľko to výrazne mení do istej miery aj klímu regiónu a súčasné rozdelenie vody v celom okolitom svete, a tým i politickú situáciu, migráciu obyvateľstva a všetko, čo s tým súvisí. Kto vie, ako napr. Izrael získal počas niekoľkých desaťročí pre seba väčšinu vodných zdrojov v regióne, a ako veľmi mu to teraz pomáha vyjednávať s ostatnými a diktovať si podmienky, vie, o čom asi hovorím. Tým ale netvrdím, že za problémami Saudov je práve Izrael - voda je tu všade nesmierne cenným strategickým artiklom pre všetkých... 


Inak úvahy o dlhodobejšom využití fotovoltaiky na púšti sú naozaj dosť nonsens (aj pri prižmúrení oboch očí nad jej vysoko neekologickou výrobou). Jednak jej panely majú i za optimálnych podmienok životnosť iba cca 10 rokov, jednak pôsobenie agresívneho slnečného žiarenia a intenzívne zanášanie púštnym prachom a migrujúcim pieskom za spolupôsobenia vetra ju veľmi intenzívne znižuje. Pričom tu nejde iba o potrebu veľmi častého čistenia, ale aj o poškodzovanie a zmatňovanie hornej steny panelov silnou abráziou a o iný lom dopadajúceho svetla. Navyše sa zdá, že navrhovatelia projektu zrejme ešte nič nepočuli o tom, že pri veľmi vysokých denných vonkajších teplotách na púšti nepríjemne klesá i účinnosť týchto panelov - prejavuje sa to najmä nevyrovnaným, podstatne nižším menovitým výstupným napätím, s postupujúcim časom i trvale klesajúcim výstupným napätím a podstatne rýchlejším starnutím funkčných dosiek panelov.


Druhou vecou je samotné odsoľovanie morskej vody. Lebo to je pomerne pomalý proces - muselo by ísť o veľmi veľké komplexy, aby to bolo schopné zabezpečiť aspoň akú - takú závlahu pre masovejšiu produkciu potravín. I tak by bolo nutné veľmi dobre zvážiť, čo tam vôbec pestovať, nakoľko pri nami diskutovanom riešení uvažovať s nutnými cca 3 a viac litrami vody pre jednu rastlinku bežnej zeleniny denne je vo väčšom rozsahu evidentne nereálne...


A treťou otázkou je, pre koho by to bolo určené. Pre pár solventných lokálnych autorít, politikov a mafiánov? Alebo pre naozaj skromne žijúcich kočujúcich nomádov? Pre mestské aglomerácie so štvrťami pre hŕstku bohatých a s rozsiahlymi getami pre väčšinu ostatných?



Zdeněk Zátopek
Příspěvky: 11
Registrován: 16 pro 2015 20:43

Re: permakulturní zahrada na poušti

Příspěvek od Zdeněk Zátopek »

To jsem moc rád za zajímavé názory. Ta moje kampaň: https://www.indiegogo.com/projects/cfd-design--2#/ je zaměřena primárně na doladění nové koncepce zařízení. Zemědělství je pouze přesah. Je šance že významné materiály by šly získat namístě - sklo, konstrukční materiál, suroviny pro kultivaci pouště, potrubí. Strategie je dematerializovaná, dodány mohou být pouze folie - pryžová, jako absorbér sluneční energie, alobal nebo AL plech jako tepelný výměník. 


Pokud jde o vaši skepsi, jsem zcela klidný. Když jsem se zabýval odsolovacím zařízením, podobné již byly na světě. (solar still, HDH technology) - oni byli odborníci a já jsem byl začátečník. Ale neřekl jsem si - dobře, už to je, jsou tu chytřejší, tak vyklidím pole. A myslím si že moje zařízení je nejrozumnější ve své kategorii. (HDH) Jsem přesvědčen že problémy o kterých píšete jsou pouhá věc doladění a některé vaše argumenty jsou myslím trochu nekorektní, např. ta životnost fotovoltaiky.


Pokud jde o naše vlastní problémy, tak se snažím vyhýbat palmovému oleji, masu, kvůli jehož krmivu - soji, jsou káceny deštné lesy, apod. Kdo by měl zájem bydlet v mé technologicko-organické civilizaci nevím, ale možná část z lidí, kteří dnes utíkají do Evropy ano. Já bych tam třeba rád jezdil na dovolenou. 


Zdeněk Zátopek
Příspěvky: 11
Registrován: 16 pro 2015 20:43

Re: permakulturní zahrada na poušti

Příspěvek od Zdeněk Zátopek »

Aby jste se necítil ukřivděn že jsem odpověděl příliš obecně, doplním že přehřívání fotovoltaiky a zabránění abrazi lze pravděpodobně předejít vrstvou vody. To znamená, že plocha je chráněná a využita hned dvakrát. Pro zisk elektrické energie a zároveň horké vody, která je klíčovou složkou procesu odsolování.


míra
Příspěvky: 207
Registrován: 12 čer 2013 07:24

Re: permakulturní zahrada na poušti

Příspěvek od míra »

Zkusím položit otázku ještě jednou a budu doufat, že mne odpovíte alespoň v obecné rovině: Zkoušel jste to někomu představit, kdo by byl schopen to někde realizovat?
 
Zdeněk Zátopek říká:


Aby jste se necítil ukřivděn že jsem odpověděl příliš obecně, doplním že přehřívání fotovoltaiky a zabránění abrazi lze pravděpodobně předejít vrstvou vody. To znamená, že plocha je chráněná a využita hned dvakrát. Pro zisk elektrické energie a zároveň horké vody, která je klíčovou složkou procesu odsolování.





Zdeněk Zátopek
Příspěvky: 11
Registrován: 16 pro 2015 20:43

Re: permakulturní zahrada na poušti

Příspěvek od Zdeněk Zátopek »

Je to věc principu. Pokud chcete využít energii Slunce, pak vaše zařízení bude účinné tehdy, bude-li mít malé tepelné ztráty. Proto dvojté sklo + vzpěry nahoře a tepelný výměník dole. Vakuem teplo odchází nesnadno a TV dovede 95% energie vrátit zpět. 


Pokud chcete kultivovat půdu, máte to snazší, asi nepřekonatelný způsob vymysleli Indiáni. Lidé ten proces museli znovu-objevit, ale je znám a jedná se asi o jedno z největších know how Indiánů. 


Ta tavba skla na místě by byla ideální, protože by odpadl převoz. Pro tavbu skla musí být písky čisté, ale k tomu existují texhnologické procesy. 


To řešení abraze a přehřívání pomocí vrstvy vody by se muselo dořešit. Kombinace ohřevu vody a zisku elektřiny je mimochodem známá. Jde o hybridní kolektory. Pouze voda bude v těchto případech jistě procházet trubicemi.


Své řešení slunečního distilleru jsem představil třeba VŠ učitelům. Ten zbytek by se musel doladit a asi dokonce oblast od oblasti. Protože každé místo bude mít rozdílnou geomorfologii, jiné mořské proudy, mineralogickou skladbu zeminy atd.  


Filip Tesár
Příspěvky: 2
Registrován: 21 pro 2015 15:13

Re: permakulturní zahrada na poušti

Příspěvek od Filip Tesár »

Máte právo na svoj názor, i na zrealizovanie svojich nápadov. Rád si o ich úspešnej realizácii niečo prečítam, najmä ak je už i z vašej reakcie zrejmé, že ste rozhodnutý projekt dotiahnuť do konca za každú cenu. A veľmi ma bude zaujímať najmä praktická stránka veci. A to tým skôr, že fotovoltaikou som sa ešte pred pár rokmi okrajovo zaoberal a tie problémy s ubúdaním výkonu a s poklesom výstupného napätia pri teplotách nad cca 40 st. C v tieni boli nočnou morou konštruktérov, projektantov i technikov, a to i v ČR a na Slovensku. Nieto ešte niekde v oblastiach rovníkovej Afriky, kde tieto dosahujú extrémne hodnoty, nehovoriac už o chlade v noci. Ak odvtedy už pokročili i materiály a výraznejšie sa predĺžila i životnosť panelov, budem iba rád. No podľa mojich doterajších info sa zatiaľ žiadne zásadnejšie a prevratné zmeny neudiali, a tak poznámky o nekorektnosti niektorých mojich argumentov, vychádzajúcich z praxe, nemajú naozaj žiadnu oporu a váhu...


Mrzí ma však, že som nikde nenašiel odpoveď, pre ktorú konkrétnu krajinu, pre ktorý konkrétny región, a pre ktorého konkrétneho užívateľa je tento projekt určený.Takto to je stále iba o akomsi pokuse bez záruky...



Zdeněk Zátopek říká:


To jsem moc rád za zajímavé názory. Ta moje kampaň: https://www.indiegogo.com/projects/cfd-design--2#/ je zaměřena primárně na doladění nové koncepce zařízení. Zemědělství je pouze přesah. Je šance že významné materiály by šly získat namístě - sklo, konstrukční materiál, suroviny pro kultivaci pouště, potrubí. Strategie je dematerializovaná, dodány mohou být pouze folie - pryžová, jako absorbér sluneční energie, alobal nebo AL plech jako tepelný výměník. 


Pokud jde o vaši skepsi, jsem zcela klidný. Když jsem se zabýval odsolovacím zařízením, podobné již byly na světě. (solar still, HDH technology) - oni byli odborníci a já jsem byl začátečník. Ale neřekl jsem si - dobře, už to je, jsou tu chytřejší, tak vyklidím pole. A myslím si že moje zařízení je nejrozumnější ve své kategorii. (HDH) Jsem přesvědčen že problémy o kterých píšete jsou pouhá věc doladění a některé vaše argumenty jsou myslím trochu nekorektní, např. ta životnost fotovoltaiky.


Pokud jde o naše vlastní problémy, tak se snažím vyhýbat palmovému oleji, masu, kvůli jehož krmivu - soji, jsou káceny deštné lesy, apod. Kdo by měl zájem bydlet v mé technologicko-organické civilizaci nevím, ale možná část z lidí, kteří dnes utíkají do Evropy ano. Já bych tam třeba rád jezdil na dovolenou. 





Zdeněk Zátopek
Příspěvky: 11
Registrován: 16 pro 2015 20:43

Re: permakulturní zahrada na poušti

Příspěvek od Zdeněk Zátopek »

Pokud jde o destilátor, může být použit kdekoliv kde svítí Slunce, pokud jde o hypotetické přizpůsobení složek prostředí aby byly produktivní, tak to by mohlo být zajímavé kdekoliv kde žijí u pobřeží lidi a mají málo vody. Ale osídlit by mohly jít i oblasti, kde dnes nikdo nemá potřebu se zdržovat. To mohou být kilometry pobřeží třeba v Senegalu, Egyptě, Namibii, Eritreji, Tunisu, Kataru, Austrálii


Nechce se mi věřit že by fotovoltaika nedovedla sloužit 15 až 20 let. Ale ikdyby 10. Pokud by byl proces výroby skla zvládnut, tak za 10 let jej vyrobíte opravdu hromadu. Úměrně tolik plochy destilátorů a nakonec vody. 


Ty problémy s přehříváním a pod. žádají adaptaci, určitě bych předem neházel flintu do žita. 


Naprosto souhlasím s tím co letmo bylo zmíněno u těch kondenzátorů vlhkosti Arabů, že velký problém by mohly hrát útoky na zařízení. Protože v tomto případě jde o velké plochy křehkého skla. 



Uživatelský avatar
mastnacek
Příspěvky: 975
Registrován: 29 pro 2012 19:43

Re: permakulturní zahrada na poušti

Příspěvek od mastnacek »

Je to zvlastni vymyslet neco pro poust a je dobre mozne ze se pouste presunou zatim k nam, protoze tady se s vodou cani.


Josef Čermák
Příspěvky: 49
Registrován: 17 dub 2013 23:50

Re: permakulturní zahrada na poušti

Příspěvek od Josef Čermák »

Ahoj,osázením Sahary se před druhou světovou válkou zabýval nějaký Francouz,rozpočet byl stejný jako na válku a tak neuspěl.-Škoda-.


Dnes je všeobecně známé,že voda není primární problém výsadeb v těchto oblastech,ale časová náročnost a systematičnost.


Je třeba vytvořit substrát pomocí rostlin,které v daném klimatu mohou ještě růst,vytipovat místa -erozní rýhy,vyschlá řečiště...stinná místa.


Začít od současných zbytků vegetace a každý rok hranici výsadeb posunout od stávající plochy do pouště.


Závlahy jsou nevhodný systém,jelikož rostlina vytváří povrchové kořeny.Je třeba aby kořeny táhli do hloubky za vodou.


Tento systém je známý,ale aplikace je zdlouhavá,ovšem výsledek je 100%.


Aby závlaha byla účinná musela by být 1m hluboko jinak v okamžiku kdy přestaneš zalívat vše uschne.


Postup osazení pouště:1.Seznam rostlin pro extrémní podmínky


                                   2.Sběr osiva


                                   3.mapování lokality


                                   4.založení školek- matečnic -v místech nenáročném pro pěstování-zdroj vody ,půda


                                   5.Výsev osiva přímo na stanovišti bez závlah!!!!v blízkosti stávající vegetace,nebo jiném vhodném místě                           6.Dosadba rostlin ze školek do míst kde již něco roste


                                   7.Vytrvat


Ahoj Jožka


Je zbytečné plýtvat silami a myslet si,že vymyslíme něco geniálního.Geniální je příroda.Je třeba začít konat.Například můžeš vymyslet jak přesvědčit lidi,aby místo výroby benzínu a nafty z pšenice a kukuřice tuto naftu ušetřili a kukuřici s pšenicí snědli.Vždyť lodě které vozí z Afriky uhlí a železnou rudu jezdí zpět prázdné-pominu-li vývoz odpadu.Budeš-li mít v Africe pšenici a kukuřici kterou pálíme a prosvítíme můžeš osadit Saharu během 150 let.Bez jediné kapky odsolené vody.


                                 


Odpovědět