Jitka M: Díky za ten odkaz. Ta práce je důkazem, že vzdělávání se není nikdy na škodu. Nezasvěcení by snadno přehnojili, tak jako si lze chybně vyložit usychání rotliny jako nedostatek vláhy - a ona je zatím přelitá a hnijou jí kořínky.
Není to tak dávno, co jsem hledal na netu informace o koloběhu uhlíku. Našel jsem mimo jiné i dlouhé pojednání napsané tak vědecky, že mi to skoro nelezlo do hlavy, ale byla tam i spousta užitečných informací o příznacích nedostatku některých prvků v rostlinách. Budu to muset najít znovu a uložit si to. Složení půdy není třeba vždy zjišťovat laboratorním rozborem nebo drahými měřidly, když nám to rostliny prozradí barvou nebo tvarem listů, atd.
Maly Nomad: Ano, tak nějak jsem to taky pochopil. NPK by sice zvýšilo obsah (i) fosforu, ale nač sypat prášek na hromadu prášku, když jsme z pole vyhnali život. Na horním konci pole bych založil kompost jen tak jako hromádku a až bude kupka přiměřená, pokračoval bych vedle další. Když něco splaví déšť, rozptýlí to po poli. Bude to fuška, leč zásluha obrovská a odměna sladká. A kdyby přece jen bylo fosforu málo, napadlo mne přidávat do kompostu okvětní lístky. Jinde jsem se dočetl, že fosfor je třeba hlavně ve fázi klíčení, pro růst kořenového systému a pro květ. U nás ve městě je taková menší alej sakur. Když kvetou, je pod stromy růžový koberec. Obzvlášť když do toho zaprší, je o zdraví jít pod sakurami po chodníku. Klouže to jako na náledí. Ty stromy jsou velké asi jako průměrné jabloně, ale toho růžového materiálu dávají strašné množství. Zkompostovat to a bude fosforu dost.
