Kompostovaní moči

Vše o půdě
Uživatelský avatar
Veronika Rosová
Příspěvky: 4
Registrován: 28 dub 2014 21:05

Re: Kompostovaní moči

Příspěvek od Veronika Rosová »

Přibližně 1x za 14 dní, nejlépe před anebo po dešti jsem zalévala močí s vodou v poměru 1(moč):10(voda). Moč musí být od člověka, který nebere žádné prášky. Zkoušela jsem to letos poprvé. Mám ze všech sousedů nejvíce olistěné maliny a jahodám, zdá se, se to rovněž líbí. Teď už jsem přešla na jiné hnojivo, kopřivovou jíchu.


Cyril
Příspěvky: 237
Registrován: 31 srp 2012 22:49

Re: Kompostovaní moči

Příspěvek od Cyril »

Jak máte, prosím, technicky provedeno sbírání moči? Separační WC? V čem moč shromažďujete (nádoba - jaká)? Bydlíte v domku a jste napojeni na veřejnou kanalisaci? Můžete popsat?

Veronika Rosová říká:


Přibližně 1x za 14 dní, nejlépe před anebo po dešti jsem zalévala močí s vodou v poměru 1(moč):10(voda). Moč musí být od člověka, který nebere žádné prášky. Zkoušela jsem to letos poprvé. Mám ze všech sousedů nejvíce olistěné maliny a jahodám, zdá se, se to rovněž líbí. Teď už jsem přešla na jiné hnojivo, kopřivovou jíchu.





Uživatelský avatar
Veronika Rosová
Příspěvky: 4
Registrován: 28 dub 2014 21:05

Re: Kompostovaní moči

Příspěvek od Veronika Rosová »



Cyril říká:


Jak máte, prosím, technicky provedeno sbírání moči? Separační WC? V čem moč shromažďujete (nádoba - jaká)? Bydlíte v domku a jste napojeni na veřejnou kanalisaci? Můžete popsat?

Veronika Rosová říká:


Přibližně 1x za 14 dní, nejlépe před anebo po dešti jsem zalévala močí s vodou v poměru 1(moč):10(voda). Moč musí být od člověka, který nebere žádné prášky. Zkoušela jsem to letos poprvé. Mám ze všech sousedů nejvíce olistěné maliny a jahodám, zdá se, se to rovněž líbí. Teď už jsem přešla na jiné hnojivo, kopřivovou jíchu.








Uživatelský avatar
Veronika Rosová
Příspěvky: 4
Registrován: 28 dub 2014 21:05

Re: Kompostovaní moči

Příspěvek od Veronika Rosová »

Máme 3letého syna a jsme majiteli několika nočníků. Pak už není problém přelít do kbelíku s měrkou a naředit


Cyril
Příspěvky: 237
Registrován: 31 srp 2012 22:49

Re: Kompostovaní moči

Příspěvek od Cyril »

Veronika Rosová: Děkuji za odpověď. V jednoduchosti je krása.


Radek Kalfus
Příspěvky: 19
Registrován: 30 dub 2014 20:46

Re: Kompostovaní moči

Příspěvek od Radek Kalfus »

Co zkusit "pilinový pisoár"?


Kyblík s pilinami, hoblinami, jiným rostlinným materiálem (lepší něco sypkého, líp to sákne)... čůrat přímo do toho. Pro dámy se dá udělat bedýnka se záchodovým prkýnkem. Můžeš to mít doma, nesmrdí to, nemusíš v noci běhat ven ;)


Když se kyblík naplní (piliny jsou komplet nasáklé), tak na kompost s tím. Šlo by asi rovnou sypat třeba ke keřům, kde se stejně mulčuje (nemám vyzkoušené).


Měli jsme doma asi rok pilinovej hajzlík (než jsme postavili kořenovku) po vzoru tady toho pána: The Humanure Handbook Bohužel je to v angličtině (překlad jsem zatím neviděl), ale jinak vynikající záležitost. Fungovalo to ok.



Uživatelský avatar
Vlasatej
Příspěvky: 260
Registrován: 12 srp 2013 12:53

Re: Kompostovaní moči

Příspěvek od Vlasatej »

chcánky z močového měchýře rozhodně kocentrát jsou, a to proto že v těle vzniká nejdřív tzv. primární moč a té přes ledviny projde až 200l za den , ve výsledku je z toho pak koncentrát 2l koncentrované moči k vyčůrání. K hnojení je použitelná jako klasická močůvka od dobytka.


Uživatelský avatar
Petr M.
Příspěvky: 2
Registrován: 04 led 2017 12:29

Re: Kompostovaní moči

Příspěvek od Petr M. »

Dobrý den,


ačkoliv je to zřejmě staré téma, zajímalo by mě jak postupovat dále v případě užití toho "pilinového zasypávání moči".
Když se kyblík naplní... mám ho zavřít a nechat nějaký čas "pracovat" aby vymřely toxiny nebo jej můžu ihned sypat na kompost?


Někde jsem četl, že by se měl nějaký ten čas nechat uzavřený aby se moč "promísila" a "rozložila" v pilinách.


Ví někdo jak tomu tedy je?


Díky za rady.


Petr


Jiří Danihel
Příspěvky: 228
Registrován: 06 čer 2012 18:21

Re: Kompostovaní moči

Příspěvek od Jiří Danihel »

Dobrý den Petře,


pokud máte v úmyslu moč kompostovat, dejte ji tam klidně hned. V kompostu proběhnou ty samé procesy jako v kbelíku.


Čerstvá moč je sterilní, tj. bez jakýchkoli živých organismů. Je to směs vodného roztoku rozpustných látek (např. kuchyňské soli) a různých sloučenin anorganických (s obsahem dusíku, draslíku, fosforu...) i organických (např. kyselina močová). Pokud jsou v ní toxiny, jejímu dárci nebude zrovna dobře, protože toxiny je jen učenější označení pro jedy. A ty bohužel nevymřou, protože jsou neživé a některé mohou člověku způsobit smrt i ve velmi malých dávkách (methanol, cyankali neboli kyanid draselný, curare, DDT, těžké kovy - tj. prvky...). Některé dokáže tělo odbourávat tím, že je štěpí na jednodušší látky (alkohol), jiné se v něm hromadí (těžké kovy, PCB...) a některé ani nestihne vyloučit z těla, protože zabíjí rychle. Ostatní se snad z těla časem dostanou, ale velmi neochotně. Obecnou vlastností jedů je totiž to, že v těle blokují různé důležité funkce jako je vstřebávání kyslíku, látková výměna a další biochemické pochody.


Jakmile necháte moč na vzduchu a v teple, život v ní teprve začne. Ze vzduchu nebo již kontaminované nádoby se do ní dostanou mikroorganismy, které se rychle množí a mění některé látky v ní obsažené. Proto po několika hodinách začne páchnout, zatímco čerstvá má celkem příjemnou vůni. Tyto bakterie ale neodstraní sůl, která se používá kromě ochucování také třeba na sterilizaci masa, protože pro spoustu organismů je nesnesitelná. Zasolená půda je pak téměř sterilní, tj. neprobíhá v ní důležitá přeměna složitějších organických látek (rozklad odumřelých rostlin a živočichů) na živiny a půda je tak pro rostliny nehostinná. To je důvod, proč jsou země s velmi malou nadmořskou výškou tolik ohrožovány stoupající hladinou moře - s mořskou vodou prosakuje půdou i mořská sůl, která se tu hromadí a krajina se stává téměř mrtvou. Částečně se činností bakterií může odstranit přebytek dusíku. K tomu je ale potřeba, aby se moč mohla "vydýchat". Proto zavírání v nádobách je dobré spíš jako ochrana obydlí před zápachem, než z hlediska rozložení moči na užitečnější materiál. Dusíku v podobě čpavku (amoniaku) se můžete zbavit i tak, že močí nasáklou slámu nebo piliny necháte na slunci proschnout. Amoniak se totiž výborně rozpouští ve vodě (tvoří louh - silně zásaditý hydroxid amonný, který umí pálit kořínky mladých rostlin) a s ní tak při sušení odchází v plynném stavu. Této metody se používá v zemědělských provozech pro denitrifikaci tuhého separátu z bioplynových stanic (chlévská mrva po fermentaci a oddělení tekuté složky - fugátu). Ten se po usušení používá jako hnojivo.


Uživatelský avatar
Petr M.
Příspěvky: 2
Registrován: 04 led 2017 12:29

Re: Kompostovaní moči

Příspěvek od Petr M. »

Dobrý den,


je hezké číst rady od vysoce vzdělaných lidí. Je to velmi poučné a děkuji za to.


Pokud jsem tedy vše správně pochipil, aby byla močovina v pilinách užitečná, je podstatné ji nechat "dýchat" či vysoušet a poté je použitelná jako hnojivo. A to ať už na kompostu nebo v otevřeném kyblíku na slunci (popř. vzduchu). Říkám to správně?



Ještě jednou děkuji
Petr M.




Jiří Danihel říká:


Dobrý den Petře,


pokud máte v úmyslu moč kompostovat, dejte ji tam klidně hned. V kompostu proběhnou ty samé procesy jako v kbelíku.


Čerstvá moč je sterilní, tj. bez jakýchkoli živých organismů. Je to směs vodného roztoku rozpustných látek (např. kuchyňské soli) a různých sloučenin anorganických (s obsahem dusíku, draslíku, fosforu...) i organických (např. kyselina močová). Pokud jsou v ní toxiny, jejímu dárci nebude zrovna dobře, protože toxiny je jen učenější označení pro jedy. A ty bohužel nevymřou, protože jsou neživé a některé mohou člověku způsobit smrt i ve velmi malých dávkách (methanol, cyankali neboli kyanid draselný, curare, DDT, těžké kovy - tj. prvky...). Některé dokáže tělo odbourávat tím, že je štěpí na jednodušší látky (alkohol), jiné se v něm hromadí (těžké kovy, PCB...) a některé ani nestihne vyloučit z těla, protože zabíjí rychle. Ostatní se snad z těla časem dostanou, ale velmi neochotně. Obecnou vlastností jedů je totiž to, že v těle blokují různé důležité funkce jako je vstřebávání kyslíku, látková výměna a další biochemické pochody.


Jakmile necháte moč na vzduchu a v teple, život v ní teprve začne. Ze vzduchu nebo již kontaminované nádoby se do ní dostanou mikroorganismy, které se rychle množí a mění některé látky v ní obsažené. Proto po několika hodinách začne páchnout, zatímco čerstvá má celkem příjemnou vůni. Tyto bakterie ale neodstraní sůl, která se používá kromě ochucování také třeba na sterilizaci masa, protože pro spoustu organismů je nesnesitelná. Zasolená půda je pak téměř sterilní, tj. neprobíhá v ní důležitá přeměna složitějších organických látek (rozklad odumřelých rostlin a živočichů) na živiny a půda je tak pro rostliny nehostinná. To je důvod, proč jsou země s velmi malou nadmořskou výškou tolik ohrožovány stoupající hladinou moře - s mořskou vodou prosakuje půdou i mořská sůl, která se tu hromadí a krajina se stává téměř mrtvou. Částečně se činností bakterií může odstranit přebytek dusíku. K tomu je ale potřeba, aby se moč mohla "vydýchat". Proto zavírání v nádobách je dobré spíš jako ochrana obydlí před zápachem, než z hlediska rozložení moči na užitečnější materiál. Dusíku v podobě čpavku (amoniaku) se můžete zbavit i tak, že močí nasáklou slámu nebo piliny necháte na slunci proschnout. Amoniak se totiž výborně rozpouští ve vodě (tvoří louh - silně zásaditý hydroxid amonný, který umí pálit kořínky mladých rostlin) a s ní tak při sušení odchází v plynném stavu. Této metody se používá v zemědělských provozech pro denitrifikaci tuhého separátu z bioplynových stanic (chlévská mrva po fermentaci a oddělení tekuté složky - fugátu). Ten se po usušení používá jako hnojivo.





Odpovědět