Máš pravdu míro.. je jasný, jak to myslíš a co děláš. Nemůžeš dělat nic, co by stálo za řeč, páč pokud v životě cokoli děláš, alespoň trochu kreativně, budeš zkoušet metodou pokus a omyl. a pokud to děláš s přírodou, pak jí těžko ublížíš.Tak, jako neubližuješ kamarádům, přátelům a blízkým.
Dělat kvoty na spotřebu vody, nebo potravin je fajn, chtělo by to však ministerstvo vody, ministerstvo potravin a několik akčních skupin dobře placených úředníků.
Je to otázka úhlu pohledu. tento stát se svojí úřeněpolicejní exekutivou není můj kamarád a je tomu zcela naopak. jeho pomahači tedy nemohou čekat jakékoli pochopení či slitování.
Odmítám nést sebemenší podíl viny na neštěstí tohoto národ. vina je jasná a nikdo to těm zločincům v kravatách ustájených kdesi v praze neodpáře. Je nesmyslná polemika, jestli město, nebo venkov. pokud chceš do přírody, musíš na venkov, páč ve městě můžeš akurát na krchově drobit holubům.Pokud chceš velebit město, budeš pro smích. Nemůžeš sedět na několika židlích současně.Jezdit šalinou a bydlet na samotě.Život v přírodě není pro každého, to je jasný. ani permakulturní život není pro každého, stejně jako selská lopota. Každej si musí vybrat a vědět, co chce.Jsou to naprosto odlišné světy a mají tak málo společného, že nikdo nečeká, že by se někdy mohli pochopit. Každej někam patříme a chceme patřit. Já pracuju 10 až 12 hodin denně s několika přestávkama. Usrknu bezovou limonádu, vykouřím cigaretku , mrknu na permaweb a hajdy znova do práce. Mám veliký svět a ten musím obhospodařovat k obrazu svému.Nemůžeme všichni mít stejně, to nejde. Svět je na to moc malej a těch, kteří by byli ochotně tak tvrdě pracovat je pomálu. Měl jsem brigádníka, skvělého barda, úřední lůza však nespí a tak to dál nešlo.
Něco tě míro trápí, a já to nechci bejt.Každopádně, kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod. Já budu dál hledat své způsoby, páč tak to je správné, tak to má být....
Ale město do přírody nepřestěhuješ, i kdyby tragače padaly....
