Povodne - pricina

[mastnacek]

Co jsem koukal, tak je tady par lidi co "dela" do vody ve smyslu zajima se o ni ( vysvetleni pro chronicke kompostery .)))

Cim to je ze kazdej rok a i nekolikrat do roka ( jaro , podzim, leto ) tejden prsi a najednou to vsechno v okoli plave. Jako decko to nepamatuju az to te v roce 97? A pak uz pravidelne rok co rok. Kde udelali soudruzi vodohospodari chybu? Uz na zakladce pri prirodopisu si pamatuju jak pan ucitel nadaval, jak se bezmyslenkovite melioruje...narovnavaji se toky pototku, rek, zpevnuji brehy vyzdivkama, pole ze se ore jak on to rikal po vrstevmoci? no proste ze voda sebou bere pudu misto toho aby  oraly tak nejak podelne atd atd... a to byl rok 95. Voda ktera po par dnech deste uz nevsakuje se zene ze svahu a poli rovnou supem do reky, potoka, prez baraky zahradky, proste nerychlejsi cestou pryc z krajiny. U nas reku ( Stenava ) povodi taky na par mistech upravilo. A fakt staci par dni deste a stoupa a stoupa...

Jak a jestli vubec jde prispet k tomu aby se tohle nedelo? Par veci se urcite udelat da, ale jestli by to melo vliv na velke toky to netusim. Bydlim na kopci, kazdej vetsi slejvak nam splachoval cestu, obcas fakt velky rygoly. Tak jsem udelal kolejnici smerem do louky a je po problemu, voda se prozene po travine a netece do potoka. Tak velkej dest aby si udelala korytko i na louce od te doby jeste nebyl. Rad bych udelal i zachytavaci nadrz ktera kdysi u statku byla, dokonce dve, jedna na zahradce druha za loukou pod kopcem, to pochytilo to co se hnalo z poli a po ceste. Nechapu ze se nikdo jeste nahlas nezeptal proc ty zaplavy jsou cim dal castejc. televize honi sledovanost, lidi jsou zoufali ale pravou pricinu nikdo nepojmenuje. To ze vltavska kaskada asi neni tak uplne urcena na prevenci proti povodnim je zajimave.

[Jiří Danihel]

Někde jsem tu před časem našel odkaz na zajímavou přednášku. Asi se mi hodně líbila, tak jsem si ji uložil: http://www.youtube.com/watch?v=6sz0g_EAFvU

Lidi se ptají - dokonce i nahlas - po příčině. A zaznamenal jsem i spoustu odpovědí od odborníků. Potíž je v tom, že se ty odpovědi buďto k tazatelům vůbec nedostanou, protože se ptají jen tak do větru a nehledají odpovědi u lidí, kteří je znají, nebo se jim nehodí do krámu a tak je neberou vážně. Spousta lidí postižených povodněmi může udělat (až na maličkosti) jen to, že se přestěhují na bezpečnější místo. Pokud na to mají. O zásadních věcech ale musí rozhodnout vláda a komunální politici. A lidi to po nich musí chtít a nedat pokoj, dokud to nedostanou. Pokud si dobře vzpomínám, tak už při povodních na Moravě v r. 2007 bylo slyšet ekology, kteří volali po obnově mokřadů, lužních lesů, původních klikatých řečišť potoků a řek. A odpověď na kritiku rovných kamenných koryt? Stavíme vyšší břehy z rovných hliníkových profilů. Kdyby se Labe nerozlilo u Mělníka a Litoměřic, schytaly by Ústí a Děčín ještě o metr vyšší vlnu. Zná někdo nějaké místo, kde byly hlasy ekologů po 16 letech vyslyšeny?

Nedávno jsem zrovna koukal na mapu nasycení povodí a podle ní měla být u nás půda už plně nasycená. Přesto se tu do trávníků vpíjel déšť bez problémů. Nic z trávy neteklo, ani se nedělaly louže v prohlubních luk. Zato po chodnících a silnicích to valilo po hektolitrech. A v tom si říkám: Proč sakra je ten chodník tak široký? Projel by po něm náklaďák. Stačilo by, aby se na něm vyhnuly 2 kočárky. Nikdy jsem neviděl, že by byl tak zalidněný, aby nestačil poloviční. A proč je po obou stranách ulice? Stejně polovina lidí kašle na chodníky a musí si cestu zkracovat vzdušnou čarou. A z těch vyšlapaných zkratek se na silnici valí bláto a kamínky, až se zkratka změní ve vymleté koryto. Tráva vodu brzdí a umožňuje vsakování podél kořínků. Ale po pěšině voda běží, kamínky bere s sebou. Když je trávník nasycený, teče z něj klidně čirá voda. Z pěšiny bahnotok. Parkoviště u hypermarketu má asi hektar asfaltu, ale kromě nákupů na poslední chvíli před vánocemi je poloprázdné nebo skoro prázdné. Když na něj naprší 40mm srážek za hodinu, je to 400m3 vody, která okamžitě odtéká kanalizací do řeky. A další podobné množství steče ze střechy marketu. Jen to parkoviště dá 111 litrů za sekundu! Když zrovna neleje, dělají tyhle plochy nesnesitelný hic. Mimo město je fajn, ale uvnitř by se člověk v létě uvařil. Sanitky jezdí kvůli těm, co z vedra kolabují. Ale co dělat? Když potřebuje každý druhý člen rodiny vlastní auto, tak holt musí někde parkovat. A trávy ubývá na úkor betonu a asfaltu. Ani ekotvarovky na parkovací místa nikdo nedá, aby náhodou nějaká panička nenechala v těch dírách kramfleky. Tak si vyrábíme teplo, které rozvášní atmosféru, odpaří víc vody, za polárním kruhem taví ledovce a nenechává déšť zmrznout. Energie, která je tam navíc, se musí někde vybít. Tak běsní někde hurikány a tornáda a jinde silné lijáky. Pak stačí blbá náhoda, která způsobí, že se hluboká tlaková níže zarazí o jinou anomálii a kde se ten trychtýř pověsí, tam leje dlouho a vydatně.

Jako "chronický kompostér" ještě dodám, že uměle hnojená pole už fungují jako ty asfaltové plácky. Po té tvrdé krustě na povrchu déšt steče i s tím hnojivem. A když se krusta konečně začne rozpouštět, odteče s vodou. To je to kakao ve Vltavě. Ani řídké trávníky na sídlištích to nedělají. Ty hnojí jen psi, pokud se netrefí zrovna na chodník, takže jsou plné žížal a havěti. A pohnojená voda nám pak dá bohatou úrodu sinic tam, kde jsme se dříve koupali.

[jarda bon jovi]

Stovky miliard se vycákalo na protipovodnová opatření a ejhle, ono nic.Mám však radu.  osobní zkušenost. Já měl barák u řeky svitavy. Po veliké povodni jsem jej pod cenou prodal a koupil si statek na kopci. Nebyl jsem vytopenej, jen jsem viděl hektarovou kaluzinu.Musela by přijít biblická potopa, abych se přestal tvářit spokojeně, jako budha. Fakt budou všem ostatním čouhat z vody jen komíny a teprve tehdy znervozním. Jsem sobec, a nebo dopřávám své rodině pohodlné bezpečí???

Myslím si, že se už nemá kam ta voda vsáknout a je to tak vyspádované, že ty povodně vzniknou i kdyby bůhví co. Druhá věc je samozřejmě trapně opomíjená..... Je to retenční schopnost půdní vrstvy pod seťovým ložem. Traktory neváží 7 metráků, jako kůň. má desetkrát víc,  velké i s návěsem 24 tun a víc. váží ty krámy víc, než kamiony na silnici. No jo, ale ta podorniční vrtva se hutní, hutní a neobdělává. Průsaky jsou pomalé a ta dvaceticentimetrová vrstva ornice se nasákne a nazdar.....Takže se dle mého povodním zabránit nedá a to nijak a ničím.

Ale dalo by se na tom vydělat ranec peněz... Třebas nějaké ty suché poldry, nebo další stavby proti záplavám.

Všimli jste si, jak krásné mají stromy přírustky? Jak se nalejvá ovoce na stromech? Jak jsou vypasení hlemýždi? A jak letos rostou jehnata?

Je mi líto vytopených lidí. Nedá se s tím vůbec nic dělat. Situace se bude opakovat až do zborcení nebeské klenby.

Podle těch historických análií, v kterejch furt ležím byly povodně každej rok.V jižních čechám se rvali sedláci o odplavané kupky sena daleko po proudu. a tak se začaly regulovat malé potoky , A ty už nedělali pakárnu. posunulo se to níž po proudu.Jináč s danielem souhlasím bezezbytku....

[QNX]

Ty povodně už jsou nuda, vždyť je to pořád to samé. Lidi se nastěhujou řece do koryta a pak se divěj, že v něm teče voda. JBJ má recht. Přestěhovat se na kopec . Já bych ještě dodal ...... a říční koryta vrátit řekám. Prostě si přiznejme, že všude v záplavové oblasti kdysi tekla řeka. Tak proč jí do toho pořád někdo kecá, že teče špatně? Tekla tam dřív než jsme přišli a poteče ještě dlouho po tom co odejdeme.

[Martin Gross]

Mrkněte se, kde lidi v devatenáctém století stavěli domy. Žádný starý dům nenajdete v záplavové oblasti. A pokud (mlýn, katr, bašta, ) tak na sakramentské podezdívce. Má dnes někdo tušení, proč se baráky stavěly na kamenných podezdívkách? Sotva. Pan Cílek v jednom rozhovoru řekl, že naše období bez záplav je z historického hlediska velice výjimečné. A my si na něj zvykli, jako na samozřejmost a jako na něco, na co i máme nárok. :-) Největší průsery jsou podle mě:

1) smrk na jílovém podloží. (a může tam být v jílu kamenů kolik chcete) - Smrk "sežere" pod sebou všechno, co odlišuje půdu od zvětralé horniny a dělá jen problémy.

2) asfalt, beton, okapy, vše svedené do kanálů. Honem s tím pryč. Dolů, do velkých řek. Ty jsou navíc

3) regulované řeky.

někde mezi předchozími body si vecpěte degradaci orných půd a jejich ztráta retence vody.

4) s tím souvisí hit osmdesátých let a bolševika. Melioruju..... Likvidace podmáčených luk a močálů. To je jedno z největších zvěrstev, která jsme naší vlasti udělali. Současná krajina nemá ani pětinovou retenční sílu v porovnání se stavem někde za první republiky.

Já to všechno vidím z pohledu tady shora, z kopečků, kde by mělo pramenit toliká stružek a potůčků. Místo nich kolem vidím jen ústí melioračních trub a betonové skruže v polích. Všechno vysušit, odvodnit, poslat do řeky. Co se s tím bude dít dál po proudu, to už není starost budovatelů meliorece, Však oni si to tam dole nějak vyřešej.

Smutné je, že i dnes jsou lidé hrdí na to, jak jejich předkové ta pole krásně vysušili. To, že tu vodu posíláme do sklepů lidem po proudu řeky, to už nikdo neřeší.

Co s tím? S klimatem toho moc nevykoulíme. Můžeme se pokusit zvýšit retenci v krajině. Svejly, nebesáčky, rybníčky u polních cest, co koho napadne. Jen bacha na porušení melioračních trubek. Ať už je tam zakopal, kdo chtěl, Vám nepatří, ale musíte jim je opatrovat. :-/

[Jitka Řezníčková]

Zemědělská politika by měla nás podporovat :-) Zemědělci dostávají dotace za to, že zhutňují půdu a cpou do ní chemikálie. Zajímalo by mě, kolik pesticidů je dnes ve studních. My se snažíme ze zhutněného pole udělat jedlý remízek, který vodu zadržuje.

Jinak našla jsem velmi zajímavý odkaz z vyšších sfér

http://varovani.org/html/810.html

[jarda bon jovi]

To jo, když bůh teda umí trestat, proč nezabrání příčinám a nevyhne se tak omylnému trestání nevinných? když je teda všemocnej?

Možná ještě nezaregistroval, že tady nějací lidé jsou a tak poslal přírodě kus toho požehnání.

Lidi se rádi ve své nabubřelosti rádi etablují do role vševědů a odhalují záměry boha, jeho vykladačů a expertů na přírodu. Chceme ovládat přírodu  i boží záměry.... a v obojím těžce  inkasujem.

Vůle boží..... moje babička mi vyprávěla  o homadách dětských tělíček před krematoriem v osvětimi....Od té doby vím, že ten všemohoucí musí bejt fakt hodně zajímavej týpek....

Lidi prostě platí daně za svůj způsob života. Nic víc v tom nebude. za všechno se platí....

[Romana SM]

Teda nic ve zlým, ale ten boží odkaz Boha hněvajícího, trestajícího a vyhrožujícího to je teda síla :-). A já si furt jak blázen myslela, že Bůh je láska :-). Spíš mi přijde, že to psal nějaký frustrovaný člověk (tedy zpráva spíš z nižších sfér).

Ale to do téhle diskuze asi nepatří. 

Samozřejmě s ostatním co se týká půdy a zadržování vody tak souhlasím.

Zemědělská politika by měla nás podporovat :-) Zemědělci dostávají dotace za to, že zhutňují půdu a cpou do ní chemikálie. Zajímalo by mě, kolik pesticidů je dnes ve studních. My se snažíme ze zhutněného pole udělat jedlý remízek, který vodu zadržuje.

Jinak našla jsem velmi zajímavý odkaz z vyšších sfér

http://varovani.org/html/810.html

[mastnacek]

Boha bych sem urcite netahal..netahal bych ho do niceho.

Jak jsem to procital, tak nazory jsou vycemene totozne, nejlip bydlen na kopci ( jako ja ) i kdyz ani tam neni vyhrano pokud je za kopcem dalsi kopec a na nem lany poli. S mestama lanama poli nikdo nic nenadela, takze zase to zustane na nas vesnicanech abysme s rozmyslem zachazeli s vodou na svem pozemku. Jinak neresitelne, skoda.

[Jiří Danihel]

Že mají lidé problém uvěřit v Boha, kterého nikdy neviděli, to bych jim tak nezazlíval. Ale kde se v nich bere ta neochvějná víra, že oni vědí všechno lépe, než mezinárodně uznávaní odborníci? Když jim kdokoli radí něco, co není podle jejich gusta, nemají pro něho slušné jméno. A to je příčina nejen povodní, ale mnoha velkých průšvihů minulých i těch budoucích.