Pole po družstvu

[QNX]

Sanča: Ano, máš pravdu. Důležité je co se ujme a ujmul se výraz svejl (v mnoha variantách od původního znění po různé odvozeniny). Já bych rád používal nějaký domácí název, ale žádný vhodný jsem nenašel. Ono to asi bude tím, že v Austrálii se voda víc zasakuje a v ČR se po generace odvodňuje, melioruje ....... prostě co nejrychleji odvádí. Jsou to různé techniky a k tomu patřící nozvosloví. Nakonec je to celkem jedno. Hlavní je udržet vodu v krajině a tak můžeme vyhlásit soutěž o nejdelší a největší svejl (může být i zasakovací příkop). Kdo vyhraje, může si za odměnu koupit čokoládu :-) Hlásí se někdo do mé soutěže?

[Josua]

Ahoj prosím mohl by jsi mi říct v jaké literatuře se o tom něco píše.. mám také jižní svah a chtěl bych tam taky svejl nebo příklop ze stejného důvodu :D

Jakou máš šíři, jeto prostě jen díra nebo si tam do toho náspu předtím něco dával? a jak jsi jej budoval?

Děkuji zdraví Jousa

Nevím, jestli je svejl anakulturnické zaříkadlo či ne, ale české materiály o práci s vodou ho znají pod termínem "vsakovací příkop":-).
Sám jsem na jaře dělal 2 po cca. 90 metrech a jeden menší. Ne proto, že chci mumlat permakulturní zaříkadlo, ale proto, že jde o svah osvícený sluncem a v případě kolísání srážek suchý, jak troud.

Tož, tak:-).

díky, já myslel, že to je nějaká chýže, nebo zemljanka....

Ano, používání cizozemských termínů bývalo odznakem chytrých a vzdělaných. Začala církev s latinou, doktoři také, za bolševika frčela ruština, v protektorátu němčina a dnes počítačologové tuhletu anglikánštinu. Inu, je těžké být sám sebou....

V milotickém hospodáři určili zůrodnovací dávku humusu na 10kg mrvy na metr čtverečný jednorázově na 4 roky, nebo po dvou letech 5kg zaorat, přičemž lze nahradit stejným množstvím dobrého kompostu.

Hnůj se dává k souvislostem s plísněmi, avšak jsem zásadně proti, páč nejvíce fungicidů spotřebují konvenční zemědělci, kteří hnůj nepoužívají. Možná jednou udělám školení neb rozdávání zkušeností s zůrodnováním půdy vč rekuultivace mokřadů....

 

svejl je anakulturnický zaklínadlo, podobně jako "kopicování" (česky pařezení - jenže to by guru nevypadal tak světaznale, kdyby používal obyčejný český slovo)

anglicky swale - mokřina, mělčí vlhčí prohlubeň v terénu

udělat svejl znamená vyhrabat ve svahu po vrstevnici rigol s cílem zachytit a vsáknout maximum povrchového odtoku srážek na svém pozemku

[Josua]

Dobrá soutěž ale svejl budu teplrve budovat :D 

Něco mi říká že ale QNX bude mít nejdelší ne?

Mimochodem stále jsem nezjistil z jaké literatury o svejlech QNX čerpá, i přesto že jsem se již ptal soukromou zprávou.

Můžete prosím uvést zdroje kde se nachází něco dle vás smysluplného o tom jak udržet vodu v krajině a potažmo něco o svejlech?

zdraví Jousa

[QNX]

Josua: žádnou soukromou zprávu jsem od tebe nenašel. No a k té literatuře........ docela dobré jsou tyto knihy:

http://www.amazon.com/Rainwater-Harvesting-Drylands-Vol-Principles/dp/097724640X/ref=sr_1_2?s=books&ie=UTF8&qid=1343254507&sr=1-2&keywords=rainwater+harvesting

http://www.amazon.com/Rainwater-Harvesting-Drylands-Beyond-Vol/dp/0977246418/ref=sr_1_1?s=books&ie=UTF8&qid=1343254507&sr=1-1&keywords=rainwater+harvesting

Jsou sice pro suché klima, ale většinu věcí je možné použít i u nás. Největší potíž je v tom, že hodně záleží na místních podmínkách (dokonce víc než na tom klimatu). Proto se to z knih nedá moc dobře naučit, ale musíš do terénu a pozorovat, zkoušet, upravovat, vylepšovat ......... co funguje na jednom místě nemusí fungovat na místě jiném a na třetím místě to může dokonce i škodit.

Já doufám, že tu soutěž nevyhraju. ......... na letošní rok mám v plánu nejdelší svejl jenom cca 0,5-1km a to snad někdo trumfne.

[Bebe]

Tu http://www.stastna.sk/index.php?option=com_content&view=article...

je tiež niečo názorné o svejloch, resp. zadažďovacích brázdach aj jednoduchá technológia vyznačenia vrstevnice. Chýba tam myslím podstatná informácia, že výkop je potrebné naplniť nejakým prebytočným biologickým odpadom, aby sa mala vlhkosť v čom udržať.

[Josua]

QNX: no tak jim to tu blbne posílal jsme to přes toto forum nevadí, moc děkuji za knihy a odkazy.. jak je seženu budu studovat. Plánuji na podzim udělat tam dva nad sebou, a to s odstupem 50-60 metrů mám totiž 11,5% svažitost a nepravidelný tvar pozemku. 

Ještě mě od tebe zaujala informace že se dá udělat swajl bez toho že by tam byl a díra. Najdu to tam někde taky?

Bebe: také děkuji.

Zdraví Josua

[jarda bon jovi]

Vlastně svejly byly i za našich předků, ale nejmenovaly se tak. Pozemky byly Rozčleněny do políček a každé bylo odděleno brázdou a nebo mezí. Ty s na podzim dle potřeby  změnily na odtokové kanály, které se zasypaly dle potřeby na výtoku, aby zimní vláha zůstala na poli a neodtekla pryč. Na jaře se vybraly ty špunty aby se mohlo začít s přípravou půdy na jarní setí. do vlhkých míst se vtipně sázelo zelí v polní kultuře. Hospodaření s vodou bude myslím velice aktuální téma do budoucna..Škoda, že tyto praktiky jsou zvětšiny zapomenuty, i když v dobách velkovýroby a lenivosti lidí jedná se o vzácnou myšlenku.I to zadržování vody v  přírodě pomocí ryníčků či jezírek je půvabné téma.

Jak píše qnx, rozhodně to bude o místních podmínkách, než o dogmatických mustrech.

[QNX]

Bebe: když nechceš, tak svejl ničím plnit nemusíš a vodu bude zadržovat a vsakovat také.

Josua:  Když navozíš materiál na svah a uděláš z něj na vrstevnici hrůbek, tak vznikne svejl bez vykopaného příkopu. Vzhledem k tomu, že je náročné materiál navážet, tak se to tak v podstatě nikdy nedělá a materiál na hrůbek se bere z vedlejšího příkopu ........... ale i tak můžeš udělat ten "příkop" hodně široký, mělký a navazující na okolní terén. Hodně to zjednoduší následnou údržbu pozemku, ale zabere to víc místa (což je třeba někde na louce nebo na pastvině jedno, protože sekat a spásat se pak dá ten svejl až k samotnému hrůbku a žádný příkop tam nepřekáží.) On ten svejl ve výsledku může být široký třeba 5-6 metrů, ale hrůbek má šířku jen 2m a když se to naplní vodou, tak je voda + hrůbek třeba 4m. Sekat se to dá celé, jenom na ty 2m hrůbku se sekačkou nedostaneš.

jarda bon jovi: ano, meze tu funkci plní také. Poznámka o ovládání takového vodního prvku je také velice zajímavá. Dělám teď na jednom projektu, kde chci použít řízené svejly ....... podle potřeby budou vodu odvádět do rybníčků, nebo zasakovat na místě. To je zatím podceňovaná možnost, která se nepoužívá.

[Martin Gross]

S myšlenkou svejlu, napojeného na rybníček taky koketuju. Navíc chci na "odtokové" (sušší) části svejlu udělat taky nádržku, jakousi retenční kaluž.Zajímavou formu svejlu vidím v Holzerových terasách. On je má mírně vyspádované, vlastně serpentíny, aby tam mohl s traktorem. Což vidím, jako kompromis mezi dopravní dosažitelností a samotným účelem zachycovat vodu. Celkově je to na delší rozbor. Moje zkušenost s terasou (TERÁSIČKOU) v délce 5m je jedním slovem  - okouzlení. Šlape i při nírném poschylu asi 10cm na těch 5m. Zadržená vláha dovolí růst olše lepkavé.(dnes 50 - 60cm, sázená cca 10cm.) Letos jsem ji protáhl na cca 15 - 20m Na nových metrech se vliv "terasování projevuje zatím pozvolna. Řekl bych, že největší vliv má u mě nakypření půdy. Pod terasou jsem podle nápadu Seppa Holzera udělal nové políčko na kartonech, zasypaných vykopanou hlínou z terasy. Mísení jalové hlíny s hnojem 3:1 je samo o sobě naprd. Půdní živěna potřebuje čas. Dnes už to vím.

[QNX]

Martin Gross: máš spád té terasy směrem do svahu, směrem od svahu, nebo je to podélný spád? Je to docela legrace kolik možností takové terénní úpravy dávají a ještě větší legrace je v tom, že změna každého z parametrů mění i samotnou funkci té terénní úpravy.