Uživí nás naše země?

[QNX]

Richard Ruibar: To není povýšenost. Vždyť já pořád opakuji, že vlastně ještě nic neumíme a nic neznáme. Stále opakuji, že se ještě moc musíme učit a pracovat. To co tě asi nejvíc štve, je reakce tvého ega, které je přesvědčené, že všechno umí a všechno dokáže. Ale nic si z toho nedělej. To se duchovním mistrům stává často. Ono se to srovná, když se člověk začne hrabat v zemi a najednou zjistí, že tak důležitých bytostí (nebo ještě důležitšjších) je v každé lžíci půdy asi tak miliarda.

[Richard Ruibar]

QNX: Víš o tom, že existuje tzv. Princip zrcadla, podle které lidé na jiných nejčastěji kritizuji nedostatky jimiž trpí sami?

To co tě asi nejvíc štve, je reakce tvého ega, které je přesvědčené, že všechno umí a všechno dokáže.

[QNX]

Richard Ruibar: Aha, to znamená, že když napíšeš, že jsem povýšený a sarkastický, tak si to vlastně mám přebrat po vzoru principu zrcada. Ono se to tedy vztahovalo na tebe? No, tak to si vůbec neodporuje s tím co jsem napsal já. Budu si na to při čtení tvých textů dávat pozor. Děkuji za upozornění.

No, ale co se takhle vrátit k tématu? Máš ještě nějaké lepší nápady než je slepicokultura? Slepicokultura se mi moc nezdá, tam si raději počkám na tvé praktické výsledky.

[Richard Ruibar]

Očekával jsem, že tohle napíšeš. V osobní rovině pokračovat nehodlám.

 

Ano, mám i jiný nápad, potřebuju to dopilovat a pak budu rád, když mi řekneš svůj názor.

 

Docela by mi pomohlo srovnání vermikompostu s hnojem. Zatím jsem našel jen to, že ve srovnání s kompostem má asi 1/6 objem a ve srovnání s hnojem má být až 70x účinnější, což se mi moc nezdá, působí to na mě jako marketing. Bohužel moc konkrétních informací se mi najít nedaří. Také jsem o vermikompostu našel, že můžou žížalky zpracovávat i nebezpečný biologický odpad. Ale nevím jestli si pod tím můžu představit i lidské fekálie. Že by se vermikompostovaly. A pak otázka jestli výstup z kravského trávicího traktu je zásadně kvalitativně odlišný od toho žížalího.

[QNX]

Richard Ruibar: To jsem rád, že to nechceš brát osobně. Tak neber osobně ani to, když něco zpochybňuju, není to tak myšleno.

No, tak si to neosobní můžeš hned procvičit :-) Stejně jako je nesmysl napsat, že platí princip zrcadla (někdy možná ano, jindy zase ne). Tak je nesmysl napsat, že vermikompost je 70x účinnější než hnůj. To je přesně taková ukázka nefunkčního zjednodušování, které je ke škodě věci. Pokud chceš něco porovnávat, tak musíš vědět naprosto přesně co  porovnáváš. Když napíšeš, že něco je 70x lepší než něco jiného, tak musíš napsat v jakém porametru a za jakých podmínek (doufám, že neosobní přístup ještě držíš, vím, že to 70x, nebylo tvoje tvrzení). Pokud napíšeš, že žížala může zpracovávat i nebezpečný biologický odpad, tam musíš napsat v čem konkrétně spočívá nebezpečnost té vstupní suroviny. Když to nenapíšeš, je to informace s téměř nulovou hodnotou ........ potencionálně dokonce smrtelně nebezpečná informace. Pokud se ptáš na odlišnost žížalinců a kravinců, tak se určitě najde něco společného a něco odlišného. Znovu platí, že bez přesných údajů, bez přesně položených otázek atd. ........ bude informační hodnota té debaty zase nulová. Přesně to samé platí v celé permakultuře včetně jedlých lesů. Téměř nikdo to však neřeší ...... a rypáci jako jsem já pak v klidu můžou zpochybnit naprosto cokoliv. Jo a ještě dodám, že když se zeptáš opravdu přesně a dobře, tak ti odpovím, že nevím :-)

[Richard Ruibar]

Ano, asi bych to měl upřesnit. Myslel jsem konkrétně siuaci, kdy budu dělat kompost tak, že dám 1 díl slámy a na to 16 dílů trávy. Tak jak se změní kvalita kompostu, když do něj přidám žížaly.

Ohledně nebezpečného odpadu jsem se konkrétně ptal, jestli si pod tím můžu představit lidské fekálie. Lépe řečeno jestli by bylo možné pomocí žížal zpracovávat fekálie tak, aby výsledný produkt bylo možné použít na záhony nebo na pole bez obav z čehokoliv.

[QNX]

Richard Ruibar: Obsah živin bude zhruba stejný, populace mikroorganismů rozdílné, struktura výsledného kompostu také trochu rozdílná. Co přesně to znamená nevím. Ono i v normálním hnoji a kompostu máme spoustu žížal. Lidské fekálie zpracované pomocí žížal bych za bezpečné určitě nepovažoval. Tady bych věřil jenom pořádně provedenému teplému kompostu ...... ale co to je? Možná kompostování v tepelně izolovaném rotačním kompostéru?

[Jiří Danihel]

Rozdíl mezi vermikompostem a kompostem je především v rychlosti rozkladu. Žížaly rozklad několikanásobně urychlí. Mimo to kompost provzdušňují, takže při optimální velikosti žížalí populace k objemu kompostu nezahnívá a nepotřebuje přehazovat. Díky této výhodě je vermikompostér vhodný i do interiéru, zatímco kompostér pro klasické kompostování je lepší mít venku nebo alespoň na chodbě, pokud je dělaný tak, aby se dal obsah snadno promíchávat. Dělají se např. kompostéry ve formě otočného bubnu s vodorovnou osou rotace. Po vhození nové dávky se kompostér protočí a tím promíchá. Takový kompostér může být dobrý třeba na zimu nebo pro lidi, kteří to na zahrádku mají daleko. Další rozdíl spočívá v odlišném způsobu likvidace plísní a choroboplodných zárodků. Zatímco v klasickém kompostéru dochází uvnitř k přehřátí obsahu (tzv. horké fázi), kdy vyšší teplota choroby a plísně zahubí, v žížalím kompostéru jsou tyto nežádoucí složky likvidovány při průchodu trávícím traktem žížal, který je bohatý na mikroorganismy, které rozklad urychlují. Mám vyzkoušeno, že zatímco po vhození do odpadkového koše se organický odpad stává líhní plísní a zdrojem hnilobného zápachu, ve vermikompostéru dochází ke stagnaci plísní nebo dokonce k mírnému ústupu. Neplatí to u pečiva. Pokud mi začne patka chleba chytat plíseň, ve vermikompostéru nasákne vlhkost a po pár dnech je pokryta zelenou plísní. Nakonec se rozpadá na zelený prach. Žížala potravu také provápňuje z vlastních žláz. Jako zdroj vápna se hodí třeba drcené vaječné skořápky.

Informace o rozdílném objemu obou kompostů bude nejspíš mylná. Vermikompostér sice bývá vybaven ve spodní částí nádobou pro zachytávání "žížalího čaje", což je vynikající tekuté hnojivo, a tak se většina objemu původního odpadu odvede v tekuté podobě. U klasického zahradního kompostéru se tato voda nejspíš vsákne do půdy pod kompostem nebo nenápadně odteče stranou. Kompost může být o něco vlhčí než vermikompost, ale ne příliš významně. Žížalky potřebují dostatečnou vlhkost. Kdyby byl objemový podíl obou kompostů 1:6, musel by ten objemnější mít skoro celý původní objem vody a pak by to nebyl kompost, ale řídký hnůj. Nejspíš nebyly srovnávány komposty se stejnými vstupy. Do vermikompostéru doma nedávám třeba trávu a listí z ovocných stromů jako do zahradního. Při správném vedení kompostu by měl být výsledek přibližně srovnatelný s vermikompostem objemově i kvalitativně, pokud se do obou dá stejný bioodpad.

Zásadní rozdíly mezi hnojem a kompostem vidím ve způsobu aplikace a ve složení. Zatímco kompost lze použít přímo jako substrát pro pěstování rostlin téměř všeho druhu (s výjimkou těch, které vyžadují velmi specifické podmínky), hnůj je třeba aplikovat opatrně jako vylepšení půdy. Čpavek a močovina umí spálit jemné kořínky. Kompost je pestrou směsí látek, z nichž se skládal původní bioodpad, zatímco hnůj obsahuje jen to, co se nehodilo k životu tvorovi, z něhož vyšel a případně podestýlku. Měl by tedy být logicky chudší co do pestrosti složení, ale naopak bohatší třeba na dusík. Proto nelze tvrdit, že jedno nebo druhé je účinnější, pokud současně neřekneme v jakém případě. Účinek hnoje na některé druhy zeleniny může být mnohem výraznější, než účinek kompostu, zatímco u jiných druhů je to naopak, protože potřebují něco, na co je hnůj chudý. Ze stejného důvodu není možno zaměňovat kravský trus s trusem ptačím nebo lidským. Jde o to, dát příslušné rostlině to, co potřebuje.

Vermikompostování lidských výkalů přímo jsem zatím nikde nezaznamenal. Ale kal z čističek odpadních vod se na některých místech pomocí žížal kompostuje. Čistírenský kal je ovšem na výstupu tzv. stabilizovaný. Není tedy agresívní jako hnůj, protože čistička z něj odstranila velkou část dusíku a fosforu. Pojmem "nebezpečný biologický odpad" jsou sice lidské výkaly a čistírenské kaly často označovány, ale nesmíme zapomínat, že tuto nálepku si zaslouží jen odpad, který obsahuje nebezpečné látky, jako jsou těžké kovy nebo zbytky léčiv a čistících prostředků. Jak psal někde výše JBJ, už za něj úředníci označují i kravský hnůj. Může to být pravda, pokud jsou krávy krmeny antibiotiky a jiným neřádstvem. Jinak je nebezpečí leda v možnosti úniku močůvky do vodoteče, pokud se s hnojem nerozumně zachází. Ne vše, co si myslí úředník, je třeba brát jako fakt. Mimochodem, v mém vermikompostéru se prohání žížaly hnojní (Eisenia Faetida), které by k likvidaci trusu měly mít podle názvu dobrou kvalifikaci.

Docela by mi pomohlo srovnání vermikompostu s hnojem. Zatím jsem našel jen to, že ve srovnání s kompostem má asi 1/6 objem a ve srovnání s hnojem má být až 70x účinnější, což se mi moc nezdá, působí to na mě jako marketing. Bohužel moc konkrétních informací se mi najít nedaří. Také jsem o vermikompostu našel, že můžou žížalky zpracovávat i nebezpečný biologický odpad. Ale nevím jestli si pod tím můžu představit i lidské fekálie. Že by se vermikompostovaly. A pak otázka jestli výstup z kravského trávicího traktu je zásadně kvalitativně odlišný od toho žížalího.

[míra]

Domnívám se, že by nás planeta mohla uživit, při zásadních změnách ve společnosti a to především v myšlení lidstva, které je hluboce vypěstováno a dále neudržitelně podporováno současným trendem, který si ve vlastním důsledku vytváříme sami. A to trendem krátkodobého zisku, individuálního přístupu a sobeckosti. Není ta podstata spíše v uvědomění si vlastních potřeb pro život a odbourání neekologických požitků, které pro důstojný život ani nepotřebujeme. Fikcí mně spíše připadne nafukování planety a hledání způsobů jak udržet současný naddimenzovaný způsob života, nežli se skutečně podívat na jádro problému.

[jarda bon jovi]

No, vlastně nás ta země uživí, ale z té kvality nakonec mnozí poscípou.

O téhle záležitosti se mudruje již 5 let a až dnes to vylezlo takhle ven.......Jakou najdou alernativu, bude jistě zajímavé....

http://www.novinky.cz/domaci/308131-jedovaty-herbicid-v-sobe-melo-sest-z-deseti-testovanych-cechu.html