Dnes jsem si uvědomil, že by to chtělo neco konkretního.
takže, skladování zeleniny má svoje limity, a o těch bych rád pojednal.O dlouhodobém skladování dýní jsem nikdy nečetl a nikdo jej nepraktikuje na nějaké konkretní úrovni.
Co se odrůad týče, tak samozřejmě moje opěvované tetsukabuta právě překročila ve zdraví a pohodě 14 měsíců skladování bez újmy. ohledně hnojení a výživy to je nejtolerantnější odrůda, která nám odpustí snad cokoli. I přehnojení, což je u dýní skladovací problém.Čím více živin, tím nám narostou větší plody s menším skladovacím potenciálem. nejkřiklavější jsou ty nejkvalitnější chutově, což jdsou muskate de provance, které jsou luxusní na kandování, sušení a zavařování do hruškového a jablečného moštu. stejně tak longue de nice, které jsou uživatelsky velice přívětivé, protože se oloupou jako cukera, ale semeníček mají jem maličký v jednom napuchlém konci válce.dobře se krájí rovnoměrné kousky potřebné k zavařování i kandování. obě odrůdy mají limit 6 měsíců. důležitý je toto kskladovací schema,...sklidit v pěkném počasí před příchodem jakýchkoli mrazíků,které bývají fatální. Nechat je po sklizni povalovat se 10 i 14 dní, pokud nemrzne na sluníčku. V případě nebezpečí poklesu nočních teplot pod 5, sklidit domů.Přístřešek, kůlna, stodola, větraný sklad. Tam nechat 14 dnů a pak domů, do vytápěného obydlí.Na chodbu, na skříně v sednici , ložnici, kde se netopí na 35 stupnů.
Skladování a pěstování hokkaid se neliší, skrze slabší šlupku jsou choulostivější na znečištění a kontaminaci houbovými a virovými organismy. Hokkaido je uživatelsky příjemné, potřebuje k vyzrání více draslíku, než ostatní, takže přidáme dřevěnej popel. Osobně mu říkám polívková dýně, páč to je jeho účel. Nasekat, povařit a rozmixovat, nebo pasírovat do polévky, omáček a krémů. Rozvaří se nejrychleji ze všech dýní, proto je nevhodný pro zavařování. Člověk se zapomene a je to v troubě, Navíc má tenké stěny k nějakému zásadnějšímu efektu.Obsahuje nejméně karotenoidů ze všech mých dýní, má nejbledější dužninu.
Moje kriterium pěstování dýní je barva dužniny, tedy obsah karotenoidů.
Skladovat má smysl jen vyzrálá hokkaida, polovyzrálé longue denice a polovyzrálé muškate de provance.Půlka musí být oranžová, žlutá. pak při skladování dojde.Tetsukabutu je ukradený, jak bylo pěstovaný, nebo jak je vyzrálé. Je to nejlépe skladovatelná dýně na světě.
. Hokkaido nikdy nedojde. To zralé je, a má smysl jej skladovat, jináč jej musíme sežrat, pokud je nevybarvené.
.Jiné druhy dýní nepěstuju, anžto mi nemají , co nabídnout.Každý rok zkouším pár dalších odrůd, mezi nimi butternuty, různé staré a podivné, avšak tuhleten čtyřlístek se mi stal stabilní základnou.
Vlhko škodí uskladněným dýním stejně jako zima.A hlodavci taky, páč si ukoudsnou kousíček, ale odtud to začne ke konci, i když se stává, že kousanec zaschne a nic se nestane.
Mám však zkušenost, že z hubené půdy vyrostou menší kusy dýní, které lze nadstandartně skladovat. Hubenou půdou však myslím asitak nějaký standart, protože v těch měřítkách plavu.
Využití je hodně široké, moji přátelé umí vyrobit luxusní svíčkovou z dýně, já ji rád peču na olivovém oleji a dle chuti ji zbaštím tak, nebo rozmixuju do pyré, omáčky, polévky. nově jsem ji zařadil Do kořenící směsi, co si sám dělám k ochucení i zahuštění. Děcka to rádi mlsají kandované a já zavařované v moštech.Samozřejmě, že kdo se s tím nechce skladovat, naseká to na kostky a vrazí do mrazáku, i když to je podle mne škoda. Syrové je syrové, dokud to jde.
Upřímně, nevím o zelenině, která je tak dobře skladovatelná po dobu celého roku.....zkouším u asi deseti tetsukabut, jak dlouho vlastně vydrží, když už mají přes rok. Ono jich ubývá, páč je rozdávám. jako raritu. Dokonce mne oslovili lidi, abych jim do nějakýho gersonova centra pěStoval dýně na džus.... no, nevím.....nechce se mi.