Ahoj, no myslím, že se zde nedá mluvit ani o dokonalosti, protože dokonalost je také pojem a popis velmi individuální.
Někdo považuje za dokonalé to a někdo jiný zase něco jiného. Mimochodem žádný svět (dimenze či jak to kdo nazývá) není dokonalý, dokonalost o které by se dalo mluvit je obsažena jen v absolutnu které pojímá vše. V světě duálním zde vždy bude nedokonalost stejně jako dokonalost jen z určitého úhlu pohledu.
Nechci, aby to vyznělo negativně, vážím si vašich názorů jen já po dokonalosti netoužím. Pracuji na sobě jak je to nejlépe možné, ale ne k dokonalosti spíše v harmonii - dalo by se říct.
Zdědili jsme od našich rodičů a prarodičů a okolní společnosti jen dohody o tom jak se co děje a jak se má co dít (chování, morálka, co je dobré a co zlé) to "hřích dědičný" mi zní tak ultimátně a moc tvrdě a všechno se dá změnit.
Zdraví s úctou Josua
Muška říká:
Myslím, že "svět v tomto čase" vůbec není dokonalý - kdyby byl dokonalý, nebylo by válek, zloby, nenávisti, závisti....zjedodušeně řečeno jedním slovem "hříchu". Ale přesto dokonalost existuje, proto po ní všichni toužíme. A máme k dispozici čas. Čas rovná se změna- v čase je prostě možná změna- a to buď k lepšímu, nebo k horšímu- ale je to neustálý pohyb jedním z těchto směrů...A každý z nás ať chce nebo nechce ovlivňuje svým jednáním své okolí (a nejen okolí)- a to k dobrému nebo ke zlému... Ale co je dobro? Někdy je těžké je rozpoznat- ale pozná se v delším časovém úseku - "po ovoci"... Ale nikdo z nás není tady v tomto čase dokonalý (právě díky té porušenosti hříchem-dědičným..), přestože je každý k dokonalosti určen a jednou k ní může dospět...
(Například letos jsem byla na dovolené na Solovkách- a v případě toho gulagu co tam byl ve dvacátých a třicátých letech fakt nemůžu souhlasit že "ať je to tak nebo tak, je to tak správné"... Ale jinak severní Rusko je pro permakulturníka dost inspirující...to jen tak na okraj... :-)