Lidé, žijící v neustálém kontaktu s přírodou, mohou mít celou řadu užitečných postřehů a úspěšně je využívat k lepším výsledkům své práce. Přitom používání stejných fint může jinde vést k nezdaru. Proč? Protože si ti úspěšní spojili dvě věci, které spolu nesouvisí, ale šibalka náhoda spojila jednu z nich se skutečnou příčinou úspěchu, kterou si ovšem "guru" neuvědomil nebo ji ani nemohl zpozorovat. Už mockrát jsem někde četl, že lze dosáhout jistých pěstitelských úspěchů, pokud se řídíme fází Měsíce. Jako důvod bývá uváděna spojitost se schopností Měsíce vyvolávat příliv a odliv, spouštět zemětřesení nebo shoda měsíčního cyklu s menstruačním. Gravitační vliv Měsíce na naši planetu je ověřeným faktem. Je tedy o čem pochybovat? Myslím, že je. Měsíc totiž nejen přitahuje hmotu gravitací, ale taky odráží sluneční světlo, takže za dnů kolem úplňku nejsou noci zrovna dokonalé. Rostliny jsou na střídání světla a tmy citlivé, proto nelze tento vliv ignorovat. Bude-li metoda podle lunárního kalendáře fungovat stejně někde na samotě jako u velkého města, které každou noc zamořuje tmu světelným smogem, pak je pravděpodobnější vliv gravitace Měsíce. Pokud metoda funguje kdesi na vsi, ale na příměstské zahrádce ne, gravitaci k vyvolání zázraku nepotřebujeme a za jaké fáze Luny provádíme danou operaci je zde fuk. Jelikož rostliny v noci moc vody neodpaří, k čemu by jim bylo, že Měsíc přitahuje vodu? Tu potřebují ve dne. V noci je jim milejší kyprá půda, protože v době, kdy nefunguje fotosyntéza, spotřebovávají kyslík. Proto bych si na vliv světla docela vsadil.
Lidové recepty jsou často užitečné. Třeba citron (kyselina citronová) dokáže zlikvidovat různé usazeniny na kuchyňském nádobí levně a snadno ve srovnání s drahými a často mnohem méně účinnými chemickými přípravky. Ale s takovými recepty je spojeno riziko omylu a nezdaru, pokud je používáme, aniž chápeme podstatu. Tu se nám snaží odhalit věda, kterou mnozí zavrhují. Napadla mne jedna zajímavá spojitost. Kolik z nás má v oblibě lidi typu jako je Sherlock Holmes nebo Hercule Poirot? S těmi si jen tak někdo nepokecá a když to zkusí, nejspíš si bude připadat jako pitomec. Přitom díky detektivům, kteří myslí jako oni, nejsou trestáni nevinní za zločiny jiných. Narozdíl od policajtů, kteří si podle prvního dojmu udělají "jasno". S těmi si ale u pivka pokecat můžete a budete se možná cítit i chytřejší. Proto jsou oblíbenější. Alespoň do chvíle, než se pustí do vyšetřování zločinu ve vašem okolí a jako na potvoru jim budete zapadat do jejich teorie. Jak praví písmo svaté: "Podle vaší víry se vám staň."