Uživí nás naše země?

[Richard Ruibar]

Hjort: Nechci mluvit za někoho jiného, ale mám pocit, že nikdo to nemyslel tak, že mávnutím kouzelného proutku budou všichni postaveni do situace, kterou popisujete. Samozřejmě je třeba se nejprve naučit, to co jsme už zapomněli.

S tím chlebem nevím, až příště upeču tak ho zvážím kolik má upečený. Ono se tam kromě půl kila mouky přidává taky asi 300 gramů vody. Část z ní se jistě vypaří při pečení, ale myslím si, že určitě ne všechna. Intuitivně mám za to, že ta voda nahradí votruby a výsledek bude opravdu 0,5kg obilí = 0,5kg chleba. Ale možná se pletu, uvidím až to zvážím.

[Caso]

Cyril: Pokud je mi znamo, tak minimalne Inkove ve velkem vyuzivali a cenili guano, a misto psenice meli kukurici (+brambory, dyne, rajcata). Dale vsechny tyto civilizace zkolabovaly a zda se, ze minimalne nektere kolapsy maji znaky vycerpani ekosystemu (viz napr knihy od Jared Diamond).

Dale, krava samozrejme nemuze vyprodukovat vice zivin, nez spotrebuje, ale muze vyuzit a transformovat ziviny clovekem primo nevyuzitelne (picniny, casti kostalovin, repne rizky atd). V ramci osevnich postupu tedy muzes mit uzitek i z pozemku osetych picninami, kdy produktem bude hnuj + krava, ve srovnani s produkci kompostu. Tok zivin ve forme hnoje take muzes lepe ridit, napriklad presmerovat k rostlinam, ktere jsou narocne,( toto je reakce na otazku zda neni lepsi na pozemku ziviny nechat). Dalsim argumentem pro chov dobytka je vyuziti "okrajovych" ploch, jako jsou brehy, meze, sady, ktere dost dobre nejde vyuzit jinak.

Ve vší zdvořilosti...Prosím Tě, mohl bys mi říci na čem a jak fungovaly velké indiánské civilizace bez krav a pšenice? Dokonce bez toho superfosfátu....

No, pšenici bez krávy nevypěstuješ. Bohužel. Vlastně jo, superfosfát, síran amonný, dusičnan draselný,ledky, močovina.

[Jirka Němeček]

S tím Japonskem to asi nebude úplně nejlepší příklad. Japonsko (a nejen to) má moře a tím i rybolov. Vůbec je potřeba si uvědomit (přemýšlíme-li v globálním měřítku), že je tu spousta zemí, kteří mají rybolov a to je velká na přilepšenou. A když to převedem do extrému:-))), tak co třeba tací eskymáci? Ty nepěstujou vůbec nic, jenom loví nějaký ryby a tuleně a taky žijou. Né, že bych chtěl být eskymákem, to určitě ne, ale je třeba si uvědomit, že nás neživí jenom půda. Pokud by se začlo s mořskými produkty hospodařit obezřetně a udržitelně a přestalo by se plýtvat, tak je to ohromný zdroj. Lidé musí začít rozumně hospodařit a ono to půjde. Dnes je všeobecně známo, že téměř polovina produkce potravin prodaná v západní "vyspělé" civilizace se vyhodí. Tak o čem to potom je?

[Richard Ruibar]

mastnacek: to ale není o tom, že by někdo tvrdil, že tak mají žít všichni. Myslím si, že jde o něco trošičku jiného. Aspoň tedy pro mě.

A sice o toto. Jeden moudrý pán ústy své moudré románové hrdinky pronesl tuto myšlenku: "Pokud chceš posoudit jestli je nějaký životní styl správný, tak si přestav jak by svět vypadal, kdyby tak žili všichni." Tzn. kdyby například všichni byli katoličtí kněží, pak by lidstvo během jedné generace vyhynulo ap. Proto je rozumné, když někdo uvažuje o určitém životním stylu, klást si otázku jestli by to šlo, aby to tak dělali všichni. A vůbec to nepředjímá názor, že by někdo prosazoval, že tak mají všichni žít.

[Caso]

Nevim jestli ti spravne rozumim, ale ano 100m2 je podle mych zkusenosti udrzitelna plocha pro cca 3 slepky, tzn ze to nebude vypaseny mlat. Zalizi samozrejme na uzivnosti a mistnich podminkach.

3 slepice na 100m2... to mi asi něco uniká a nebo jde robinsonky.

Myslim, ze na hektaru bys mohl mit tak 300 ks slepek, ale zasadni problem je v tom, ze je musis prikrmovat. Zatimco husy ci ovce mohou byt prakticky jen na pastve, slepicim musis dodat obili a bilkovinu.

[QNX]

No a až se dopátráte kolik slepic potřebujete na produkci slepičinců, tak můžete pokračovat s počítáním a zjistit kolik hektarů pole potřebujete na vypěstování krmiva pro ty slepice (zrní, kukuřice .....kdo používá na krmení granulovaná krmiva, tak cvičně může vykoumat třeba i to kde vezme soju, krevní moučku, vitamíny, minerály atd.... a kolik tomu odpovídá potřebné plochy dalšího pole) a když budete znát tu potřebnou plochu a plodiny, tak ještě dopočítejte kolik dalšího hnoje nebo kompostu budete potřebovat na produkci krmiv a kde ho vezmete.

[Richard Ruibar]

QNX: Jasně, ale chceme využít tvých bohatých praktických zkušeností a teoretických znalostí. Tak nám s tím prosím pomoz a řekni nám kolik potřebujeme tun slepičího hnoje na pohnojení 1 250 m2, pokud k tomu přimícháme kompost z rostlinných zbytků z 0,5 hektaru. Nebo ještě lépe kolik je k tomu třeba slepic.

Já si myslím, že to zase tak moc slepic nebude. Ale jak jsi psal, mám málo praktických zkušeností a z teorie si beru jen něco, což je pravda, a proto to neumím sám určit přesně. Hned potom ti odpovím na zbytek.

[QNX]

Richard Ruibar: nojo, jenže teď nemám čas to počítat i když všechny podklady co bych na to potřeboval mám shromážděné v prezentacích pro PK kurzy. Pust se do toho sám, nebo to třeba někdy za dlouhých zimních večerů udělám já, dnes určitě ne.

[Richard Ruibar]

QNX: taky odpověď.

[jarda bon jovi]

No, jihoameričtí indiáni pálili pralesy a lesy a v požářišti  pěstovali kdeco. krávy nedojili, nechali je toulat kolem a jejich trus používali jako hnojivo. až vyčerpali živiny po požáru, posunnuli se dál a dál a dál až na to jako civilizace dojeli.

A protože se už dlouhá leta zkoumám, jak přežívali naši předkové, tak můžu zodpovědně říct, že bez fosilní síly těžko.

nestačila jim půda nikdy a neustále bylo málo. jenže až po roce 1850 začalo ubývat kalupem a tak se využívali lesy jako zdroj potravy pro zvířara. Ovce a kozy se pásly po lesích, ostružiniště byla vyhledávána, po opadu listí se toto nosilo na půdy, Řezaly se halouzky s listím a po usušení se věšely či rovnaly na půdách. Smrkové větve se ještě nedávno na valachách dávaly ohryzat ovcím či kozám, lesní hrabanka byla ilegálníma základama pro hospodaření. Využívalo se opravdu vše a nebylo kde brát, jedly se lesy.V lesích na mýtinách se pěstovaly skromné druhy žita, za což vrchnost vybírala poplatky.od roku 1900 se začalo se zábory zemědělské půdy a vyvrcholilo to v současnosti s 16 hektary denně. když vezmete průměr 12 denně po dobu 50 let, je to síla. od roku 1900 nás je stejně.po druhé světové válce u nás postupně mizela malá políčka u lesů, marginální louky a vše se změnilo v lesní porosty, stejně jako dotačně  zalesněná zemědělská půda.Nejen urbanizací se tedy přišlo o fůru půdy, ale i úředním šlendriánem. Navíc vymřela generace lidí, ochotných se lopotit na nějaké mezi u lesa kvůli pár metrákům sena. traktor se tam neotočil a tak to zarostlo. Máme největší zvyšování rozloh lesů na kontinentě.

O výživě z vlastních zdrojů se dá opravdu polemizovat, ale ne se mnou, páč já tak žil a ještě z části žiju. Bez krávy, ovcí či kozy bych do toho nešel.

Kde beru jistotu, že bych nešel z kola ven??? No, to asi v této idiokracii nemá pochopitelně nikdo, ale udělal jsem pro to maximum. Mám grunt, dobře zavedený, obklopený svými pozemky a sady v množství více než dostatečném.I při naprosto extenzivním využívání mi to stačí nejen na výdělek, ale i pro obživu. Mám i své lesy a dostatek plevelných stromů k vlastní potřebě.Mám potůček,vlastní zdroj pitné vody, vlastní techniku....

Co budou dělat ti, co půdu nemají nevím, páč kdyby ji chtěli, tak by ji měli.Když si něco hodně přejete, pak se to stane. ale to kouzlo se nestane samo, je potřeba přiložit ruku k dílu,..... Ale to už je jiná story.Navíc nejsem ani matka tereza, ani gándí, ani Kristus.Ale fakt dobře vím, že se v současnosti kopce potravin dovážejí a  nejen potraviny, ale i sroviny krmné, což je ještě větší průser. naše zvířata vyrůstají z jihoamerické soji.

I kdyby každej dostal hektar, nebo deset, nezvoře, nepohnojí, nesklidí a ani se jim nebude chtít. raději pokapou hlady.

Japonci mají sice sopečné ostrovy, ale taky moře, a žerou ty ryby jako voteklí.I ty řasy a buhví jakej bordel mořem vyvrhlej....