Dějiny zemědělství - pokrok nebo jen vytloukání klínu klínem?

[jarda bon jovi]

No, právě.... Já byl onehdá na čumendě u ekozelinářskýho guru. No, hrom do police. do záhonků přisypával drcenej polystyren a elektrárenskej popílek, šungit, guáno a rakouskej  vermikompost....no, mám z toho tik, když se nad tím zamyslím...Štěpku mi vymluvilo koncilium, co jsem svolal před výsadbou svého sadu. Že to žere půdní dusík 10 let po aplikaci a dřevokazné houby a škůdci.... Štěpku z haluz daruju kámošovi, co nemá do huby.

[QNX]

JBJ: polystyren, popílek ........ to jsou věci povolené v ekozemědělství? To snad ne.

[jarda bon jovi]

Já si myslím, že je dovolené všechno, jen když to má nějakej dobře zaplacenej ekocertifikát.
 

JBJ: polystyren, popílek ........ to jsou věci povolené v ekozemědělství? To snad ne.

[teoretik]

http://www.mofga.org/Default.aspx?tabid=700

[QNX]

Teoretik: Stejně jako transport živin a organiky z velké plochy na malou v podobě hnoje, tak musí fungovat i transport živin a organiky z velké plochy na malou v podobě štěpky. Rozdíl je v tom, že v případě štěpky nepotřebuješ louku a krávu, ale musíš osekávat nějaký les, nebo křoviny a krávu nahradíš štěpkovačem. V malém na zahrádce si takhle hrát můžeš. Jako alternativa konvečnímu zemědělství to je zcela nereálné. Nereáné ekologicky, ekonomicky i energeticky.

[Martin Gross]

Alternativa konvenčního zemědělství podle mě neexistuje. Tedy - pokud byste brali běžné farmy o desítkách a stovkách ha. Alternativa postupů samosebou ano. Ale ne alternativa celých takových kolosů. Tam chca nechca narazíte na limity. Kolik krav si bude moci rodina dovolit, aby pro ně nasušila seno? Kolik slepic, aby je nakrmila přes zimu (u nás je sníh často už od listopadu do března, letos až do dubna)? Bez tažných volů a krav na to můžeme zapomenout. O koních nemluvím - pěstování ovsa ubere plochu pro plodiny tržní a pro uživení hospodáře. Někde jsem četl, že koně slavili svůj boom, (v potahu) poté, co se Evropa pustila do "hospodaření" v koloniích. Odtamtud tahala textilní suroviny a další tovar, který tím nemusela pěstit na svých polích, která tak mohla dát úrodu ovsa pro těžce pracující koníky.

QNX: Na štěpkování dřevní hmoty (drobné koncové větve) bych použil kozu, či ovci :-). Ví někdo, jaký rozpad má dřevěné uhlí? Mám na mysli třeba roztrhání ledem ve vrchní vrstvš půdy. Podle mě dřevěné uhlí spolu s trvalým humusem by mohlo dát do hromady zajímavou půdu, při určitých poměrech něco, jako terra pretta. Sám sypu dřevěný popel (tutově jsou tam i mini kousíčky dřevěného uhlí, které zůstanou poté, co se vyplaví soli) na kompost a do kompostu sázím stromky v květináčích. Tady jde o klasický (zahradní) kompost, pro kompostování "studenou cestou" Na místech výsadby pak na pozemku roste několik let tráva o trojnásobné výšce.

Podle mě je bezpodmínečně nutné dodat do půdy trvalý humus, jako i další složky. Co využít mezí - té neužitečné plochy, která byla porostlá křovím, kde se to hemžilo ptáky a další havětí a odkud tu a tam spadla ma pole větev a nějaké to listí atd. Pokud se budeme bavit o jednoletých plodinách, bylo by dobré jedním dechem pokračovat i o mezích a křoviskách.

[jarda bon jovi]

Proti gustu žádný dišputát, to je jasný, enem .... Udělám seno, tím nakrmím krávu, ta mi dá mléko, tele, potažní sílu a hnůj je vedlejší produkt, který je  a leží, nemusí se pro něj jezdit a nacpe se do něj úplně všechno vč zdechlin a zapíchnutých kolektivizačních agitátorů....Na hnojišti se kymácela kadibudka, vulgo latrína. nic nepřišlo na zmar. Dřevo bylo vzácné, lesy mělo panstvo a celoláníci. Křoví nebylo, o každou mezi či škarpu bojovaly ženy domkářů s kozou na řetazu. Dřívím se vařilo jídlo, pekl chleba a když hodně mrzlo, tak se i v sednici přitopilo. Že by někdo dřevo nechal shnít mi připadá svatokrádežné. Musíš to dřv koupit, natěžit, přiblížit, naštěpkovat, dopravit, rozmetat.....a nechat uhnít.

Ale jistě funguje dobře, sám kompostuju bukové hobliny v podestýlce...... je to dobrý.
 

Teoretik: Stejně jako transport živin a organiky z velké plochy na malou v podobě hnoje, tak musí fungovat i transport živin a organiky z velké plochy na malou v podobě štěpky. Rozdíl je v tom, že v případě štěpky nepotřebuješ louku a krávu, ale musíš osekávat nějaký les, nebo křoviny a krávu nahradíš štěpkovačem. V malém na zahrádce si takhle hrát můžeš. Jako alternativa konvečnímu zemědělství to je zcela nereálné. Nereáné ekologicky, ekonomicky i energeticky.

[QNX]

Martin  Gross: Životnost biouhlu v půdě můžeš počítat na tisíce, možná dokonce desetitisíce let. Než dát 300m3/ha štěpky na povrch půdy, tak to raději z těch 300m3 štěpky udělám dřevěné uhlí a přidám do půdy to. Přesun materiálu s výrobou DU bude ještě náročnější, ale zase to budu dělat jednou za tisíce let, tak to docela jde. Nahrazovat orbu opakovaným přísunem štěpky mi připadá mnohem méně reálné. ..........ale jinak to mulčování štěpkou je zajímavé a v malém to určitě budu zkoušet. Jen co koupím pořádný štěpkovač, jdu do toho.  Jenže my už 15 let vysazujeme stromy a keře na plochy o několika hektarech. Zdroj materiálu pro štěpkování tedy máme, ale kde tu štěpku vezme těch 10 000 000 ostatních obyvytel ČR, to si raději ani nechci představit. Ono už je docela dost těch šílených antiekologických dotací přetřených na dotace ekologické (bioplynky, spalování štěpky v teplárnách a elektrárnách a podobné zrůdnosti).

[teoretik]

ONX: náklady jenmo v materiálu 120 000 Kč až 240 000 Kč na hektar .. když já věřím jen statistice kterou jsem si padělal sám ..

Režijní náklady na 1m3 čerstvé štěpky jsou (včetně odvozu do skladu vzdáleného 5 km i likvidace likvidace plantáže po 20 letech) cca 200,- Kč (dle biom.cz). Jedná se (z logiky věci - doplnění deficitu trvalého humusu) o jednorázové opatření které bude mít významný dopad na strukturu půdy ve velmi dlouhém časovém horizontu (min. stovky let) .. ale, řekněme že jej budeme opakovat jednou za 20 let, protože potřebujeme umožit tisíciletý dluh a jednorázově si můžeme dovolit spíš jen minimální dávku (2.5 - 3 cm). To máme 275 m3 * 200,- Kč / 20 let = 2.750,- Kč/ha/rok. Roční produkce štěpky z 1 ha plantáže je při obmýtí 4 roky v průměru cca 40 m3, což za 20 let životnosti plantáže stačí pokrýt cca dlaší 3 ha obdělávané půdy.

Při výrobě DU ztratíš téměř polovinu energie uložené ve štěpce, komínem vyletí i nemalá část minerálních živin a zbývající energii jsi převedl do pro živé organismy nevyužitelné formy. To nevypadá jako pro život v půdě příznivá bilance.

Přidávat DU do půdy má opodstatnění v tropickém dešťném pralese, kde byla Terra pretta objevena a kde dochází k minimální akumulaci organické hmoty v půdě. V našich klimatických podmínkách je to nesmysl, tady je třeba dřevem nakrmit houby, protože to je to, co se tu plošně už víc než 1000 let v kuse neděje. Hnůj a kompot je svým charakterem daleko víc hnojivo, než pedogenní faktor a bude po alespoň částečníé obnově struktury humusu fungovat lépe. Dost dobře nechápu, proč ty i JBJ stavíte hnůj proti trouchnivějícímu dřevu, když je zřejmé, že musíme do půdy dávat obojí, jen v tom druhém máme historicky větší dluh. Tvrzení o "nahrazování orby přísunem štěpky" či "nakrazení krávy štěpkovačem" jsou tvoje vývody které podstatu problému míjí.

[QNX]

Teoretik: Těch 200kč jsou možná náklady na výrobu, ale rozhodně ne cena štěpky. Pokud máš štěpku za 200kč/m3 tak ji od tebe rád koupím. Že by štěpka vydržela (v podobě humusu) v půdě stovky let je nepravděpodobné. Za 10 let nepoznáš, že jsi tam ty 3cm přidal.

Kolik energie z dřevní štěpky uteče do vzduchu? Já bych řekl, že podstatně víc jak polovina! Tu energii ti totiž vydýchají houby, které tu štěpku sežerou. Při výrobě DU naopak nemusí být ztráta ani ta polovina. Naprosto nic nám totiž nebrání tu energii využít, třeba pro vytápění, sušení, destilaci .......... dokonce i pro výrobu elektřiny nebo pro pohon spalovacích motůrů se dá docela snadno využít. Představa, že DU převede štěpku do nevyužitelné formy je také chybná. Je to sice forma stabilní, kterou v podstatě nic nedokáže sežrat (to by pak nebyla stabilní, kdyby ji někdo hned sežral), ale i tak to DU silně podporuje aktivitu edafonu. Nakonec i některé druhy černozemě vděčí za svou úrodnost právě obsahu biouhlu (který se tam dostal během tisíců let z požárů spalujících vegetaci).

Jak velký smysl má přidávání DU do půdy v našich klimatických podmínkách je předmětem výzkumu, ale předběžné výsledky rozhodně nevyznívají tak, že by to byl nesmysl. Efekt asi opravdu nebude tak dramatický jako v tropech, ale zlepšení půdní struktury, podpora edafonu, zachycení CO2 v půdě a dokonce i zmenšení ztrát dusíku z půdy fungují i v netropických klimatech.

Jak je to s hnojem X štěpkou ........... no, tak to by chtělo také dlouhodobější výzkum. Já už roky šířím pojem B:H půdy a předpokládám, že právě B:H charakteristika půd by mohla být odpovědí i na problém štěpka X hnůj. Pokud budeš chtít pěstovat rostliny z pozdních fází sukcese, tak používej štěpku (pod keře a  stromy), pokud chceš pěstovat rostliny z počátečních fází sukcese, tak lepší práci odvede hnůj. Stejně jako v jiných případech to chce použít správné postupy na správných místech a nesnažit se jeden postup používat všude.