Uživí nás naše země?

[Cyril]

Neboli, uživí nás naše země: Čechy, Morava a Slezsko?

Před časem tu běžela diskuse na téma, jestli nás uživí naše Země (s velkým Z). Rád bych tuhle otázku stáhl na mnohem menší část světa. Mám dotaz k zdejším organickým (ekologickým, bio ...) farmářům, sedlákům, zahradníkům, praktikům. Bylo by, prosím, možné říci, jaká je dosažitelná produkce (hlavně potravin, ale i jiných, technických plodin), vztažená na jednotku plochy? Neboli, kolik lze uživit lidí z jednoho hektaru bez použití umělých hnojiv a jiné chemie? Z nedávné minulosti víme, že konvenční zemědělství tento úkol zvládá. Či spíše zvládalo.
Nejedná se mi o ekonomické uživení (to je jiná úloha), ale čistě o materiální výstupy. Jak je na tom organické zemědělství?
Nebo, položil bych otázku ještě jinak. V naší republice připadá na obyvatele cca 0,4 ha zemědělské půdy a cca 0,25 lesa. Představme si, modelovou čtyřčlennou rodinu, která vlastní 4x0,4 ha tj. cca 1,6 ha zemědělské půdy a hektar lesa. Dále, pokud se odřízne od světa, je reálné, aby se uživila udržitelně z uvedené plochy? Intezivní prací, důslednou recyklací odpadů ... A nejen uživila, ale i vyprodukovala dost materiálu na výrobu textilu (konopí, len, vlna), dost slámy jakožto materiálu na stavbu domu, dost dřeva (papír, otop, konstrukční materiál)? Protože v budoucnu bude sotva možné spoléhat na rozsáhlé dovozy. Jednak by bylo neetické vozit suroviny na pokrytí základních potřeb ze zemí, kde jsou daleko větší chudáci než my. Za druhé, nebudeme na to ani mít, neboť tyto budou pravděpodobně stále dražší.
Samozřejmě, nemyslím, že by modelová rodina měla produkovat plný sortiment potřebných surovin, ale pokud pěstuje například potraviny, měla by mít přebytky např. pro pěstitele konopí na výrobu oblečení, pro majitele produkčního lesa, který prodává dřevo na otop atd.
Nemůžeme zde posuzovat svět jako celek ale podmínky ČR známe přece jen lépe a snad by bylo možné takto položenou otázku s jistou mírou nepřesnosti zodpovědět. Zodpovědět, je-li náš stát schopen alespoň jakéhosi quaziudržitelného (perma) režimu. Myslím, že by kvantitavní odpověď (tj. konkrétní čísla) mohla pomoci dalším adeptům permakultury, kteří se rozhodnou vzít "osud do vlastních rukou". Pro získání jakéhosi náhledu, co je reálné a co jsou jen sny.

[Maddog]

Teď je hnůj k mámí, protože spousta zemědělců hnojí průmyslově kvůli snažší manipulaci. Pokud by ale přišlo víc lidí na to že chemie je svinstvo nebude hnůj ke koupi. Chápeš?

Semeno ke koupi bude vždycky nezávisle na hnoji.

Škrkavčí vajíčka v půdě zimu běžně přečkaj. Nemyslim dospělce.

Jinak česká republika 10mil. lidí svýma polema neuživila ani za komančů kdy se intenzívně hospodařilo kde to šlo. Teď už je dobytek zlikvidován, pole zatravněny aby nás mohl Eurosojuz zásobovat tak o čem se tu nesmyslně bavíme?

[Richard Ruibar]

Pořiď si hektar, nebo třeba 10 ha, vyzkoušej si to sám a pak to znovu probereme.

Pokud to bereš takhle, tak si promluvíme asi za dva roky. Ale jen o zeleninové zahrádce, ne o obilí.

Já jsem začal před rokem, ale protože jsem ještě neměl vlastní kompost ani hnůj od kačen, tak jsem musel pro loňský rok koupit granulované kravince (maddog: představ si, že mi to v obi normálně prodali). Během sezony jsem přihnojoval jíchou. Letos to ještě musím udělat stejně, ale příští rok už budu mít ty prokompostované kačenince a pak se uvidí.

Jinak, vzhledem k tomu, že sis o pár příspěvků výše utahoval z bezorebních technik, tak ti povím, že ani loni ani letos jsem neryl, jen jsem kypřil rycími vidlemi a loni mi to rostlo hezky. Tak jsem zvědavej co letos.

[Maddog]

Richard Ruibar: A jsme u toho jenomže zeleninová zahrádka není tvá celková spotřeba jídla na celý rok, to je jenom přilepšení které ale ještě dotuješ penězma z venku, to není uživení. Jestli si chceš kupovat chleba to už si můžeš koupit i tu zeleninu vypěstovat si na balkóně v květináči jednu ředkvičku a tvrdit že tě ten květináč uživí.

A ano můžeš si koupit hnůj nebo hlínu v OBI, když budeš mít štěstí vybafne z toho na tebe ještě nezetlelý lidský hovno z kalů z čističky.

Jinak ano jeden záhonek nemusíš rejt, to stihneš odplevelit ručně, ale zkus odplevelit ručně hektar nebo dva.

[Richard Ruibar]

Teď je hnůj k mámí, protože spousta zemědělců hnojí průmyslově kvůli snažší manipulaci. Pokud by ale přišlo víc lidí na to že chemie je svinstvo nebude hnůj ke koupi. Chápeš?

Chápu, ale musíme srovnávat srovnatelné. Pokud bychom to měli vzít do důsledků, museli bychom přesně definovat okolní podmínky a pak se prohrabat fůrou složitých, komplexních vztahů. A stejně bychom se nedopočítali.

Pokud srovnávám srovnatelné, tak 1ha vyprodukuje za rok potravu pro asi 15 lidí, kteří jedí jen chléb. A na druhé straně jeden hektar vyproduje za rok potravu pro asi půl člověka, který jí jen hovězí a pije mléko. To je základ a dostatečně vypovídající fakt. Zavlékat do toho problematiku hnojení je zcestné. Protož hnojit se musí v obou případech. Zavlékat do toho představu, že na jednom hektaru by mělo žít 15 lidí je také zcestné. O tom ta výše uvedená informace není.

Ti vegetariáni můžou ten jeden hektar pohnojit z úplně stejného zdroje jako masožravci. Můžou si pěstovat krávy na hnůj nebo koně na práci a agroturistiku. Že je někdo vegan, to přece neznamená, že nemůže mít kravku nebo koně.

Rozdíl je v tomto.

Mějme vegana a masožravce. Oba mají třeba dvě krávy a jednoho býka. Na obživu těchto 4 kusů dobytka oba potřebují 4 hektary.

Jenže na svoji vlastní stravu veganovi stačí asi 0,1 ha, zatímco masožravci 2 ha. A to je to, oč tu běží.

[Maddog]

Pokud bude mít vegan i masožravec krávy potřebujou stejnou plochu to že jeden jí a jeden nejí to maso je jejich problém kterej nemá vliv na to že oba nutně potřebujou stejnou plochu aby mohli mít tu krávu i když třeba jen kvůli hnoji.

Nikdo nemůže jíst jen hovězí dostal by dnu a je to plejtvání které si chudý člověk nemůže dovolit.

Pokud budeš jíst celej rok suchej chleba, nebudeš mít energii ani na to obdělání půdy potřebné k vypěstování pšenice na ten chleba. Pokud by ti o žních měsíc pršelo tak ani nesklidíš a bídně zahyneš, proto je nutné mít rostlinnou i živočišnou výrobu kdyby se něco podělalo.

[Richard Ruibar]

Nejsme u toho. Opět srovnáváme nesrovnatelné.

Můžu se zeptat, četl jsi třeba knihu Úvod do permakultury od Billa Mollisona? Podle mě tohle je velká slabina české permakultury, že ji tu moc lidí nezná. Tady je spousta jiných knih, ze kterých se toho podle mě člověk moc nedozví. A když něco zkusí, tak to prostě nefunguje. Tahle kniha je ale jiná a stojí zato si ji přečíst.

Tam jsou uvedené a odzkoušené permakulturní systémy, které například spočívají v tom, že rozdělíš políčka na několik dílů, kde střídáš sledy. Ale oproti běžným tzv. osevním sledům jsou tam včleněny například 1 rok ladem a 1 rok jsou tam slepice. Slepice to pohnojí a odplevelí. Po nich přichází produkce v první trati atd.

Richard Ruibar: A jsme u toho jenomže zeleninová zahrádka není tvá celková spotřeba jídla na celý rok, to je jenom přilepšení které ale ještě dotuješ penězma z venku, to není uživení. Jestli si chceš kupovat chleba to už si můžeš koupit i tu zeleninu vypěstovat si na balkóně v květináči jednu ředkvičku a tvrdit že tě ten květináč uživí.

A ano můžeš si koupit hnůj nebo hlínu v OBI, když budeš mít štěstí vybafne z toho na tebe ještě nezetlelý lidský hovno z kalů z čističky.

Jinak ano jeden záhonek nemusíš rejt, to stihneš odplevelit ručně, ale zkus odplevelit ručně hektar nebo dva.

[Richard Ruibar]

Ano, ten příklad byl nešťastný. Modifikoval bych ho na to, že každý má jednoho koně na hnůj a na potah. Pak už ten masožravec potřebuje další plochu pro ty krávy, které chce sníst.

 

Já myslím, že je snad každému jasné, že tady není řeč o tom, že by někdo měl jíst jen obilí nebo jen hovězí.

Pokud bude mít vegan i masožravec krávy potřebujou stejnou plochu to že jeden jí a jeden nejí to maso je jejich problém kterej nemá vliv na to že oba nutně potřebujou stejnou plochu aby mohli mít tu krávu i když třeba jen kvůli hnoji.

Nikdo nemůže jíst jen hovězí dostal by dnu a je to plejtvání které si chudý člověk nemůže dovolit.

Pokud budeš jíst celej rok suchej chleba, nebudeš mít energii ani na to obdělání půdy potřebné k vypěstování pšenice na ten chleba. Pokud by ti o žních měsíc pršelo tak ani nesklidíš a bídně zahyneš, proto je nutné mít rostlinnou i živočišnou výrobu kdyby se něco podělalo.

[Richard Ruibar]

No já myslím, že zrní lze skladovat několik sezon. Na rozdíl od masa. Pokud ho skladuješ živé, tak ho musíš něčím krmit a tam ta neúroda je spíš proti masné výrobě než pro ni.

Pokud by ti o žních měsíc pršelo tak ani nesklidíš a bídně zahyneš, proto je nutné mít rostlinnou i živočišnou výrobu kdyby se něco podělalo.

[Maddog]

Nečetl, jediné co jsem četl je Sepp Holzer. Sám zastávám spíše hospodaření jako před 100 lety. Místo 1 rok ladem raději dohnojím kravincema kolečkem.

Mám tu shodou okolností plac kde byly rok slepice a budu je stěhovat, takže to můžu zkusit.