Jakou mate predstavu o budoucnosti?

[Martin Václav Venclů]

Můžeme živo dát (život) - http://www.sazimeles.cz/

Kam se síly napnou, tam se svět pohne!

[Stanislav Šulc]

Což takle trochu filozofie.

Lidstvo se probudí jedině skrze další utrpení, kolektivnímu osvícení budou předcházet nesmírné převraty.Tento proces, jenž předpověděli někteří proroci, je odrazem univerzálních zákonů. Lidské utrpení bude způsobeno jednak lidmi a určitými obrannými opatřeními ZEMĚ. Tento proces již intenzivně probíhá, proto přibývá lidí jejihž vědomí je dostatatečně vyvinuté. Možná k nim patříte i vy. Nakonec se přidají všichni, protože nebudou schopni snášet utrpení. To však může trvat ještě dlouho.

Vědomé osvícení znamená nelpět na minulosti a budoucnosti, žít v přítomném okamžiku nikoli v čase a přijímat to co je. Jak dlouho budete trpět než dojdete k tomuto rozhodnutí ? Potřebujete víc času - dostanete víc času - a také víc utrpení.

Cesta ke kolektivnímu osvícení vede skrze práci sama na sobě.

 

Trochu reality.

Volby v ČR jasně ukázaly, že si lidé nepřejí změnu. 30 % lidí si myslí, že za minulého režimu bylo lépe a byl lidštější.

Asi bych se moc nestaral který prezidement sedí na hradě, je třeba sázet, šířit permakulturu a chránit životní prostředí.

K nějaké zásadní změně určitě dojde spíše dříve než později. Osvícených lidí přibývá, ale předpokládám, že se vládnoucí systémy se jen tak nevzdají a Matka Země si taky brzo pěkně dupne.

Počítejme s nejlepším a připravme se na nejhorší, pracujme sami na sobě a žijme teď a tady. A hlavně PERMAKULTURNÍCI  držme při sobě, spolupracujme. Hodně štěstí...

[Immanuel]

Když filosofie, tak filosofie .... http://www.prukopnici.com/filosofie/

Což takle trochu filozofie.

Lidstvo se probudí jedině skrze další utrpení, kolektivnímu osvícení budou předcházet nesmírné převraty.Tento proces, jenž předpověděli někteří proroci, je odrazem univerzálních zákonů. Lidské utrpení bude způsobeno jednak lidmi a určitými obrannými opatřeními ZEMĚ. Tento proces již intenzivně probíhá, proto přibývá lidí jejihž vědomí je dostatatečně vyvinuté. Možná k nim patříte i vy. Nakonec se přidají všichni, protože nebudou schopni snášet utrpení. To však může trvat ještě dlouho.

Vědomé osvícení znamená nelpět na minulosti a budoucnosti, žít v přítomném okamžiku nikoli v čase a přijímat to co je. Jak dlouho budete trpět než dojdete k tomuto rozhodnutí ? Potřebujete víc času - dostanete víc času - a také víc utrpení.

Cesta ke kolektivnímu osvícení vede skrze práci sama na sobě.

 

Trochu reality.

Volby v ČR jasně ukázaly, že si lidé nepřejí změnu. 30 % lidí si myslí, že za minulého režimu bylo lépe a byl lidštější.

Asi bych se moc nestaral který prezidement sedí na hradě, je třeba sázet, šířit permakulturu a chránit životní prostředí.

K nějaké zásadní změně určitě dojde spíše dříve než později. Osvícených lidí přibývá, ale předpokládám, že se vládnoucí systémy se jen tak nevzdají a Matka Země si taky brzo pěkně dupne.

Počítejme s nejlepším a připravme se na nejhorší, pracujme sami na sobě a žijme teď a tady. A hlavně PERMAKULTURNÍCI  držme při sobě, spolupracujme. Hodně štěstí...

[Immanuel]

Amen pravím vám, rozhlašuj se poselství míru jako blesk, když od východu slunce ozáří oblohu

http://www.prukopnici.com/projekt-poselstvi-miru/

Je vyhlášen mír (мир), jak na zemi, tak i na nebesích! Je vyhlášen vesmír ( Весь Мир )! Je мир!     

Mír s Tebou!

[Sarkafarka]

Souhlasím s tím, že místo klevetění je potřeba začít něco dělat. Třeba se začít organizovat ve spolcích, sdruženích, které posléze založí i určité ekonomické uskupení, jako například družstva apod., což je v dnešní době hodně opomíjená forma podnikání, přitom pro tyto účely ideální. Na tomto odkazu je docela zajímavé počtení, možná to znáte: http://alternativazdola.cz/liferay/web/alternativa-zdola

[QNX]

Pavel Sára: Po zkušenostech s permakulturní organizací už bych byl opatrný nejen se zakládáním různých spolků a sdružení, ale dokonce i s pouhou účastí na něčem podobně organizovaném. Všechny tyto struktury jsou ve skutečnosti nástrojem státu a proto musíš skákat jak píská nějaký úředník. Pokud chceš vytvářet alternativní systém k systému současnému, tak je to dost velká překážka. Navíc všechno to papírování a účtování lidem bere čas, energii a chuť tvořit ........... klidně se ti může stát, že v permakulturní organizaci budeš dělat v první řadě to nesmyslné papírování a na samaotnou permakulturu ti čas a energie nezůstane.

[Honza Kral]

Je to tak, ale na ekonomickou spolupráci je třeba sdílet a riskovat vlastní zdroje. A to je věc, ve které jsme jako národ naprosto tristní. Navíc mladí, co jsou ještě ochotní je riskovat, žádné zdroje nemají, a ti starší a životem prověření jsou dávno za "horizontem důvěry." (A kdo z nich není, nejčastěj zdroje nemá, protože jedno a druhé nejde dohromady.

QNX, máš tu možnost udělání ankety?

Souhlasím s tím, že místo klevetění je potřeba začít něco dělat. Třeba se začít organizovat ve spolcích, sdruženích, které posléze založí i určité ekonomické uskupení, jako například družstva apod., což je v dnešní době hodně opomíjená forma podnikání, přitom pro tyto účely ideální. Na tomto odkazu je docela zajímavé počtení, možná to znáte: http://alternativazdola.cz/liferay/web/alternativa-zdola

[Sarkafarka]

Neviděl bych to tak černě. Pokud se věci správně uchopí, fungovat může vše. Pokud se ovšem na tom podílí vyspělí jedinci, kteří vědí kam směřují.  A stát bych sem vůbec netahal. Ale samozřejmě nevím, kde se vzala vaše negativní zkušenost. 

Pavel Sára: Po zkušenostech s permakulturní organizací už bych byl opatrný nejen se zakládáním různých spolků a sdružení, ale dokonce i s pouhou účastí na něčem podobně organizovaném. Všechny tyto struktury jsou ve skutečnosti nástrojem státu a proto musíš skákat jak píská nějaký úředník. Pokud chceš vytvářet alternativní systém k systému současnému, tak je to dost velká překážka. Navíc všechno to papírování a účtování lidem bere čas, energii a chuť tvořit ........... klidně se ti může stát, že v permakulturní organizaci budeš dělat v první řadě to nesmyslné papírování a na samaotnou permakulturu ti čas a energie nezůstane.

[QNX]

Honza Král: Pokud jde o finace ........organizace sice může získat nějaké dotace, ale není to zadarmo. Už jsem se setkal s celou řadou projektů do kterých zahučelo spoustu peněz z dotací ............ a kdybych to dělal sám jako "neziskový jednotlivec" tak bych stejný výsledek dokázal udělat třeba jenom za desetinovou částku. To už je pak na zváženou, jestli se taková organizace s dotací vůbec vyplatí. Se svou ženou jsem věnoval skoro rok života snaze o záchranu jedné nejmenované a nefunkční PK organizace, realizaci jejího projektu a psaní dalších žádostí o dotace, účtování, organizování a dohadování ........ a už bych do toho podruhé nešel. To už si ty peníze raději vydělám vlastní prací a na nějakou organizaci která ti jenom svazuje ruce, bere čas a energii bych se vykašlal. Nepodceňoval bych ani možnost sdílení zdrojů ..........vždyť přece nic nebrání modelu, že se například pár permakulturních designérů domluví společně pro nějakého zákazníka udělají projekt a společně pak vydělané peníze investují do dalších permakulturních projektů. 

Pavel Sára: Oficiální neziskovka je státní struktura, která hraje podle pravidel, která ji diktuje stát. Není možné tam stát netahat, protože ten do toho začíná mluvit ještě dřív než organizace vznikne. Klidně si to vyzkoušej. Samozřejmě to není jenom černé. Je dost neziskovek za kterými je pěkná spousta dobře vykonané práce ........ ale to samé, nebo klidně i víc se dá dosáhnout bez nějaké organizace a s mnohem menším stresem. Je to v lidech, když se dokážou domluvit, tak to jde i bez zakládání organizace. Když se domluvit nedokážou, tak jim ani ta organizace nepomůže. Každému však vyhovuje něco jiného ......  a každý si pro tu svou zkušenost musí dojít :-)

[Sarkafarka]

Chápu vaše rozčarování a rozumím tomu co píšete. Já ovšem měl na mysli model realizace projektu (jakéhokoliv, třeba i permakulturního nebo jiného) na bázi sdružení jedinců (o.s.), kteří si vytyčí určitý společný cíl, který naplánují, ale vlastní realizaci takového projektu následně uskuteční prostřednictvím subjektu na komerční bázi (a.s, s.r.o., družstvo apod), které následně založí a investují do něj finanční prostředky, know-how, čas a nakonec také notnou dávku nadšení, bez kterého by to asi nešlo. V žádné fázi mi stát nic nediktuje. Vycházím z předpokladu, že nežádám o žádné dotace, granty apod. Dokážu si představit přeskočit krok jedna (o.s.). Osobně mám zkušenost s podobným modelem, kde sdružení plnilo pouze účel jakéhosi lapače lidí stejného smyšlení, kteří si v rámci sdružení jen vyjasnili svoje postoje, představy, možnosti a formu účasti na realizující organizaci. 

Honza Král: Pokud jde o finace ........organizace sice může získat nějaké dotace, ale není to zadarmo. Už jsem se setkal s celou řadou projektů do kterých zahučelo spoustu peněz z dotací ............ a kdybych to dělal sám jako "neziskový jednotlivec" tak bych stejný výsledek dokázal udělat třeba jenom za desetinovou částku. To už je pak na zváženou, jestli se taková organizace s dotací vůbec vyplatí. Se svou ženou jsem věnoval skoro rok života snaze o záchranu jedné nejmenované a nefunkční PK organizace, realizaci jejího projektu a psaní dalších žádostí o dotace, účtování, organizování a dohadování ........ a už bych do toho podruhé nešel. To už si ty peníze raději vydělám vlastní prací a na nějakou organizaci která ti jenom svazuje ruce, bere čas a energii bych se vykašlal. Nepodceňoval bych ani možnost sdílení zdrojů ..........vždyť přece nic nebrání modelu, že se například pár permakulturních designérů domluví společně pro nějakého zákazníka udělají projekt a společně pak vydělané peníze investují do dalších permakulturních projektů. 

Pavel Sára: Oficiální neziskovka je státní struktura, která hraje podle pravidel, která ji diktuje stát. Není možné tam stát netahat, protože ten do toho začíná mluvit ještě dřív než organizace vznikne. Klidně si to vyzkoušej. Samozřejmě to není jenom černé. Je dost neziskovek za kterými je pěkná spousta dobře vykonané práce ........ ale to samé, nebo klidně i víc se dá dosáhnout bez nějaké organizace a s mnohem menším stresem. Je to v lidech, když se dokážou domluvit, tak to jde i bez zakládání organizace. Když se domluvit nedokážou, tak jim ani ta organizace nepomůže. Každému však vyhovuje něco jiného ......  a každý si pro tu svou zkušenost musí dojít :-)