Hnojeni bez zaryti do pudy = unik cennych latek?

Vše o půdě
Uživatelský avatar
Urban Grower
Příspěvky: 67
Registrován: 06 kvě 2012 21:23

Re: Hnojeni bez zaryti do pudy = unik cennych latek?

Příspěvek od Urban Grower »

Já měl za to že správnej Permakulturista neryje ale kypří a okopává, pokuď budeme obrábět 10-15cm svrchní vrstvu půdy tak bych v tom neviděl problém. Zajímavá publikace na toto téma je zde:http://www.kluboz.cz/fotky15794/V._V._Fokin_-_Zem-vda.pdf



Můj dělník se jmenuje ploskořez. Orbu nijak neodsuzuju v některých případech je výhodná. V případě že někteří zahrádkaři ryjou na podzim a na jaře jen tak ze sportu a navíc nezarývají hnůj ani zelené hnojení tak to asi bude problém.




Uživatelský avatar
drudriger
Příspěvky: 642
Registrován: 29 srp 2010 14:14

Re: Hnojeni bez zaryti do pudy = unik cennych latek?

Příspěvek od drudriger »

ploskořez to jisti..?


jako je mi jasny ze ryt kazdej rok na podzima  na jare take, ale kdyz je desetilety zlehla puda tak ji clovek musi pomoct.


az se zem trochu da do poradku tak to nema vyznam to je jasne, staci uz se starat o tu zvrchnu cast ale tam sem este nedosel.....


ploskořez   skusenosti a spusoby obdelavani a tak by se mi docela hodilo, zatim sem slysel jen same pomluvy o tom ze je to kus zeleza, nikdo mi este svoje skusenosti jasne nesdelil,takze ty ho odporucas?


Uživatelský avatar
FSP
Příspěvky: 192
Registrován: 11 dub 2012 17:40

Re: Hnojeni bez zaryti do pudy = unik cennych latek?

Příspěvek od FSP »

jestli můžu troškou do mlýna - ploskořez mám duhým rokem a je to super věc,ale samozřejmě ne na všechno,alespoň ne hned.Tam kde mám pocit že je potřeba dělat jinak beru rycí vidle nebo rýč....na tom samém místě pak můžu dělat s ploskořezem ale to je třeba za rok či dva až se s tou půdou takto dělat dá....jinak to bude trápení a zklamání se "zázračným nástrojem" :-)


stejně tak to vidím třeba v takové posloupnosti...vl.příkladem ověřené: netknutá zem takže zorám terrou,pak rotavátor.....pak ale to je třeba až druhý rok rycí vidle na zapravení hnoje nebo kompostu a třeba ten ploskořez...pak je to parádní práce


vše chce čas starost a trpělivost,nic nelze uspěchat


...


napriměr možno pasmatriť zděs :-)


http://www.youtube.com/watch?v=nzPaexLJyP0



Jiří Danihel
Příspěvky: 228
Registrován: 06 čer 2012 18:21

Re: Hnojeni bez zaryti do pudy = unik cennych latek?

Příspěvek od Jiří Danihel »

Zajímavý dokument. I v naší rodině je zvykem rýt po sklizni, nechat hroudy rozpadnout přes zimu mrazem a na jaře znovu lehce zrýt a hroudy rozbít. Když se tu zakládaly zahrádkářské osady, začínali jsme prakticky na jílu. Ornici jsme teprve vytvářeli. Pokud je půda neúrodná, slehlá nebo dokonce chemií umrtvená, má rytí asi smysl. Slýchal jsem o tom, že půdu jednak provzdušní a že se tak zachytí do půdy i voda ze sněhu. Do živé půdy se ale voda vsakuje velice dobře, takže pomalu tající sníh musí vstřebat bez problémů i bez rytí nebo orby. Bez vzduchu by v půdě nepřežily žížaly a spousta brouků a bakterií. Navíc jejich chodbičky samy provzdušnění zajišťují. Pokud se půda provzdušní a zavlaží do hloubky jen jednou před osetím, dá se odhadnout, jak málo je to asi platné. Ten komentář agronoma v úvodním příspěvku jasně vystihuje chování mrtvého pole hnojeného chemií. Tady skutečně dochází ke splachování všeho z povrchu deštěm, protože se to nemá kam vsáknout. Pokud se to s hloubkou orby přežene, dochází navíc k tomu, že se hnojivo dostane příliš hluboko, kam na něj kořínky plodin nedosáhnou a na povrch se dostane hlušina z pod ornice.


Pro zajímavost jsem se díval do jiného dokumentu o žížalách, jak je to s těmi hloubkami. Žížaly se dělí na 3 skupiny podle obvyklé hloubky, v níž žijí. Epigeické neboli povrchové žížaly (žížala hnojní, kalifornská nebo červená) si dělají komůrky cca 12cm pod povrchem, takže těch doporučovaných 5,5cm hloubky v dokumentu o ploskořezu by měla být dostatečná hloubka pro odstranění plevele a načechrání vrchní krusty slepené deštěm nebo zálivkou a přitom se nepoškodí žížaly. Půda se kypří, když je oschlá. Protože žížala potřebuje vlhko, aby mohla dýchat, v prohřáté suché vrstvě se nezdržuje. Je navíc světloplachá, takže na povrch si dojde zobnout spíš v noci. Tím pádem je mělká práce s ploskořezem maximálně šetrná k žížalám. Když se žížala přesekne mezi hlavou a opaskem, nepřežije. Pokud se přesekne až za opaskem, doroste, ale na nějakou dobu je "nemocná" a mnohem méně aktivní. Povrchové žížaly patří k těm nejaktivnějším - asi to bude dostatkem tepla, protože mají blízko k sluncem ohřátému povrchu.


Endogeické žížaly (žížala polní, růžová...) žijí v komůrkách cca 20-30cm pod povrchem. Na povrch sice mají udělané větrací šachty, ale živí se spíše trusem svých příbuzných a více rozloženým materiálem. Jsou proto ještě bezpečnější před mělkou prací ploskořezem.


Enektické neboli hlubinné žížaly (obecná, dlouhá) si dělají byty skoro metr hluboko, ale živí se tlejícími zbytky z povrchu a na povrchu dělají hromádky trusu. Trusem si stelou své svislé chodbičky, takže půdu hnojí do metrové hloubky tím nejlepším přírodním hnojivem. Nahradí tak hlubokou orbu.


Dá se říci, že tímto rozdělením žížal je nejlépe prohnojená vrchní vrstva půdy, méně hlubší a nejméně (ale přece) hodně hluboká vrstva. To krásně hraje s tím, jak různě hluboko se zakoření různé rostlinky. Mělké kořínky mají všechny rostliny, hluboké jen málokteré. Živiny jsou tak distribuované do půdy optimálně. To orba nezajistí. Zaoráním hnojiva se dostane nejvíc živin do spodní vrstvy (podle hloubky orby) a nahoře je loňská vyžilá půda. Ta se vlhkem lepí a způsobuje odtok vody z pole po povrchu, za sucha se drolí na prach a tak ať je sucho nebo liják, je odnášena vodou nebo větrem z pole.


Myslím, že se brzy podívám po nějakém šikovném kousku pásoviny a zkusím si to na části našeho minikolchozu.:-)

Urban Grower říká:


Já měl za to že správnej Permakulturista neryje ale kypří a okopává, pokuď budeme obrábět 10-15cm svrchní vrstvu půdy tak bych v tom neviděl problém. Zajímavá publikace na toto téma je zde:http://www.kluboz.cz/fotky15794/V._V._Fokin_-_Zem-vda.pdf



Můj dělník se jmenuje ploskořez. Orbu nijak neodsuzuju v některých případech je výhodná. V případě že někteří zahrádkaři ryjou na podzim a na jaře jen tak ze sportu a navíc nezarývají hnůj ani zelené hnojení tak to asi bude problém.







Uživatelský avatar
Romana SM
Příspěvky: 286
Registrován: 10 bře 2010 21:44

Re: Hnojeni bez zaryti do pudy = unik cennych latek?

Příspěvek od Romana SM »

Tak jsem si to přečetla až teď a už mi všechny živiny asi utekly, když jsem ten hnůj hodila jen tak na louku ... Jak se zarývá? Potřebovala bych nějaký postup pro začátečníky :-) ... jakože odryju drn trávy a pak do té půdy nějak zapravím hnůj, jen aby se to promíchalo?


jarda bon jovi
Příspěvky: 1744
Registrován: 21 dub 2011 08:02

Re: Hnojeni bez zaryti do pudy = unik cennych latek?

Příspěvek od jarda bon jovi »


Je třeba se oprostit od všech trapných kolejí a mustrů a představit si, že jste rostlina. Třeba mrkev. Někdo vás zaseje a pod semínko vám nasype na tvrdou půdu 5 cm kypřé půdy. Třeba hnoje.... tak si vyklíčíte a pak nevíte, kam s kořínky, páč důle není ani vláda, ani živiny, ani prostor, ani vzduch..... Je tam hubeno, sucho, tvrdo.Pak přijde človíček s ploskořezem a bude se tvářit vážně a odhodlaně, současně však hladově......


 Vy si jako mrkev řeknete, že byste jako mrkev ráda rostla dolů, byla krásná, zdravá a dlouhá a  pravidelná a ráda byste v sklepě vydržela až do léta, ale možné to není, páč vám nedají nažrat,Navíc, pokud mám délku 25 až 30 cm kuželového kořene, tak vlásečnice máte dalších 15 až 25 cm pod svým tělem......Žížaly jsou fajn, ale udělejte pokus. vemte tu nejlepší Laskominu pro žížaly a udělejte z ní hromádku pro žížaly.Nechte ji ležet na nezpracované půdě rok neb dva, nebo deset. pak hromádku odstraňte a podívejte se, jak se díky žížalám změnila struktura půdy. pak zasejte na nezrytou půdu karotku, nebo vlastně co vás napadne a vůkol pozorujte. Hnedle vedle tu hromádku čehokoli zarejte a zasejte totéž a vůkol pozorujtež......


Romano, ničehož se neboj dej hnůj a nějak to zaprav do hlíny. jak hluboko to uděláš, je tvoje věc.Živiny neutečou, jen dusík, ale o nic dramatického nejde. na podzim rozhážu hnůj po záhonech a zavr tím ho do půdy na jaře, když mi dojde čas, nebo chuť do práce.....Já dnes sežral první kilový hokaido.. Olééé. 


Tak jsem si to přečetla až teď a už mi všechny živiny asi utekly, když jsem ten hnůj hodila jen tak na louku ... Jak se zarývá? Potřebovala bych nějaký postup pro začátečníky :-) ... jakože odryju drn trávy a pak do té půdy nějak zapravím hnůj, jen aby se to promíchalo?





Jiří Danihel
Příspěvky: 228
Registrován: 06 čer 2012 18:21

Re: Hnojeni bez zaryti do pudy = unik cennych latek?

Příspěvek od Jiří Danihel »

JBJ: To mám právě v plánu. Zkusit to a pozorovat rozdíl na záhonku lechtaném shora a vedle postaru rytém. Jak jsem psal, pokud bych si zakládal záhonek na betonové půdě po konvenčním zemědělství nebo jinak udupané půdě, poprvé bych ryl nebo oral a zapravil tam nějakou organiku. Už i proto, abych si udělal geologický průzkum, na čem se chystám pěstovat a nenutil zeleninu s hlubokými kořeny hledat pukliny ve skále. Ale jinak mi to docela dává smysl a kvůli tomu pokusu o hladu nebudu. Tak proč to nezkusit?


Abych si vynahradil to rytí, rýpnu si tady: Možná má mrkev problém, protože traktorem boříš garsonky prvních dvou typů žížal a rotavátorem je sekáš. Zkus to schválně na kousku pole s nějakým lehčím nástrojem a potahem. Jen tak coby vánkem větérku.:-)


jarda bon jovi
Příspěvky: 1744
Registrován: 21 dub 2011 08:02

Re: Hnojeni bez zaryti do pudy = unik cennych latek?

Příspěvek od jarda bon jovi »

Musíš to vyzkoušet, já to mám za sebou. Takže ty máš nápady a já zkušenosti. A  bez dobré půdy to nejde. a dobrou půdu bezorebně prostě neuděláš.....


Uživatelský avatar
Neon Proto
Příspěvky: 90
Registrován: 06 dub 2011 19:43

Re: Hnojeni bez zaryti do pudy = unik cennych latek?

Příspěvek od Neon Proto »

A co rikate na toto?


Procitam si historickou knihu (1850, pouze v anglictine) Ten Acres Enough a tam pan dosahoval stale vetsich vynosu po udelani kroku od zaoravani hnoje k "tekutemu hnojeni". Jedna se o napriklad o zumpu, kam mel svedene vykaly, moc vsech zvirat, plus vodu z domacnosti a tuto prolezelou tekutinu pumpoval primo na pole. Latky z hnoje, nebo i kompostu se prej nedostanou ani po vydatnych destich tak rychle v dostatecne kvalite (rozpustene ve vode) ke korenum rostlin, tak jako z tohoto tekuteho hnojeni. Aplikoval to na roustouci rostliny (hodne vydelaval na malinik, ostruzinik, jahoda), stromy. A vzdy to vylival na pudu tesne pred nejakym destem.


Premyslim teda, jestli by nebylo mnohem efektivnejsi hnuj na nejakou dobu namacet a pak to kropit na zahon a pote treba rotavatorem zapravit, nebo ani nezapravovat, protoze ta voda to zanese okamzite hloubej.


Ted neresim jestli orat nebo neorat, chapu, ze pro nadlehceni pudy to na pocatku zoram, ale resim jak kazdym rokem dodavat ziviny efektivne.


jarda bon jovi
Příspěvky: 1744
Registrován: 21 dub 2011 08:02

Re: Hnojeni bez zaryti do pudy = unik cennych latek?

Příspěvek od jarda bon jovi »

Močůvkování, neb dnes kejdování je prastará technika, která dodá živiny, neovlivní půdní strukturu.Ta je milý padavane důležitější nadevše, neb ta určuje úrodnost.


Tedy, efektivní by bylo močůvkou polít hromadu biomasy, a tu pak zapravit do půdy, páč při rozkladu biomasy v půdě vzniká mnohé společenstvo bytostí příznivých......



 
Neon Prot říká:


A co rikate na toto?


Procitam si historickou knihu (1850, pouze v anglictine) Ten Acres Enough a tam pan dosahoval stale vetsich vynosu po udelani kroku od zaoravani hnoje k "tekutemu hnojeni". Jedna se o napriklad o zumpu, kam mel svedene vykaly, moc vsech zvirat, plus vodu z domacnosti a tuto prolezelou tekutinu pumpoval primo na pole. Latky z hnoje, nebo i kompostu se prej nedostanou ani po vydatnych destich tak rychle v dostatecne kvalite (rozpustene ve vode) ke korenum rostlin, tak jako z tohoto tekuteho hnojeni. Aplikoval to na roustouci rostliny (hodne vydelaval na malinik, ostruzinik, jahoda), stromy. A vzdy to vylival na pudu tesne pred nejakym destem.


Premyslim teda, jestli by nebylo mnohem efektivnejsi hnuj na nejakou dobu namacet a pak to kropit na zahon a pote treba rotavatorem zapravit, nebo ani nezapravovat, protoze ta voda to zanese okamzite hloubej.


Ted neresim jestli orat nebo neorat, chapu, ze pro nadlehceni pudy to na pocatku zoram, ale resim jak kazdym rokem dodavat ziviny efektivne.





Odpovědět