Guild kolem ořešáku

Vše o ořešácích, kaštanech, ...
Mike Dundee
Příspěvky: 53
Registrován: 15 črc 2016 07:33

Re: Guild kolem ořešáku

Příspěvek od Mike Dundee »

QNX: OK. Jsem rád že jsme si to vyjasnili. Chápu podstatu tvého návrhu. Rozumím že v malém měřítku jdou věci dělat jinak a člověk si s tím může více hrát než ve velkém.

U mě je to spíše ten první případ. Nepodsadím hned celý sad, ale začnu po částech. Když bych viděl, že je údržba něčeho nad moje síly, upustím od toho a ponechám louku se zamulčovaným kruhem kolem stromů. Práce na zahradě mě ale baví, takže v tuto chvíli nevidím překážku.  Při správném výběru vhodných rostlin mi přijde trvalkový podrost v malém měřítku nízkoúdržbový a kromě již zde popsaných výhod (místo kterých lze aplikovat hnojivo či močůvku) vidím ještě výhodu v onom jiném kořenovém systému trvalek vhodnějším pro strom (lepší vsakování srážek, lepší dostupnost kyslíku než v hustém kořeni travin atd.)

N2fix a další keře jsou jiná věc - zde máš asi pravdu že je z hlediska množství N výhodnější raději pohnojit. Já v tom ale vidím zase výhodu navíc v tom, že mám dostupnný materiál pro štěpku (protože té není nikdy dost) a dále že keře svými kořeny připravují půdu pro hlavní strom (jistě - můžeme to kolem zorat a nasadit jetel, ale to je taky práce ne ?) a budu mezitím mít užitek např. z bobulek hlošiny okoličnaté či mnohokvěté (goumi). V mém měřítku nebude až tak těžké jednou za 2 roky vymlátit keře uvnitř koruny a pomalu je posouvat na kraj (z 1 hlošiny si za sezónu opravdu napěstuješ stovky nových stromečků). Tohle samozřejmě nebudu dělat všude, jiné užitečné keře vysadím na konečné místo - za uvažovanou korunu stromů v maximální velikosti. Takže s keři je práce více, souhlasím že ve velkém je to nepraktické, ale v menším to zvládnutelné je a převažují mi výše popsané výhody.

Co se týče zvířat, do budoucna uvažuji o chovu kachen, takže ano, můžu hnojit i jejich hovínkama :-) 

Kořenovka bohužel odstraní velkou část dusíku z domácnosti procesy nitrifikace a denitrifikace. Něco málo ve vodě zůstane, stejně tak v kalu který 2x ročně odčerpám do kompostu, takže tohle využití mám naplánováno spíš pro zeleninová políčka.

Uživatelský avatar
QNX
Příspěvky: 2689
Registrován: 24 říj 2010 23:07

Re: Guild kolem ořešáku

Příspěvek od QNX »

Mike Dundee: Jo, na hraní  a pro poučení se dá podnikat cokoliv.


Mike Dundee
Příspěvky: 53
Registrován: 15 črc 2016 07:33

Re: Guild kolem ořešáku

Příspěvek od Mike Dundee »

QNX: Ještě bych se tě rád zeptal, jestli a jak řešíš mezivýsadbu - tím myslím to, že vysadíš stromy (jabloně, ořechy) ve vzdálenostech, aby se v dospělosti koruny stromů nedotýkaly (u bujných vysokokmenných jabloní cca 9m, ořešák 12m). Do této šířky ovšem dorostou až za 20-30 let. Proto se doporučuje sázet mezi stromy další plodiny - mohou to být různé podpůrné keře, nebo krátkověké ovocné stromy (např. broskve). Než stromy dorostou konečné velikosti, máš z nich užitek a využiješ plochu, která by jinak ležela ladem. Mezivýsadba zanikne buď tím, že se dostane do stínu velkých stromů, nebo rostliny přirozeně zemřou stářím nebo je prostě vykácíš.

Moje vize s N2Fix keři, které se vysmýváš, není nic jiného než toto schéma.

Jak to tedy řešíš ty? Vysadíš na konečnou vzdálenost a jen kolem 20 let kosíš trávu, nebo chováš ovce které ti to spásají? (ale co bys doporučil na menším pozemku kde ovce chovat nemůžeš ?)

Uživatelský avatar
QNX
Příspěvky: 2689
Registrován: 24 říj 2010 23:07

Re: Guild kolem ořešáku

Příspěvek od QNX »

Mike Dundee:  Mezivýsadbu používám. Občas dokonce i nějaký dusíkáč, ale to není moc často. Dusík není nedostatkový prvek, ten se dá řešit elegantněji. Někdy to je něco jedlého, jindy sázíme pionýry . Někdy necháme velké vzdálenosti, jindy sázíme hustě a někdy dokonce i víc stromů do jedné díry :-D Někdy podsadbu, někdy trávu a jindy pod stromy políčko. Záleží na podmínkách, záměru atd. Nebráním se žádným metodám, když mi připadá, že to dává smysl.


Mike Dundee
Příspěvky: 53
Registrován: 15 črc 2016 07:33

Re: Guild kolem ořešáku

Příspěvek od Mike Dundee »

QNX: Tak to vypadá, že jsme nakonec na jedné lodi.


Hlošina, kterou chci použít, není jen n2fix keř, ale i jedlý (a chutný) a pionýrský druh (zůrodňuje kořeny půdu) a zdroj mulče. Vícenásobný užitek. Tím jak tvé primární stromy rostou, tak zřejmě také musíš čas od času nějakým způsobem zlikvidovat keře které brání hlavnímu stromu (pokud máš v úmyslu z něj trhat ovoce). Takže mě zajímá v čem můj návrh nedává smysl. Nebo jsme se prve jen špatně pochopili?


Uživatelský avatar
QNX
Příspěvky: 2689
Registrován: 24 říj 2010 23:07

Re: Guild kolem ořešáku

Příspěvek od QNX »

Mike Dundee: Klidně svůj záměr zrealizuj. Jen o něm nebuď přesvědčený, že je to optimální řešení z hlediska pracnosti, nákladů, časové náročnosti, užitku atd. Každé řešení má nějaké výhody a nějaké nevýhody. Musíš si sám rozhodnout, jestli převažují ty pozitivní stránky. Pak to prostě uděláš, roky to budeš pozorovat a nakonec zjistíš, jestli ti to vyhovuje. Možná to necháš, možná to předěláš. Celkem o nic nejde.


Fanda
Příspěvky: 10
Registrován: 02 úno 2014 18:04

Re: Guild kolem ořešáku

Příspěvek od Fanda »

Mike Dundee: a proč nepoužít místo hlošin rovnou rakytník ? Tam by ta sklizeň plodů byla asi daleko jistější .


Mike Dundee
Příspěvky: 53
Registrován: 15 črc 2016 07:33

Re: Guild kolem ořešáku

Příspěvek od Mike Dundee »

Fanda: Rakytník by asi také šel použít, možná ho také vyzkouším. Také fixuje dusík, je to pionýrská rostlina a snese sucho. Mám na zahradě sladkoplodou odrůdu Altajská a Žemčužina, takže i chuťově je to OK. Jen ten rakytník roste pomaleji než hlošina. A nevím jestli se dá nakonec lehce vymýtit, když mi nějaký keř skončí pod rostoucím hlavním stromem (jestli nebude pořád obrážet z kořenů, rakytník je tak trochu nezmar...).


Ve finále určitě těch keřů zkusím vícero.


Uživatelský avatar
QNX
Příspěvky: 2689
Registrován: 24 říj 2010 23:07

Re: Guild kolem ořešáku

Příspěvek od QNX »

Kontrolní otázka. Kolik kg dusíku dokáže zafixovat 1ha hlošiny, nebo rakytníku? Pro ty pokročilejší, kolik je to na plném slunci a kolik v polostínu? Počítejte, že jde o jinak ideální podmínky, tedy žádná konkurence jiných druhů, zapojený porost, dostatek ostatních živin atd.



Mike Dundee
Příspěvky: 53
Registrován: 15 črc 2016 07:33

Re: Guild kolem ořešáku

Příspěvek od Mike Dundee »

Můžu jen citovat z knížek od Crawforda (pochybuju že ty to také znáš nazpaměť ;-)

 

Crawford uvádí modelový příklad zahrady, uvedu jen ty nejpodstatnější fakta:

 

670 m2 vysoce produkčních ovocných stromů

800 m2 vysoce produkčních keřů

=> potřebují 11.8 kg N/rok

 

2800 m2 stromů, keřů, bylin, trvalek středně náročných na N

=> potřebují 5,6 kg N/rok

 

Tuto produkční  o výměře 4270 m2, která tedy spotřebuje 17.4 kg N/rok zásobí následovně:

Lidská moč (1,5 čurání denně za 1 člověka) : 3kg N/rok

Posekaný kostival  - 4000 posekaných rostlin za rok: 2kg N/rok

Dusík fixující stromy na slunci - 610 m2: 6.1kg N/rok

Dusík fixující keře na slunci - 300 m2: 3kg N/rok

Dusík fixující keře v polostínu - 400 m2: 2kg N/rok

Dusík fixující bylinné patro v polostínu - 200 m2: 1kg N/rok

 

Zajímavé je, že rostlinnými akumulátory v podsadbě (hlavně kostivalem) dokáž zajistit i potřebu dalších minerálů, např. draslíku. Detaily jsou v knížce.

 

Dále uvádí další výhody dusíkáčů, vezmu to hlavní a ve zkratce:

- minerální akumulátory (mají většinou kůlovitý kořen do hloubky)

- lákají užitečný hmyz

- zůrodňují půdu (uvádí že zvyšují podíl organické hmoty až o 20% a to jednak opadem listí, druhak prokypřením kořeny, zlepšuje vodní retenci, provzdušňuje, dále uvádí recyklaci fosforu...)

- některé potlačují houbová onemocnění a tyto látky dávají i do okolí...

- některé jsou i jedlé

 

Takže QNX mně to vychází hodně dobře. Ikdyž nebudu mít optimální plochu a podmínky pro fixaci požadovaného množství N (idkyž se o to budu snažit), tak mi stejně vychází jako obrovská výhoda těch X dalších vlastností. A o co více se nadřu se sázením (ikdyž jsem již několikrát napsal že zrovna hlošina se množí velice snadno - viz např. video https://www.youtube.com/watch?v=TjJEDJqv8FM) a s prořezávkou (ikdyž to je diskutabilní - jak získáváš štěpku ? Někde musíš získat větve a ty si ručně seštěpkovat, nebo si někde zajet (a zaplatit) pro hotovou štěpku a pak ji v kolečkách rozvážet po zahradě... Já se svým malým mobilním štěpkovačem můžu projít sad a jednou za rok udělat to samé a štěpku použít blízko místa prořezávky), o to víc se mi čas vrátí ve formě bezpracného zúrodnění půdy (zase - jak to děláš ty? Porýt a nasadit jetel je práce - tu já si ušetřím). Pokosit trvalkovou podsadbu před sklizní = stejná pracnost jako bych tam měl trávu. Jedlé bobulky a užitné části trvalek jsou bonus a ještě ušetřím produkční plochu jinde. Já to naopak vidím jako hodně efektivní řešení!

Rád bych ale, aby se k tomu vyjádřil ještě někdo jiný, někdo nezávislý.

Odpovědět