Fosfor

Vše o půdě
Odpovědět
Uživatelský avatar
Martin Gross
Příspěvky: 811
Registrován: 06 dub 2010 13:22

Re: Fosfor

Příspěvek od Martin Gross »

Pokud by byl problém s vápněním u Chko, zkusil bych to se žížalami. Začít malým kompostem, kde by se "odkudsi" vzala neutrální Ph půda a umožnila živobytí pár dešťovkám. Současně bych sázel tolik listnáčů, kolik jen daná lokalita snese. Alespoň na své louce s podobným přístupem se mi podle druhového zastoupení a zažížalení půda docela spravuje. Bez dotace vápnem.  Pokud by šlo o větší plochu, napadá mě vyhnat srnky a zapravit dostatek hnoje. Srnky sežerou cokoliv, co má lístky (dvouděložné rostliny) a nechají jen trávy a traviny. Louka pak vypadá kyselejší, než nezbytně je. Pokud je pak v okolí ještě pár jehličnanů, tak s pánem bohem. U nás mají sousedovy smrky centimetrové letokruhy. Zasadil je na louce (ještě je jako ttp vedena v katastru) a louka nad nimi i pod nimi je v úděsném stavu. tráva tak 10 - 20cm a tvrdá, jako dráty.


Uživatelský avatar
Martin Gross
Příspěvky: 811
Registrován: 06 dub 2010 13:22

Re: Fosfor

Příspěvek od Martin Gross »

Napadá mě, aby se tam zvířeta začala zdržovat a pohnojila to tam hovny. Dál bych tam sadil několik třeba dubů, nebo jeřabin, nebo, třeba no, cojá vím...  Něčeho, co bude cucat živiny z hloubky a ve formě listí to házet navrch. nejlíp podle mě nějaká jabloň, třešeň, nebo něco s hlubokým kořenem, nebo čemu opadávají listy ještě zelené. Není to nahned, ale tohle dohromady by mohlo pomoct.



A to sucho bych vyresil malou teráskou, nebo struhou, kterou bych v horizontu nějakých 20let postupně nenápadně rozšiřoval do většího svejlu. Třeba bych to kamufloval tím, že sbírám kamení / štěrk na něco kolem baráku....
Maly Nomad říká:


Diky za rady. O tom ze nahore je "Kysla trava" mi rikal i sused, hospodar. Ale on to rekl stylem "je tam spatna kysla trava, nepas tam, ale radsi dole" (dole pod barakem mam jen 2ha lepsi pudy, driv tam meli psenku).



Jinak je to suchy svah, SZ orientace, nadmorska vyska 650+


Zkusi si teda zmerit pH vzorku pudy, od toho se asi bude odvijet i to davkovani vapence, ze? Alespon ze je podzim a muzu s tim rovnou pohnout.





Uživatelský avatar
Maly Nomad
Příspěvky: 146
Registrován: 13 bře 2012 14:23

Re: Fosfor

Příspěvek od Maly Nomad »

Martin G: Terasy s ovocnymi stromy jsou v planu. Hovna od zvirat problem nebudou. A nejake vetsi listnace kvuliva stinu pro zvirata tam chci taky, dal od domu, kde uz nebudou ovocnace.




Uživatelský avatar
Martin Gross
Příspěvky: 811
Registrován: 06 dub 2010 13:22

Re: Fosfor

Příspěvek od Martin Gross »

Napadlo mě vysadit jako listnáče i semenáčky jabloní. Popadaná jablka by si mohla zvířata taky zakousnout....


Sandokan
Příspěvky: 1
Registrován: 04 říj 2012 11:33

Re: Fosfor

Příspěvek od Sandokan »

1) Co děláš se slepičincema ze zimního období?


2) Máš odkaz na studii dokazující rozdílné složení slepičinců od slepic krmených a nekrmených konvenčním zrním?


3) Fytáty jsou nejrozšířenější formou organického fosforu v půdě, proč tedy vadí fytáty ze slepičince?

QNX říká:


Problém je v tom, že když slepice běhá po louce, tak na té louce zůstane i většina slepičinců. Od našich slepic máme většinu hnoje ze zimního období a v tom si moc semínek a broučků na louce nenasbírají. Naopak o to víc žerou zrní.





Uživatelský avatar
Maly Nomad
Příspěvky: 146
Registrován: 13 bře 2012 14:23

Re: Fosfor

Příspěvek od Maly Nomad »

s tim je vic problemu nez uzitku, jablka padaji celkem hromadne a na travici system prezvikavcu nepusobi zrovna blahodarne ;)


Ale jako jo, chci co nejvic stromu, hlavne ovocne. Ale duvodem neni ovovce pro zvirata, ale spis ovovce pro me a pro zvirata stin. Koncem leta poradne prepast, pak sbirat a pripadne prepast jeste pred mrazy kdyz uz je zbyle ovoce sesbirane nebo shnile.



Martin Gross říká:


Napadlo mě vysadit jako listnáče i semenáčky jabloní. Popadaná jablka by si mohla zvířata taky zakousnout....





Uživatelský avatar
Tomáš Svoboda
Příspěvky: 94
Registrován: 09 bře 2010 19:41

Re: Fosfor

Příspěvek od Tomáš Svoboda »

ATropa: Pro jakou variantu zúrodnění jsi se nakonec rozhodla? Nejvíce se mi líbila Tvá úvaha nechat pole 3-4 roky ladem (odpočívat). Píšeš: 'Moje úvaha: nechat porost více let 3-4 roky a pokud bude pole plevelné, což se dá předpokládat, tak na to vyrukuju s herbicidem. Jak by to řešila permakultura? Zvěř nemám a ani by tam vypustit nešla, pole je  pleinair a neni plot.' (konec citace). S tím herbicidem samozřejmě nesouhlasím.


   Pokud bych byl v situaci, kdy mám orné pole, nechci jej nechávat dále ve spárech těžké techniky a chemického průmyslu a chci na něm v budoucnu něco pěstovat, postupoval bych takto:


   1. Uspořádal bych happening, kdy se naposled pole zreje těžkou technikou a přitom bych do půdy zapravil kamennou moučku a dřevní uhlí (biouhel) - nejlépe naložený v cisternách (kubíkových nádobách apod.) s jíchou. 


   2. Pole bych pohnojil kompostem (certifikovaným pro pěstování potravin) a hnojem.


   3. Na pole bych vysel nejrozmanitější směs jednoletých a víceletých leguminóz aj. zeleného hnojení (různé rostliny - různě dlouhé kořeny - menší kořenová konkurence - různé živiny a minerály jímané z různých hloubek - pestrá nabídka potravy pro hmyz...).


   4. Změnit ornou půdu v sad (možno hned na začátku).


   5. A nechat odpočívat.


   To je z mého pohledu to nejlepší, co můžeme udělat pro oživení půdy. Bod 1. a 2. jsou relativně nákladná záležitost a daly by se obejít, ale rozhodně se vyplatí. Kor, když porovnáme, kolik tisíců ročně bys platila za sečení a mulčování a s tím opět spojené utužování pozemku těžkou technikou, zabíjení biliónů organismů - hmyzu, pavouků...mikroorganismů aj. půdních breberek.


   Po x letech přijdeš k pozemku, kde můžeš začít plánovat přírodní hospodářství v nejrozmanitější podobě nebo pěstovat 'cokoli' budeš chtít. Začít hospodařit na takovém pozemku je xkrát lepší, než na holém poli nebo louce nebo na jakémkoli pozemku, co se nějak kultivuje. A to hlavně vzhledem k půdní stabilitě a životu v ní.


   A nemusíme vůbec řešit, kolik P produkuje slepičí hovno, chtít mít vše věděcky a tabulkově ověřené. Ono řešit vědecky jeden prvek může znamenat nevidět pro strom les. Přidáním jakéhokoli prvku ve větší míře, i když tam podle 'tabulek' chybí, nemusí znamenat krok k půdní stabilitě, ba naopak. Jedná se o nepřirozený zásah, narušení půdní rovnováhy, vytloukání klínu klínem. Pokud chceme půdu oživovat, je potřeba používat komplexní živiny a prvky, jako je kompost, hnůj, štěpka, kamenná moučka...biouhel, co tyto prvky a živiny váže.   


QNX: Píšeš: 'Ty N2Fix stromy a keře, to je taková bublina za kterou můžou permakulturníci z teplých krajů (třeba Austrálie, kde to funguje trochu jinak než u nás) a v našich podmínkách tu bublinu přiživuje Jarda Svoboda a účastníci jeho kurzů. Stačí chvilka počítání a zjistíš, že to s použitím N2Fixh stromů a keřů není zase tak slavné jak se zdá při pouhé povrchní znalosti.' (konec citace). Samozřejmě, že v Austrálii je to jiné. Co tam naroste za 5 let, u nás vyroste tak za 20 let. Co Ty bys tedy použil např. v jedlém lese za efektivnější podpůrné dřeviny, co Ti produkují dusík, listí a dřevo na mulč, když dusíkače, Jardu Svobodu aj. kritizuješ. Nic samozřejmě proti Tvé kritice nemám, jen mě zajímá, co bys tedy doporučil Ty. Vedle dusíkáčů používám jako podpůrné dřeviny i naše původní keře, ale rozhodně bych netvrdil, že tam dusíkáče mají malý význam.       


Uživatelský avatar
QNX
Příspěvky: 2689
Registrován: 24 říj 2010 23:07

Re: Fosfor

Příspěvek od QNX »

Tomáš Svoboda: Poznámka k bodu 1) ......... kamenná moučka je drahé a neefektivní řešení (tedy pokud tím kamenem není třeba apatit). Nakonec právě špatný poměr náklady/výsledky je důvodem, proč se kamenné moučky nepoužívají.


Biouhel používám na malé plochy, na velké je to ekonomicky nedostupné (pokud se použijí účinné dávky).


Poznámka k dodání jednoho deficitního prvku ......... nastuduj si co je to Liebigův zákon minima, pak pochopíš jakého efektu lze přídavkem jediného prvku dosáhnout. Doplnění deficitního prvku nevede k půdní nerovnováze, to je blbost.


Poznámka k N2Fix .......... já bych v JLZ ty dusíkáče použil také, ale s vědomím jejich reálně možného dopadu. Prostě jim nepřikládám všespásnou úlohu jak to činí mnoho permakulturníků bez znalosti problematiky. Pokud by mi efekt dusíkáčů nestačil, doplnil bych dusík jinak.  Moje kritika není směřovaná ani tak na Jardu Svobodu (jsem rád, že dělá to co dělá, ale to neznamená, že s ním ve všem musím souhlasit), moje kritika je směřovaná na růžové představy o N2Fix, které jsou od reality hodně vzdálené. Já se prostě držím skutečných možností.


Uživatelský avatar
Tomáš Svoboda
Příspěvky: 94
Registrován: 09 bře 2010 19:41

Re: Fosfor

Příspěvek od Tomáš Svoboda »

QNX: Kamenná moučka, jako odpad z lomů, není nákladná. Samozřejmě nelze použít moučku z jakéhokoli lomu.


   Deficitní prvky - ano, pokud se jedná o stabilnější a pomalu uvolňující se prvky, k nerovnováze nedojde a mohou být přínosem. U minerálních lehce rozpustných hnojiv, co se běžně používají, mám opačný názor. Každopádně řešení k uzdravení a oživení půdy je především v komplexnosti živin a prvků, které nabízejí kompost, hnůj...


   Dusíkače samozřejmě nejsou všespásné, ale mají svůj nemalý význam. Proto se o nich tak básní. Krom dusíku a rychlejšího růstu, produkují listí a dřevo na mulčování a květy jako pastvu pro hmyz. Takže to není jenom o dusíku. Spolu s dusíkáči se používají i jiné rostliny a metody k hnojení a stabilitě půdy. Ale říkat o dusíkáčích, že je to bublina, je hodně zavádějící (ale máš na to samozřejmě prostor). 


Uživatelský avatar
QNX
Příspěvky: 2689
Registrován: 24 říj 2010 23:07

Re: Fosfor

Příspěvek od QNX »

Tomáš Svoboda: Kamenná moučka sama o sobě nákladná není, ale vzhledem k potřebným dávkám, její hmotnosti a tím k nákladům na dopravu jsou ty náklady tak velké, že jejímu smyslupnému využití brání. Existují na to celé vědecké práce, kde se sledoval efekt aplikace kamenné moučky a celkové náklady. Závěr byl jednoznačný ........ funguje to, ale stejného efektu se dá dosáhnout s mnohem menší spotřebou zdrojů.


Stejně tak o zúrodňování půdy a vlivu jednotlivých živin na růst rostlin jsou napsané metry knih. Diskuze na permawebu pro toto téma nemůže přinést vůbec nic nového.


Dusíkáče ........ ano, jejich vliv může být pozitivní. Jenže když jsi nakousnul toho Jardu Svobodu, tak konkrétně jeho jsem se ptal na zajištění živin v PK systémech  ........ jediné co tenkrát byl schopný odpověď bylo 1) použijte dusíkáče 2) moc o tom přemýšlíš 3) příroda si poradí ........... což je nepochybně velice neuspokojivá odpověď, která vypovídá právě o tom přeceňování dusíkáčů a podceňování ostatních metod (a ostatních živin). Nakonec konkrétně tahle odpověď byla jedním z momentů, který mne pošoupnul při rozhodování, jestli začít učit PK. Opravdu mi připadá tento přístup nedostatečný. S N2Fix je to bublina, kterou přifukuje téměř každá PK kniha a téměř každý PK lektor. Ono je to totiž tak krásné a jednoduché, že každý zmíní příklad dusíkáčů a těm složitějším tématům se raději obloukem vyhne. Já zastávám názor, že je nutné tu problematiku řešit komplexně. Pokud se někdo spokojí se zjednodušeným (často zjednodušeným až  k nepoužitelnosti) pohledem na věc, je to jeho problém. Já mám nároky větší a jsem rád, že pozoruju i rostoucí nároky účastníků PK kurzů. Ono je to nakonec takhle asi i dobře. Každý si může najít tu svou vlastní cestu. Kdo chce zjednodušená řešení, tak po nich sáhne a kdo che jít do větší hloubky, tak tu možnost má taky.


Odpovědět