S malou nepřesností je dnešní hustota lidské populace cca 1 člověk na 2 hektary souše. Nezanedbatelná část souše je tvořena nehostinnou krajinou - pouště, permafrost, skály, vysoké hory, tektonicky velmi nestabilní oblasti, území kontaminovaná toxickými odpady, území zastavěná betonem, asfaltem, území s nedostatkem vody... Velká část orné půdy je díky pesticidům a umělým hnojivům prakticky mrtvá a bez dalšího umělého přihnojování neplodná. Až na výjimky si zemědělci po celém světě zvykli na používání mechanizace. Lidé z vyspělých zemí z velké části ztratili kontakt s přírodou natolik, že si nejsou schopni bez moderních vymožeností či služeb jiných lidí opatřit základní potřeby k životu. A ti, kteří v přírodě žijí, si díky humanitární pomoci zemím postiženým chudobou zvykají na zákeřný způsob obživy: natahování dlaní k darům.
Ropou poháníme auta, letadla, lodě, polovinu vlaků, traktory, hračky od Moutfielda, oblékáme se do ní a z velké části i obouváme, mažeme třecí plochy, roztápíme elektrárenské kotle. Vyrábíme z ní plasty, léčiva, kosmetiku, umělá hnojiva a spoustu chemických výrobků rozmanitého účelu. Zlato zdaleka tak užitečné není, přesto jej všemocný trh, který prý vše správně ocení mocí nabídky a poptávky, ocenil před rokem na $2000 za trojskou unci a i po splasknutí bubliny vyhnané doporučeními analytiků se dnes drží nad $1600. Zatímco kvalitní lehká ropa Brent - pro lidstvo doslova životodárná - si nedávno dovolila sáhnout na pouhých $120 za barel a trhovci ji s opovržením poslali zostra dolů pod $100. Šejci už musí do vrtů vhánět mořskou vodu, aby vyplavili ropu z podzemních kapes, ale tváří se, jako by jí měli dost. S takovým ignorantským přístupem mineme ropný zlom bez povšimnutí a pak tvrdě narazíme do zdi.
Že nebudeme jezdit na dovolené, na nákupy nebo za zábavou, to jsou prkotiny oproti všemu ostatnímu, co přijde s koncem ropy. Bude paralyzována výroba téměř všeho na co jsme zvyklí, distribuce toho, co ještě vyrobit a vypěstovat dokážeme, celosvětový hlad vyvolá globální občanskou válku a ta (ač je to dost morbidní) zajistí potřebnou redukci obyvatelstva na udržitelnou úroveň. Vědci odhadují, že vymře cca polovina lidské populace. Považuji to za velmi opatrný odhad.
Aby toho nebylo málo, má mezi roky 2012 a 2020 dojít k zastavení Golfského proudu, což udělá ze Skandinávie jeden kus ledu, z našich mírných končin Sibiř a sobi potáhnou na pastvu asi někam k Bretani. Na opačné straně Atlantiku se naopak oteplí, takže New York se bude nově nazývat New Owen a co nespálí slunce, zničí ještě silnější hurikány, které se přestěhují o něco víc k severu. V Karibiku se vše, co trčí nad hladinu pokryje pískem. Tyto a mnohé další klimatické změny způsobí značné části lidstva takové nepohodlí a v tak krátkém čase, že se nestihnou přizpůsobit. Takže, kdo někam neuteče, zahyne. Možná by se svět mohl inspirovat jednou českou komedií a rozjet mega-akci Kulový blesk. Češi se usídlí ve svém oblíbeném Chorvatsku, kde jsou mnozí už stejně jako doma, Tuaregové ze Sahary odcestují do Mexika, zbytek hispánců ze střední Ameriky přeběhne hranici do USA, amíci do Kanady a Kanaďané do Evropy. Kéž by to byla taková legrace i ve skutečnosti.
Uvažuje někdo z vás o usídlení se v našich končinách i přes tyto hrozící změny podnebí? Myslím, že by to mohlo skýtat velkou výhodu, protože většina hladových a přírodě nepřizpůsobivých potáhne spíš tam, kde půjde přežít bez pořádného oblečení, zatepleného obydlí, a kde bude šance konzumovat cokoli, co kolem roste nebo pobíhá. Ti, kteří do toho ráje dorazí později, budou mít smůlu. Zpět se budou vracet oslabení a daleko nedojdou. Osobně bych se raději rval s drsnou přírodou, než s hordami hladových homo sapiens. S rozumem a respektem se dá s přírodou vyjít. Na člověka to bohužel neplatí, protože mu často obojí chybí.