Ropný zlom obecně

Trendy, trvalá udržitelnost, úvahy, ..
Odpovědět
Cyril
Příspěvky: 237
Registrován: 31 srp 2012 22:49

Re: Ropný zlom obecně

Příspěvek od Cyril »

Ano, uhlí bude, stačí vyvlastnit, přemístit, zbourat. Jak prosté, milý Watsone. ČEZ, který desítky let celkem  bezproblémově zásobuje 10 mil lidí elektřinou je fuj. Hamba mu.

jarda bon jovi říká:


Jaderná energetika je fajn, ale smrdí to jednostranou závislostí, tím i sírou. Čez si může dělat se svým monopolem co ho jen napadne, bez ohledu na lidi.Uhlí bude, jen bude nutné upravit těžební limity a pošoupnout vyvlastnění dotčených pozemků.Energetické firmy se o nástupu přímé demokracie změní na obecně prospěšné neziskovky a bude klid.To vše už tady bylo, záleží pouze, jak to lidé budou vnímat.


Mě osobně nepovolili malou vodní elektrárnu, nejdříve proto, že bych dodával do sítě a vzápětí proto, že bych nedodával do sítě.Je to mizérie, pouze totální anarchie nám bude vysvobozením.Jináč nám ta úřední lůza bude diktovat i fakt, kterou rukou si utírat řiť.





jarda bon jovi
Příspěvky: 1744
Registrován: 21 dub 2011 08:02

Re: Ropný zlom obecně

Příspěvek od jarda bon jovi »

No, já se zčuchnul s elektrikářem, co řeší náročnost přenosových uzlů. Bavili jsme se o energetické náročnosti. úplně jsem zcepeněl hrůzou.Jeden malej supermarket  je jako malá fabrika. 200 až 600 kw  příkonu, tesko má trojnásobek. je neuvěřitelné,že největším konzumentem energie začínají být obchody....Ty, které nic neprodukují.Bez snížení spotřeby se z toho fakt nevymotáme. Bohužel, zatím mne moc nenapadá, jak snížit spotřebu.

Cyril říká:


Ano, uhlí bude, stačí vyvlastnit, přemístit, zbourat. Jak prosté, milý Watsone. ČEZ, který desítky let celkem  bezproblémově zásobuje 10 mil lidí elektřinou je fuj. Hamba mu.

jarda bon jovi říká:


Jaderná energetika je fajn, ale smrdí to jednostranou závislostí, tím i sírou. Čez si může dělat se svým monopolem co ho jen napadne, bez ohledu na lidi.Uhlí bude, jen bude nutné upravit těžební limity a pošoupnout vyvlastnění dotčených pozemků.Energetické firmy se o nástupu přímé demokracie změní na obecně prospěšné neziskovky a bude klid.To vše už tady bylo, záleží pouze, jak to lidé budou vnímat.


Mě osobně nepovolili malou vodní elektrárnu, nejdříve proto, že bych dodával do sítě a vzápětí proto, že bych nedodával do sítě.Je to mizérie, pouze totální anarchie nám bude vysvobozením.Jináč nám ta úřední lůza bude diktovat i fakt, kterou rukou si utírat řiť.








Jiří Danihel
Příspěvky: 228
Registrován: 06 čer 2012 18:21

Re: Ropný zlom obecně

Příspěvek od Jiří Danihel »

Cyril: Obavy ekologických aktivistů v tom článku jsou mimo mísu. Je vidět že o ekonomice moc nevědí (jako ostatně i o ekologii). Likvidace okresních a dokonce i světoznámých lázeňských měst by uhlí prodražila natolik, že by o energii z něho nikdo nestál. Většina lidí by na to neměla ani peníze. A hlavně, uhlí se vyplatí pálit, dokud není teplo z něj dražší, než ze zdrojů, které mu dosud těžko konkurovaly. A k té hranici se blížíme. I pro ČEZ bude výhodnější zemní plyn a uran, než tak předražené uhlí. Teplo se už téměř vyplácí získávat ze slunce a kombinovaná fotovoltaická + větrná ostrovní elektrárna mi pro můj byt vycházela rentabilní při ceně elektřiny nad 8Kč/kWh. Elektrárna pro blok nebo dokonce sídliště by vycházela ještě lépe. Takže se výrobci energií musí s cenami držet při zemi, jinak přijdou o trh a s uhlím se mohou nechat vyfotit. Otevření lomů na místě okresních měst pokládám za nesmysl i z politického hlediska. Žádná strana, která by se pro to rozhodla, by neměla šanci u voličů. Ani v případě, že by se tu změnil režim na totalitní nebo diktaturu, politici raději vytunelují, co se lehce vytunelovat dá, ale nebudou investovat stovky miliard na vytěžení uhlí, které by neprodali doma ani za hranicemi se ziskem. Pokud jde o otevírání nových hnědouhelných lomů, jsem klidný. Děsí mne hlavně neřešení situace s teplem, budoucí nárůst nezaměstnanosti v jednom z nejchudších krajů a do toho časově zapadající problémy s důchody (Husákovi děti). To bude pro stát ekonomická tsunami.


jarda bon jovi
Příspěvky: 1744
Registrován: 21 dub 2011 08:02

Re: Ropný zlom obecně

Příspěvek od jarda bon jovi »

Já si myslím, že už to bude jedno. zlomy budou střídat zlomy a ropný, uhelný, vodní, zemědělský nebo herbicidní zlom, možná taky lidský zlom.Lidskost je taky taknějak v troubě.


Doporučuju wm magazín, v posledním čísle to je dobře rozepsáno.Je tam psáno i o herbicidech a jejich vlivu na zdraví, což je dle mého zásadní. Ono to je stejné, jako s tou ropou a uhlím. Vůbec netušíme, co si bez ich počnem, a tak bude nejlepší se tvářit, že zde budou navěky. po nás potopa.Hej, tomu říkám pokrok. Pokročili jsme tak kupředu, že zpátky ani dopředu to nende....



Cyril
Příspěvky: 237
Registrován: 31 srp 2012 22:49

Re: Ropný zlom obecně

Příspěvek od Cyril »

Jiří Danihel: Tvůj příspěvek na něco odpovídá a naopak vyvolává spoustu dalších otázek.
Odpovědi na ně by měly být spíš v kompetenci vlád tohoto státu. Ale popravdě řečeno, byl by to i pro sbor skvělých odborníků, mající na mysli dlouhodbý prospěch státu nebo, řekněme, udržitelnost, těžký oříšek. Tím naše popřevratové vlády nebyly. 

Píšeš "Teplo se už téměř vyplatí získávat ze slunce...", ale jaké teplo? Myslíš na vytápění? Pokud ano, pak je potíž se skladováním tepla na zimu. Určitě se dá uvažovat teple na ohřev TUV v létě. Na zimu je nutné najít jiný zdroj.

Dále zmiňuješ rentabilitu FV a větrné elektrárny ve vazbě na cenu energie 8Kč/kWh. Dá se této ceny energie dosáhnout pouze pomocí FV a větru? Jinak řečeno, jsou tyto dva zdroje schopny energeticky obnovovat samy sebe? Kde a jak se vyrábí křemík pro fotovoltaiku? Pokud vím, tak jeho výroba je dost energeticky náročná. Původ části FV panelů, používaných u nás je v Číně, která tlačí na ceny. Ale na výrobu těchto panelů Čína spotřebovává své obrovské zásoby uhlí, takže jejich cena je zkreslená a do jisté míry dlouhodobě neudržitelná. I v Číně uhlí dojde.
Zdá se, že v získávání energie budeme velmi dlouho závislí na dovozech (jako stát). Ať už je to plyn, jádro (v něm se skrývá množství ropy) nebo fotovoltaika (v ní zase obsažena energie čínského uhlí). 



Pokud se týče teplárenství, jde hlavně (ne-li zcela) o záležitost bytů. Existují postupy , jak se dostat na pasivní standart. Nevím, jak kde, o byty se nezajímám, ale lze si všimnout, že tzv. zateplení se provádí stále podle mustru 100 mm EPS plus tenkovrstvá omítka. Okna plast, většinou si je majitelé mění individuálně. Jejich kvalita velmi různá. Tím se na řadu let konzervuje nevyhovující tepelný standart bytů ("vždyť zateplení jsme dělali nedávno, co to po nás zase chtějí? "). Chyba byla masivně odprodat bytový fond dosavadním nájemníkům. Pak je přijetí jakéhokoli nepopulárního opatření (a dlouhodobá investice do úspor jím jitě je) sdružením majitelů velmi ztíženo. Proč by např. majitel - důchodce vrážel peníze (které nemá) do něčeho, co se mu za jeho života nikdy nevrátí?

Jiří Danihel říká:


Cyril: Obavy ekologických aktivistů v tom článku jsou mimo mísu. Je vidět že o ekonomice moc nevědí (jako ostatně i o ekologii). Likvidace okresních a dokonce i světoznámých lázeňských měst by uhlí prodražila natolik, že by o energii z něho nikdo nestál. Většina lidí by na to neměla ani peníze. A hlavně, uhlí se vyplatí pálit, dokud není teplo z něj dražší, než ze zdrojů, které mu dosud těžko konkurovaly. A k té hranici se blížíme. I pro ČEZ bude výhodnější zemní plyn a uran, než tak předražené uhlí. Teplo se už téměř vyplácí získávat ze slunce a kombinovaná fotovoltaická + větrná ostrovní elektrárna mi pro můj byt vycházela rentabilní při ceně elektřiny nad 8Kč/kWh. Elektrárna pro blok nebo dokonce sídliště by vycházela ještě lépe. Takže se výrobci energií musí s cenami držet při zemi, jinak přijdou o trh a s uhlím se mohou nechat vyfotit. Otevření lomů na místě okresních měst pokládám za nesmysl i z politického hlediska. Žádná strana, která by se pro to rozhodla, by neměla šanci u voličů. Ani v případě, že by se tu změnil režim na totalitní nebo diktaturu, politici raději vytunelují, co se lehce vytunelovat dá, ale nebudou investovat stovky miliard na vytěžení uhlí, které by neprodali doma ani za hranicemi se ziskem. Pokud jde o otevírání nových hnědouhelných lomů, jsem klidný. Děsí mne hlavně neřešení situace s teplem, budoucí nárůst nezaměstnanosti v jednom z nejchudších krajů a do toho časově zapadající problémy s důchody (Husákovi děti). To bude pro stát ekonomická tsunami.





Jiří Danihel
Příspěvky: 228
Registrován: 06 čer 2012 18:21

Re: Ropný zlom obecně

Příspěvek od Jiří Danihel »

Cyril: Už téměř rok denně sleduji provoz kotelny, která kombinuje fototermický ohřev vody s fotovoltaickou elektrárnou (v režimu zelený bonus) a plynovými kotli. Podle měřených dat se dá i v zimě ohřát fototermickými kolektory voda na potřebnou teplotu. Použity jsou klasické kolektory s měděnými trubičkami v minerální vatě a hladkým krycím sklem v hliníkovém rámu. Existují i vakuované kolektory s trubicemi, které by měly mít menší tepelné ztráty a tím i vyšší zisk v zimě. Jenže jsou problematičtější kvůli sněhu, který se na nich drží lépe, než na hladkých sklech. Osobně jsem je však dosud neměl možnost otestovat. Větší problém pro ohřev TUV sluncem představuje počasí. Oblačnost i v létě blokuje sluneční záření a fototermika je tak pouze zdrojem doplňkovým. Velká kapacita akumulačních nádob by tyto krátkodobé výpadky částečně vyřešila, ale problém je v ceně nádob a v potřebě velkého prostoru pro jejich umístění. Akumulace obecně oddaluje návratnost investice. Proto je snaha o co nejmenší kapacitu akumulace a větší plochu kolektorů. Musí se ale předejít přehřívání teplonosné kapaliny, která se při vysokých teplotách rozkládá a ztrácí tak mrazuvzdornost. Její výměna je drahá. Proto nelze budovat kolektory o takové ploše, aby to stačilo i na vytápění v zimě. V létě, kdy je spotřeba tepla nejmenší, by se musela většina kolektorů zakrývat a tím by po většinu roku ležela ladem a nesplácela investici. Fototermika tedy asi nebude nikdy víc, než doplňkovým zdrojem. Přesto ušetří téměř polovinu nákladů na ohřev TUV a při ceně tepla nad 600Kč/GJ se už vyplácí. Zbytek tepla je třeba pořídit z jiného zdroje. Nejčastěji to bude kotel na zemní plyn, který vychází nejlépe ekonomicky.


K ceně elektřiny v ostrovním systému z FVE a větrné elektrárny jsem se dostal porovnáním cen z zabídky potřebných komponent v internetovém obchodě, jejich předpokládané životnosti a výkonu (odhad podle dostupných statistik slunečního záření a větru). Tvá úvaha, zda se takový zdroj vyplatí i vzhledem k energetické náročnosti výroby komponent je naprosto na místě, pokud věc posuzujeme z hlediska udržitelného rozvoje. Dokud však bude mít lidstvo k dispozici fosilní zdroje energie a skutečné energetické náklady na výrobu komponent elektrárny nebudou zahrnovány do jejich ceny, bude se lidem vyplácet budovat takové ostrovní systémy, přesáhne-li cena elektřiny těch 8Kč/kWh. Je ovšem pravděpodobné, že se tato cena bude s rostoucí cenou elektřiny posouvat nahoru, protože cena elektřiny ovlivní i výrobní náklady komponent. Jde o to, v jakém poměru to zdražení bude. Firmy mají výhodnější tarify, než domácnosti, takže se ceny někde sejdou.


Byty v soukromém vlastnictví nejsou tak velkým problémem. O investicích na společných částech domu rozhoduje společenství vlastníků a investice je placena z fondů oprav stejně jako u družstevních domů. V obou případech se o investicích hlasuje na schůzích, takže jde o rozhodnutí většiny. Běžně existují tyto dvě formy vlastnictví bytů společně vedle sebe. Je-li majitelem bytového domu soukromník, je na něm, jak bude investovat. Dobrá investice, která přinese úspory, sníží náklady majitele domu a pak má buďto vyšší zisk nebo může nabídnout bydlení za nižší cenu a je tak konkurenceschopnější. Ať už je ale majitelem kdokoli, má povinnosti mimo jiné i ohledně zajištění tepla pro domácnosti. Pokud skončí centrální dodavatel tepla, bude si muset majitel teplo zajistit. I důchodcům by mělo stát za úvahu, jestli ekonomičtější řešení není vhodnější, byť se možná nedožijí návratnosti. Mají totiž většinou dědice, kteří mohou zdědit byt s drahým přímotopem, nebo byt v domě s kotelnou, která dává levnější teplo a pozitivně se projeví i na energetickém průkazu budovy. To zvyšuje cenu bytu.


Jiří Danihel
Příspěvky: 228
Registrován: 06 čer 2012 18:21

Re: Ropný zlom obecně

Příspěvek od Jiří Danihel »

Tak jsem zkoušel odhadnout energetické náklady na výrobu komponent pro fotovoltaickou elektrárnu a jejich návratnost ve formě produkce elektřiny z FVE. Dopracovat se k přesným číslům je nad moje síly. Naprostá většina technologických operací při výrobě probíhá za vysokých teplot, takže je luxus nějakou zanedbat. Bohužel energetickou náročnost mnohých těchto operací nejsem zchopen zjistit. Ideální by bylo odečítat elektroměr výrobce a jeho produkci za delší období. I tak bychom do výsledku nezahrnuli energie potřebné k výrobě pomůcek a strojů, bez nichž by FVE nemohly vznikat. A spotřeba nebude malá. Jen na vytažení křemíkového ingotu z taveniny tzv. Czochralského metodou je třeba pokaždé nový kelímek z křemenného skla, které se taví při teplotách 1800-2000°C. Zkusil jsem tedy odhadnout pouze energetické náklady na výrobu FV panelů dvěma postupy:


1) Odhad energie potřebné k roztavení 3 základních surovin pro výrobu panelu - křemíku, hliníku a skla. Počítal jsem pouze s teplem potřebným k roztavení těchto surovin z pokojové teploty 20°C. Poměr surovin jsem odhadl podle složení skutečného značkového panelu. Předpokládám použití recyklovaných materiálů, což ušetří např. u hliníku až 95% energie oproti výrobě z nerostů bauxitu a kryolitu. Základem taveniny křemíku je už vyčištěný polykrystalický křemík. Opět ušetříme spoustu energie oproti výrobě z křemičitého písku, kdy musí nejprve dojít k redukci oxidu křemičitého pomocí koksu (uhlíku), pak se křemík dvojím chemickým postupem extrahuje, aby se zbavil nečistot. Vysoce čistý křemík se pak znovu roztaví a po dobu asi 2 dnů při teplotě kolem 1414°C se z taveniny v ochranné atmosféře argonu (desítky litrů za minutu) vytahuje monokrystal, který se po vychladnutí ořeže a rozřeže na plátky diamantovou pilou. Energie potřebná k udržení teploty taveniny po dobu tažení závisí na tepelných ztrátách tažičky (pece). Jak kvalitní má tažička izolaci nevím, ale její vnější plášť se musí chladit vodou asi jako blok motoru v autě. Takže to nebudou malé ztráty. Totéž platí u hliníku a skla. Jelikož tyto ztráty nemám možnost zjistit ani vypočítat, počítal jsem pouze teplo potřebné k roztavení 3 hlavních složek. V přepočtu na 1kWp jmenovitého výkonu FV panelu mi vychází 35,625kWh energie. Protože dle údajů Energostatu je poměr skutečné produkce licencovaných FVE v ČR k instalovanému výkonu 11,5%, vychází doba potřebná k pokrytí tohoto zlomku energetických nákladů na 12,9 dne provozuschopné existence FVE (včetně noci a špatného počasí).


2) Odhad energetických nákladů z ceny FV panelů za předpokladu, že energie na výrobu panelů, pomůcek, strojů a zařízení představuje 50% z ceny panelů. Jelikož energetické náklady na první pohled výrazně převyšují náklady na suroviny a u vybavení potřebného k výrobě panelů i dalších komponent je situace velmi podobná, pokusil jsem se o odhad touto cestou. Tedy 50% z ceny představuje energie, zbytek je materiál na výrobky i výrobní prostředky, mzdy, ostatní režii a zisk firem, které se na výrobě panelů podílejí. Za tohoto předpokladu a skutečné produkce FVE dle předchozího odstavce mi vychází energetické náklady, které FVE nahradí svou produkcí za více, než 4 roky provozuschopné existence. To je téměř pětina její životnosti. Energetické náklady na nosnou konstrukci (na střechách pouze hliníkové profily a úchyty, na polích masívnější kovová konstrukce s železobetonovými patkami), na měděné kabely, měniče a rozvaděče a u větších FVE i transformátory jsem nepočítal. Stejně tak náklady na dopravu surovin a výrobků a pohon techniky na stavbě FVE. Hrubě odhaduji, že celkové energetické náklady na vlastní existenci pokryje FVE za 5 let u instalací střešních a za 6 let u instalací polních.


Životnost FVE se odhaduje na cca 25 let, přičemž každým rokem elektrárna ztrácí cca 1% z původního jmenovitého výkonu vlivem stárnutí křemíkových článků. Než sama vlastní existenci zaplatí, ztratí své nejplodnější roky. I tak můžeme být rádi, že nám většinu svého času bude dávat elektřinu, která sice nebude zadarmo, ale bude po odečtení energie na výrobu FVE přebývat.


Nebudeme-li mít zdroje elektřiny, které jsou schopny vyrábět podle našich potřeb a ne podle počasí, bude nutné vybudovat energetickou soustavu jako gigantický ostrovní systém nebo spíše větší množství malých a středně velkých ostrovů. Energii z obnovitelných zdrojů bude nutné ukládat do zásoby. Existuje několik řešení. Bohužel většina dokáže vyrovnávat jen krátkodobé výkyvy. Motorgenerátory se setrvačníkem pro větrné elektrárny vyhladí kolísání výkonu při proměnlivém větru, ale bezvětří neřeší. Přečerpávací elektrárny vyžadují obrovské nádrže, terénní podmínky a jejich kapacita pokrývá jen malý zlomek potřeby. Elektrochemické akumulátory mají dnes poměrně slušné kapacity, malé ztráty a velký výkon. Jejich životnost cca 10 let a poměrně vysoká cena ale prodražuje ostrovní elektrárny celkem citelně. Zanedbatelné nejsou jejich rozměry a hmotnost. Navíc ukládání elektřiny v podobě stejnosměrné vyžaduje usměrňovače a střídače, na kterých se část energie ztrácí. Pro drobné aplikace jako je LED osvětlení lze použít i ostrovy stejnosměrné s malým napětím. Ale větší výkony při malém napětí vyžadují velmi silné vodiče pro rozvody a přenos elektřiny na větší vzdálenost se neobejde bez velkých ztrát. Je tedy třeba hledat takový model, který umožní většinu vyrobené energie ihned spotřebovávat a do akumulátorů ukládat jen nezbytné množství pro překlenutí doby nedostatku energie. Základem je kombinace zdrojů závislých na různých podmínkách (FVE, větrníky, vodní elektrárny) a většího množství spotřebičů v jednom ostrovním systému. V malých ostrovech s jedním zdrojem jsou křivky produkce i spotřeby hodně kostrbaté a veškeré rozdíly musí pokrýt akumulátory. Množství energie, kterou je nutno akumulovat, lze ještě významně snížit inteligentní regulací odběru elektřiny - celá řada zařízení nemusí běžet zrovna když není z čeho - a změnou našeho přístupu. Když se např. 10 lidí v domě dívá na stejný pořad v televizi, mohou se sejít u jednoho přijímače a ušetřit 90% energie. To bude u dnešních televizí asi kilowatt! Prospělo by to i sousedským vztahům. Společné praní prádla může posloužit k využití letního přebytku tepla z fototermických kolektorů a ušetřit elektřinu na drahý ohřev vody v pračce. Bude tak možné budovat solární kotelny s větším výkonem, takže nám dají dost tepla pro ohřev TUV i v zimě. Je dobré hledat systémy motivující k využívání energií v době jejich dostatku a naopak. I průmysl se bude muset učit vyrábět podle počasí, jako se počasím řídí zemědělci.


Uživatelský avatar
QNX
Příspěvky: 2689
Registrován: 24 říj 2010 23:07

Re: Ropný zlom obecně

Příspěvek od QNX »

Jiří Danihel: Píšeš pěkné příspěvky. Podobých úvah, které jsou něčím podložené by to tady chtělo víc, ale pro většinu lidí je snažší zaujímat a papouškovat postoje, než se snažit něco nastudovat, propočítat, pochopi. Teprve až začne mozek používat i většinová populace, tak se něco změní a třeba se podaří vytvořit i tu permakulturu.


Uživatelský avatar
Honza Kral
Příspěvky: 91
Registrován: 03 čer 2011 11:58

Re: Ropný zlom obecně

Příspěvek od Honza Kral »

Alternativní výsledky a současná studie na toto téma z Uppsaly, květen 2013.


http://www.custommademinis.com/store/data/EROIofcrystallinesilicon.pdf



Jinak na dlouhodobější sledování technologických záležitostí energetiky mi přijde fajn   http://www.theoildrum.com  


search: http://www.theoildrum.com/search/apachesolr_search/EROI%20photovoltaics


Je to hub na kterém postují technici i teoretici ze všech oblastí energetiky a mám ho rád, protože investorské báchorky a pí-ár cancy tam maj relativně krušný život.  Bohužel i tamní osvícení přispěvatelé trpí profesním zůžováním zorného úhlu  a do kalkulací započítávájí pouze "imputy" a ne"externalities." A to je chyba.


Pokud Čínan pod kotlem, kde ukuchtil fotovoltaický panel, spálil deset tun uhlí, tak je sice super že přes EROI vychází, že z panelu dostanem víc použitelné energie než by bylo z toho uhlí,  ale z hlediska věčnosti bych měl například vědět, co mi v prostředí udělaly (a hlavně teprve udělají) vyrobené exhaláty. Čínan vypustil oblak kouře, kus pole si zavezl hlušinou z dolu co bude do vody pouštět soli, druhé pole zavezl škvárou co bude pouštět radon, skrz kyselé deště mu mezitím někde přizdechává les, počasí se rozhodilo o dalších deset tun uhlíku v luftu, moře bude časem kyselejší o síru co se z toho všeho vylouží deštěm, pozdechá nám další plankton, a navrch já, tam kde mám panel holt nebudu mít třicet let třeba strom co by plodil něco k jídlu. A tohle nepočítá nikdo a  přitom na tom tolik záleží.



Navíc masivní většina fotovoltaických článků je dnes vyráběna s EROI 2-5:1. Poměr sice stoupá, ale vyrábí se tím kolik... procento elektřiny?  A současná EROI u ropy na které frčí celá naše globální civilizace je odhadována na 5-10:1. A ta nazadržitelně klesá, a klesá čím dál rychlej. Vzhledem k tomu že nejnižší poměr EROI umožňující udržení komplexity globální civilizace je znovu a znovu odhadován na +- 3:1 a začasl 100+:1 sto let zpátky, kolik času na rozvinutí fotovoltaiky nám to dává? 


Nebylo by třeba lepší začít vysazovat lesy na kopicování nebo něco jiného lokálního, low-tech a udržitelného?  Z lesa se elektrika dá udělat taky. A hafo jiných věcí navrch. Třeba auta před válkou u nás jezdívala nejčastěj na dřevoplyn.


Odpovědět