Uživí nás naše země?

[QNX]

Richard Ruibar: nemůžu za tvou pohodlnost. Pokud tě zajímá jak to vyjde, tak si na chvilku sedni k netu, vyhledej si těch pár údajů (pro zjednodušení bude stačit třeba jenom bilance dusíku, fosforu a organické hmoty, krmné dávky drůbeže, produkce hnoje, obsah sledovaných látek ve hnoji drůbeže, požadavky na živiny a organickou hmotu pro udržení produkce plodin a úrodnosti půdy) ....... pak použiješ párkrát trojčlenku, získáš výsledek a ještě se toho spoustu naučíš. Když to za tebe udělám já, tak to nebude ono. Já se zatím budu věnovat jiným úkolům (už skoro týden se morduju s vytvořením permakulturního rozcestníku a ostaní práci nestíhám už vůbec).

 

[Richard Ruibar]

QNX: to není o mé pohldnosti. Byl jsi to ty, kdo nastolil otázku: "Kolik potřebuješ zrní a kolik slepic na vyprodukování jedné tuny slepičinců?" A já jsem Ti na to řekl, "řekni mi ty kolik tun slepičinců potřebuji na 1 250m2 a pak ti odpovím."

 

Já odpověď na tuto otázku nepotřebuji. Já věřím Mollisonovi (zakladateli permakultury) a pro svoje potřeby vím kolik slepic si mám obstarat ;-)

[QNX]

Richard Ruibar: OK, zůstaň si u své víry. To není můj problém.

[Richard Ruibar]

QNX: Samozřejmě :-)

 

Jedna otázečka na závěr. Ty pořádáš permakulturní kurzy a neuznáváš Billa Mollisona?

[QNX]

Richard Ruibar: Já pořádám PK kurzy a používám k tomu i materiály Billa Millisona, které ovšem tupě nepřejímám bez jejich důkladného podrobení kritickému pohledu a ověření údajů, které jsou v nich uvedené.  ....... Hele, klidně si podle B.M. udělej třeba sluneční past otevřenou k severu, to má přece v knize nakreslené také :-)

[Richard Ruibar]

:-) Sluneční pasti otočené k severu jsem si nevšiml - to bych určitě nezkoušel. Tak v tom mám jasno, vypadalo to, že ho odmítáš zcela. Zřejmě tomu tak tedy není.

[Cyril]

Jirka Němeček: Japonsko, rybolov, mořské řasy, ano máš pravdu. Alespoň na pobřeží určitě. Nevíme, jaký podíl potravin tyto u Japonců představovaly. Muselo by se dost pátrat.

Hjort: Původní otázku jsem myslel, a myslím stále, dopátrat se u praktiků, co je možné. V globále, v rámci státu. Nikdo netvrdí, že každý obdrží svých 0,4 ha a ... dělej, co umíš. Jak by to dopadlo (většinou) je zřejmé. Nebylo by to ani chytré. Některé plodiny se v malém množství rozumně pěstovat nedají.

Caso: Indiáni, guáno, asi ano, ale ne všude. Smyslem mé poznámky je uvědomit si, že výroba potravin může probíhat úplně jinak, než jsme zvyklí. Jinak souhlas.

jarda bon jovi: Jak mohli indiáni nechat potulovat krávy kolem, když v Jižní Americe nežily?
K půdě: Není pravda, že kdo půdu chce, ten ji má. Možná někde. Já se například dívám po kusu pole dost dlouho, ale dosud bez úspěchu. Lidé drží a neprodají. Nebo za cenu stavebního pozemku. Nemohu vzít pole kdekoliv, musí být v dosahu bydliště, s ruční károu nebo trakačem. Na auto a benzín bych do budoucna nespoléhal. To by představa trvalé udržitelnosti vzala za své.
Ano, grunt, pozemky, technika, takové malé královstvíčko. Budiž Ti přáno. Nevím ovšem, co uděláš, až ti dojde do techniky nafta, až roztrháš poslední boty, až Tvůj blízký bude ležet se slepákem. Nebo až přijde Calvera.

Otázka z úvodu stále platí, i když došlé názory jsou dost rozdílné.

[Richard Ruibar]

Co třeba takhle:

Komplexního kupovaného krmiva sežere slepice cca 125g denně. Tj. 45,6kg / rok. Cena 25kg tohoto krmiva je 349 Kč. Cena 45,6kg potom je 636 Kč na rok. Při ceně 3Kč za vejce to je 212 vajec. Slepice podle plemene snáší 220 až 270 vajec za rok. Tzn. slepičky se uživí samy. A ještě nějaká vejce zbudou na vlastní spotřebu a další prodej, konkrétně 8 až 58 vajec na každou slepici a rok. Při např. 50ti slepicích to je 400 až 2 900 vajec ročně nadbytek. V korunách 1 200 Kč až 8 700 Kč / rok navíc plus samozřejmě ten hnůj, kvůli kterému jsou.

To se vztahuje ke kupovanému krmivu. Pokud by si ho hospodář vypěstoval sám, tak ho musí vyjít levněji. I za předpokladu, že k jeho produkci bude potřebovat další slepičky na výrobu hnoje pro krmení slepic.

Cena granulí co jsem našel je od firmy, které jakožto chovatel všeho možného důvěřuji, že je kvalitní, protože ji mám odzkoušenou. Ne tedy konkrétně pro slepice, ale pro jiné zvířata.

Richard Ruibar: Opravdu je ten slepičí hnůj řešení? Kolik potřebuješ zrní a kolik slepic na vyprodukování jedné tuny slepičinců? Vlastní produkce celé spotřeby zeleniny = produkce velice malé části potřebných živin pro vlastní uživení.

[Richard Ruibar]

Jenom k těm indiánům. Tři sestry jsou jedna z mála věcí z permakultury, která mi zatím fungovala.

[Jaroslav Holoubek]

Ahoj QNX, jsi si jisty ze se neprekoukl? Muzes poslat referenci na stranku? On tam totiz znaci zvlasnim zpusobem polohu slunce, nekolikrat me to taky zmatlo. A nezapomen, ze jestli se nepletu tak pochzi z jizni polokoule kde by mela slunecni past otevrena k severu urcitou logiku. :-)

Ahoj Jardis

Richard Ruibar: Já pořádám PK kurzy a používám k tomu i materiály Billa Millisona, které ovšem tupě nepřejímám bez jejich důkladného podrobení kritickému pohledu a ověření údajů, které jsou v nich uvedené.  ....... Hele, klidně si podle B.M. udělej třeba sluneční past otevřenou k severu, to má přece v knize nakreslené také :-)