Zvonek campanula je rozsáhlý rod dvouděložných rostlin s nejčastěji pětidílnou nálevkovitou nebo zvonkovitou korunou většinou bílé, růžové, modré nebo fialové barvy, je rozlišováno asi 400 druhů rostoucích převážně v mírném pásu severní polokoule, obzvláště hojně v oblasti Středozemního moře.
Jsou to jednoleté, dvouleté až vytrvalé rostliny, většinou s výběžkatými kořeny, jejíchž lodyhy jsou přímé nebo větvené, lysé nebo chlupaté a dosahují výšky od 5 cm po 2 m.
Rostliny se vyznačují různolistosti, listy vespod lodyhy bývají odlišné od listů horních, navíc níže postavené jsou rozměrově větší než horní. U některých druhů při poranění stonku nebo listu vytéká bílý latex.
Oboupohlavné květy vyrůstají někdy osamoceně, většinou jsou seskupeny do lat nebo hroznů. Bývají velké 2 až 5 cm, někdy jsou i větší. Mají většinou po 5 vytrvalých kališních a volných korunních lístcích, ty bývají rozeklány. Některé druhy mívají mezi kališními lístky ještě menší přívěsky, jejichž tvar a velikost slouží pro první orientační určení druhu. Ve květu je pět volných tyčinek s krátkými vespod ztloustlými nitkami nesoucí volné, spolu zřídka kdy srostlé prašníky. Ze spodního semeníku tvořeného 3 až 5 plodolisty vystupuje čnělka na konci rozeklaná v trojlaločnou bliznu. Pro zabránění samoopylení je květ protandrický, pyl dozrává a vysypává se dřív než uzraje blizna. Na semeníku jsou nektarové žlázky, opylení zajišťuje hmyz.
Plodem je pukající tobolka obalená vytrvalým kalichem mající na střední semenici četná drobná, elipsoidní, hladká semena. Tobolka, převislá nebo vztyčená, se otevírá třemi chlopněmi různě umístěnými.
Mnoho druhů je s úspěchem používáno v zahradách jako okrasná rostlina, zejména v alpiniích a skalkách, při vhodném umístění nevyžadují příliš péče a pravidelně kvetou. Jednoleté druhy se celkem pravidelně vysemeňují. Některé cizí druhy takto zplaněly a rozšířily se do volné přírody.
možnost záměny
s modře kvetoucími druhy hořce
sběr a pěstování
Kořen a listy můžeme sbírat od května do srpna (září). Používáme čerstvé. Sklízet kořen je jako obvykle velice pracné, protože se musí vyhrabávat. Jen ho vytahovat ze země není možné, přetrhl by se. Pozdější mytí kořene vyžaduje také dávku trpělivosti.
PERMAINFO
jedlé části --- celá rostlina (bez kořene) je výborná v salátu, kořen je rovněž jedlý --- Původní obyvatelé severní Ameriky žvýkali kořeny zvonku při únavě. Chutí připomíná cukrový hrách a je osvěžující.
Z litů (a lodyh) je vynikající salát, avšak poměrně drobné listy některých zvonků se v salátové směsi ztrácejí. Kořeny, v závislosti na druhu, buď doslova filigránské (zvonek okrouklolistý) nebo zase "mrkvovité" (zvonek řepka), můžeme naložit do sladkokyselého nálevu či uvařit a poté přidat do salátu, případně smíchat s dalšími druhy kořenové zeleniny. Příchuť cukrového hrachu je sice skvělá, ale zároveň to předpokládá pernou práci.
zelená střecha --- vhodná rostlina k ozelenění zelené střechy do výšky substrátu 12-15cm.
OSTATNÍ INFORMACE
- bluebell --- eng; glockenblume --- ge; campanule --- france; zvonček --- sk
obsahové látky
inulin, vitamin C
vědecká klasifikace
- říše: rostliny plantae
- podříše: cévnaté rostliny tracheobionta
- oddělení: rostliny krytosemenné magnoliophyta
- třída: vyšší dvouděložné rostliny
- řád: hvězdnicotvaré asterales
- čeleď: zvonkovité campanulaceae
- rod: zvonek campanula
ohrožení
Podle "Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky" byly prohlášeny za:
kriticky ohrožené druhy: (C1–CR)
- zvonek hadincovitý, zvonek jesenický
silně ohrožené druhy: (C2–EN)
- zvonek boloňský, zvonek český, zvonek vousatý, zvonek okrouhlolistý sudetský
ohrožené druhy: (C3–VU)
- zvonek jemný, zvonek sibiřský, zvonek širokolistý, zvonek klubkatý pomoučený
druh zaregistrovaný asi omylem: (A3)
- zvonek řepka
druhy zvonků
- zvonek okrouhlolistý (campanula rotondifolia)
- zvonek gargánský (campanula garganica)
- zvonek sarmatský (campanula sarmatica)