Mohla byste vypsat ty zaporne stranky vesnice?Dekuji
Jitka M říká:
tak znám ty kladné i záporné stránky
Mohla byste vypsat ty zaporne stranky vesnice?Dekuji
Jitka M říká:
tak znám ty kladné i záporné stránky
diky za odpoved. O kladnych stranych jsem slysel dost a dost. Vetsinou to je o cloveku jak je spolecensky. Cim vic spolecnesky a pratelsky,tak kladne stranky vesnice rostou a rostou. Tatka,ktery se narodil a zil na vesnici jen mluvi o kladenych strankach. Az pujde do duchodu,tak se vraci zpet.Ostatni lidi taky mluvi jen o kladnych strankach,tak se nekdy ptam proc lidi tedy odchazi z vesnice? Zjistuji,ze touzi po sluzbach,ktere clovek nedostane ve meste.
Dalsi duvod proc lidi pry odchazi je,ze tam neni prace. Ja jsem toho nazoru,ze pokud nekdo hleda praci,ktera neni urcena pro prostredi vesnice,tak tam nenajde praci. Na vesnici je hodne moznosti jak ziskat penize. Neziji zatim na vesnici,tak tu nebudu trvdit,ale ostatni ziji a dokazou si tam sehnat penize.
Lidi zas z mesta utikaji do satelitu a na vesnici,protoze jim mesto uz nedava. Nemaji potrebuji vyuzivat sluzby a zivot ve meste je hodne naklady. To je i muj pripad.
Ja zatim ziji v zahradkarske kolonii ve meste. Do konce roku bychom meli konecne koupit pozemek na vesnici,tak pak se stehuji tam. Proto jsem chtel znat i ty zaporne stranky.
Myslím, že vím. Už se mi to taky stalo. Dole pod okénkem editoru jsou tlačítka "Přidat odpověď" a "Odeslat". To druhé vyvolá stránku toho čísla v políčku před tlačítkem. Docela zákeřně pojmenované a umístěné. Já už jsem si zvykl před odesláním vybrat celý text, zkopírovat si ho do schránky (CTRL+C) a když se něco nedaří, mám po CTRL+V druhý pokus.:-)
Jitka M říká:
jedna technická: již několikrát se mi stalo, že jsem napsala odpověď a pak zjistila, že tu není, nevíte někdo co dělám špatně?
Mně se otevřel svět permakultury díky náhodnému kliknutí na stránky ekozahrady J.S. Ovlivnilo to zcela můj pohled na současný způsob života, k procitnutí přispěly i filmy jako např. příběh věcí nebo záznam B. Gatese jak mluví o tom očkování... :-( Takže jsem začala více přemýšlet o tom, co nakupuji, důsledně třídit odpady a kuchyňské zbytky kompostovat a dospělo to tak daleko, že jsem letos na jaře koupila louku (5 arů) u lesa, na kterou mohu denně dojíždět a kterou bych chtěla přeměnit v "jedlý les" a kde se mi třeba podaří "vybudovat" nějaké zázemí než půjdu do důchodu - moje představa je dřevěný domek s pecí, fotovoltanikou, kořenovkou a koupacím jezírkem:-))) Když budu skromná, tak třeba bude stačit i ta zateplená maringotka (obložená dřevem). Ale momentálně jsem začala tím, že kosím (dědečkovou kosou:-) kopřivy a divokou mrkev a na podzim bych chtěla začít sázet ovocné stromy. Protože ale nemám moc zkušeností, potřebovala bych občas poradit- nyní například s tím, jaké stromy a jak vysázet. Pozemek se mírně svažuje k severu- ale je z této strany chráněný lesem. Jihozápadní strana je nejdelší, a z větší části na ni navazují další louky. Téměř na celý pozemek tedy svítí celý den slunce. Na hranici pozemku rostou černé bezy, hlohy,šípkové růže a plané třešně. Na louce jsou sem tam nálety "špendlíků", šípků a dokonce dva malé ořešáky, roste tam třezalka a řebříček, a spousta bodláků a babek:-) Byla bych ráda, kdyby mi někdo poradil, jestli mám sázet jádroviny a peckoviny dohromady "jak mě napadne", nebo mám na část dát jen peckoviny a na jinou zase jádroviny.. Mám představu, že bych nahoru na jihozápad dala třeba meruňky a broskve, pod ně třešně a dolů "k lesu" jablka a hrušky Ale zase nevím, jestli je pak nebudou moc stínit ty třešně, protože ty bývají asi větší? A jak daleko mám stromy sázet od sebe? A další věc- časem bych chtěla pořídit i nějaké ovečky, které by spásaly pod stromy trávu. Můžou tam růst jakékoliv ovocné stromy, nebo se mám něčeho kvůli ovcím vyvarovat? Nebudou jim vadit ty ořešáky případně jedlé kaštany, které bych tam taky chtěla mít..? Taky uvažuju o včelách, drůbeži atd... Možná jsou ty otázky hloupé, ale jsem zatím začátečník ve stádiu plánování a nechtěla bych dělat zbytečné chyby. Také není zatím ten pozemek oplocený, takže vím, že budu muset chránit stromky jednotlivě nějakým pletivem (ale jakým), případně nějakýma pachovýma sprejema (ale jakýma?) :-))) Ještě upřesním, že pozemek je kousek za Brnem (směr Šebrov- Kateřina)
Jen se ke mně teď dostalo hezké povídání na téma změny a přesvědčování ostatních :-) ...
Súfí Bajázíd o sobě říká:
"Když jsem byl mladý, smýšlel jsem jako revolucionář a veškeré mé modlitby k Bohu zněly: "Bože, dej mi sílu změnit svět."
Když jsem se blížil střednímu věku a uvědomil jsem si, že polovina života mi uběhla, aniž bych změnil jedinou duši, změnil jsem svou modlitbu na: "Bože, dej mi tu milost změnit všechny ty, kteří se mnou přicházejí do styku. Jen mou rodinu a přátele a budu spokojený."
:D velmi moudré :D
Romana SM říká:
Jen se ke mně teď dostalo hezké povídání na téma změny a přesvědčování ostatních :-) ...
Súfí Bajázíd o sobě říká:
"Když jsem byl mladý, smýšlel jsem jako revolucionář a veškeré mé modlitby k Bohu zněly: "Bože, dej mi sílu změnit svět."
Když jsem se blížil střednímu věku a uvědomil jsem si, že polovina života mi uběhla, aniž bych změnil jedinou duši, změnil jsem svou modlitbu na: "Bože, dej mi tu milost změnit všechny ty, kteří se mnou přicházejí do styku. Jen mou rodinu a přátele a budu spokojený."Teď když už je ze mě stařec a mé dny jsou sečteny, má modlitba zní: "Pane, dej mi milost, abych mohl změnit sám sebe." Kdybych se takto modlil od samého začátku, nepromarnil bych život."
(Z knihy Ptačí zpěv)
Naprosto přesné :-) Aneb příklady táhnou... Pokud se budu snažit dělat to co považuji za správné, už tím ovlivňuji nepřímo ostatní, ale přitom nezasahuji do jejich svobody... Svět nebude nikdy dokonalý, to je jen iluze a kdykoliv se to člověk pokusil radikálně a nekompromisně řešit, dopadlo to špatně... Ale každý může do mozaiky přispět svým dílkem- ať dobrým nebo špatným...
Romana SM říká:
Jen se ke mně teď dostalo hezké povídání na téma změny a přesvědčování ostatních :-) ...
Súfí Bajázíd o sobě říká:
"Když jsem byl mladý, smýšlel jsem jako revolucionář a veškeré mé modlitby k Bohu zněly: "Bože, dej mi sílu změnit svět."
Když jsem se blížil střednímu věku a uvědomil jsem si, že polovina života mi uběhla, aniž bych změnil jedinou duši, změnil jsem svou modlitbu na: "Bože, dej mi tu milost změnit všechny ty, kteří se mnou přicházejí do styku. Jen mou rodinu a přátele a budu spokojený."Teď když už je ze mě stařec a mé dny jsou sečteny, má modlitba zní: "Pane, dej mi milost, abych mohl změnit sám sebe." Kdybych se takto modlil od samého začátku, nepromarnil bych život."
(Z knihy Ptačí zpěv)
Právě pro to je svět a vše dokonalé tak jak je. Není proč a co měnit, pokud jste tím kým máte být. Pokud uhneme od toho kým máme být , pak se zase musíme najít , abychom byli tím kým máme být. A cesty mezi tím jsou dokonalé jako vše ostatní. At je to tak jako tak, je to tak správně. :-))))
Romča: Vida už i ptáci o tom cvrlikají :-)
Eltariel: to asi vystihla najlepšie. "Není proč a co měnit." Takže ani samého sebe, abych ovlivnil druhé, ani abych byl sám lepší, dokonalejší. Ak se chceme změnit, pak ne pro myšlenku, ale pro pocit. Pocity jsou osobnejší, než myšlenky. Myšlenky můžeme sdílet, pocity nikoliv. Myšlenky nemohou přežít prítomnost okamžiku a přítomný okamžik, to je to, pro co tady snad jsme. A tehdy nejsme ničím, ani tím, čím si myslíme, že právě jsme. Jenom sme.
A ješte jenom doplním, že uhýbáme záměrne, aby jsme zase neco jiného prožili a pak zase hladáme cestu spět, protože se stejně většinou stratíme, či zapomenem :-)
Ano, člověk by měl začít nejprve u sebe. Až bude schopen svými schopnostmi ohromit ostatní, najde se vždycky nějaký blbec, který mu bude závidět, čeho dosáhl. Co mu nedokáže ukrást, alespoň zničí. A tak člověk dospěje k řešení. Žít velmi skromně a dělat to nejlepší pro druhé. Tak bude mít radost z toho, co dokázal a nebude ho tolik trápit, co páchají závistivci. Dokud se nenajde megablbec, který neunese, že ty zázraky nedělá pro něj, případně výhradně pro něj. Když to člověku dojde včas, vykašle se na ostatní, stane se mnichem a stráví zbytek života meditací. Má ale smysl dosáhnout moudrosti a zemřít, aniž by ji člověk využil pro lepší budoucnost? Možná není tolik od věci působit i na ty druhé, aby bylo méně blbců a tedy větší pravděpodobnost, že to ti moudří nezabalí a budou nám k užitku. Bez nich to můžeme zabalit i my. Ale, jak jsem napsal dříve, zaměřme se hlavně na děti. Staré dřevo se špatně ohýbá a než bychom přesvědčili jednoho takového, můžeme naočkovat desítky mladých. A ačkoli obvykle sázím raději na kvalitu, v demokratické společnosti má kvantita větší váhu.