D

Vše o půdě
Brrtrr
Příspěvky: 39
Registrován: 08 srp 2010 15:44

D

Příspěvek od Brrtrr »

Z
Naposledy upravil(a) Brrtrr dne 25 dub 2020 08:47, celkem upraveno 1 x.

Uživatelský avatar
Petra Stejskalová
Příspěvky: 479
Registrován: 08 pro 2010 22:17

Re: Dávat na kompost fekálie nebo nedávat?

Příspěvek od Petra Stejskalová »

Zaujaly mě stránky s kompostovací tematiku http://www.kompostuj.cz/vime-jak/literatura-a-tematicke-clanky/literatura/, k Jinak k tomu zápachu: šílený soused našich příbuzných kompostoval exkrementy svého psa a už jen z toho smradu bych byla začervená :-)


Uživatelský avatar
QNX
Příspěvky: 2689
Registrován: 24 říj 2010 23:07

Re: Dávat na kompost fekálie nebo nedávat?

Příspěvek od QNX »

Není dobré čerpat informace z knih fekofobů, ale ani litaratura zatajující možné problémy není vhodná. O exkrementech jako o zdroji živin pro pěstování rostlin byla napsaná celá řada knih. Tam jsou popsané správné a bezpečné postupy.

Marek Kvapil
Příspěvky: 54
Registrován: 19 bře 2010 22:55

Re: Dávat na kompost fekálie nebo nedávat?

Příspěvek od Marek Kvapil »

Podle autora knížky the Humanure Handbook Josepha Jenkinse lze správně provedeným kompostování zničit patogeny přítomné v lidských fekáliích. Rozhodující jsou dva faktory: teplota a čas.


Teplota: Ve správně založené a udržované hromadě kompostu jsou patogeny zničeny vysokou teplotou během termofilní fáze kompostování. Při teplotě 50 ºC hynou veškeré patogeny do 24 hodin. Při teplotě 46 ºC do jednoho týdne. Při dodržení základních pravidel kompostování, by neměl být problém dosáhnout těchto teplot ani v domácích kompostech, které jsou krmeny průběžně. Termofilní fáze bude ovšem probíhat vždy jen v horní vrstvě - čerstvě přidané. Je užitečné pořídit si teploměr a teplotu průběžně sledovat.


Ovšem jistotu v tom, že veškeré části kompostu byly vystaveny dostatečně vysoké teplotě dostatečně dlouhou dobu, nikdy mít nebudeme. Naštěstí vysoká teplota není jediným faktorem, který při kompostování ničí patogeny.


Čas: Kromě teploty má na přežití patogenů v kompostu vliv několik dalších faktorů. Když je necháme působit dostatečně dlouhou dobu, přispějí ke vzniku hygienicky nezávadného kompostu. Autor doporučuje nechat kompost jeden rok ležet po dodání poslední várky exkrementů. Komu se to zdá málo, může hromadu pro jistotu nechat ležet ještě jeden rok navíc. Faktory ničící patogeny v průběhu času jsou tyto:



  • Soupeření o potravu mezi různými mikroorganismy v kompostu

  • Nepřátelství mezi různými mikroorganismy v kompostu

  • Vzájemné požírání mikroorganismů v kompostu

  • Antibiotika produkovaná mikroorganismy v kompostu


Klíčová je proto maximální biodiverzita organismů v kompostu. Ta se ovšem při vysokých teplotách snižuje. Příliš horký kompost může zničit svou vlastní biologickou komunitu organismů. Teplota by proto neměla překročit 50 ºC. Podle jednoho výzkumu uvedeného v knize došlo k významnému poklesu patogenních organismů v kompostech, jejichž teplota nepřekročila 40 ºC.


I kdyby některé patogeny proces kompostování přežily, po aplikaci kompostu na zahradu mnohé z nich v půdě rychle zahynou. Často se také zapomíná na to, že žádný kompost ani žádná půda nejsou zcela bez patogenů. Zcela steriliní prostředí ani není žádoucí. Určité množství patogenů je žádoucí, aby si lidské tělo vyvíjelo a udržovalo obranyschopné mechanismy.


Pokud někdo dobře zvládne techniku kompostování, což je potřeba se naučit a nacvičit si to, nejlépe nejprve nanečisto bez ho..n, tak by to snad mělo být poměrně spolehlivé a bezpečné. Pokud přesto chcete mít jistotu, že máte kompost zcela bez patogenů, můžete si nechat otestovat vzorek kompostu v laboratoři.Je určitě rozummé být opatrný. Ale nikoli zrovna fekofobní.


Zde názorná ukázka kompostování ho..n samotným autorem knížky (pozor, mlaská to):


http://youtu.be/1BWc-RjuWbs


Uživatelský avatar
Miloš Möhwald
Příspěvky: 26
Registrován: 08 bře 2010 21:43

Re: Dávat na kompost fekálie nebo nedávat?

Příspěvek od Miloš Möhwald »

Příroda je dokonalá, funguje v kruhu, koloběhu, Jestli si něco vezmu, přirozeně část i vrátím zpět, abych si mohl i nadále brát. Vždyť se stejně hnojí trusem, ale kravským, či jakýmkoli jiným. Proč mají rostliny růst z cizích informací, a pak dávat plody připravené z jiných informací pro nás? Rostliny potřebují informace od nás, pokud jsou určeny pro nás.


Kompostování ve velkém je o hodně složitější, do toho jsem se zatím nepustil. Podle mě je nejjednodušší vyrejpnout díru a pak zase dát drn zpět. a je hotovo. nic složitého. složitější to bude samozřejmě s rodinou a dětmi, tam to asi stačit nebude.


Zápach? žádný jsem nikdy při mé metodě nezjistil. Vždy jsem hned zahrabal hlínou a bylo hotovo. Po roce jsem byl na průzkumu a žádné stopy jsem nenašel, ani papír. Jen zem. Zem je to nepřirozenější a nejlepší, co vše vrátí do koloběhu. Pokud mezi to nacpu slámu, listí apod, tuším že tlení půjde pomaleji.


Otázka těchto různých nemocí je především otázkou naší hygieny v životě. Pokud máme zahrádku jen pro rodinu, pro sebe a tvoří uzavřený koloběh, nebál bych se tolik.


Salmonela?To je zase hygiena - stravování a přípravy jídla.


Je to na vlastní zodpovědnost, strach a pochybnosti tomu také rozhodně nepomůžou, prostě důvěřuji své zahradě, věřím že mi dává to nejlepší a také se o ní s dobrým svědomím snažím starat a dávat jí to nejlepší.


To je jen můj názor a to čemu věřím, co vím


Záleží jaké máš podmínky, možnosti, co cítíš


Marek Kvapil
Příspěvky: 54
Registrován: 19 bře 2010 22:55

Re: Dávat na kompost fekálie nebo nedávat?

Příspěvek od Marek Kvapil »

V malém měřítku to je snad ok, ale v masovém měřítku by tato metoda určitě nebyla bezpečná. Přidávání nezkompostovaných lidských fekálií přímo do půdy, to byla běžná praxe asijských zemědělů ještě v minulém století, od níž se nakonec z rozumných hygienických důvodů upustilo. Kompostování je díky intezivní činnosti mikroorganismů bezpečnější. Přidáním listí, slámy a jiných na uhlík bohatých organických látek se rozkladný proces určitě urychlí, neboť se tím vyváží nadbytek dusíku ve fekáliích a zajistí tak optimální výživa pro aerobní mikroby. Kompostování je rychlejší než přirozený rozklad v přírodě.


Uživatelský avatar
Ronja Korousová
Příspěvky: 71
Registrován: 02 dub 2012 14:16

Re: Dávat na kompost fekálie nebo nedávat?

Příspěvek od Ronja Korousová »

To se mi nezdá, psí hovna háže na kompost plně každej a nevím, že by to někomu páchlo. Konečně i hovno volně ložený po pár dnech nesmrdí...

Petra Stejskalová říká:


Zaujaly mě stránky s kompostovací tematiku http://www.kompostuj.cz/vime-jak/literatura-a-tematicke-clanky/lite..., k Jinak k tomu zápachu: šílený soused našich příbuzných kompostoval exkrementy svého psa a už jen z toho smradu bych byla začervená :-)





Uživatelský avatar
Simona Karolik
Příspěvky: 129
Registrován: 11 dub 2012 19:31

Re: Dávat na kompost fekálie nebo nedávat?

Příspěvek od Simona Karolik »

Ja tento rok odskúšavam pridávať vždy po dvoch vrstvách do kompostu rezanku z celých rastlín lichorerišnice(Tropaeolum majus). Je to len moj nápad-nemám to overené v labáku. Podľa herbára táto rastlinka posobí antimikrobiálne-benzylhorčičná silica v nej obsiahnutá aj pri najmenšej koncentrácii posobí na všetkých 46 kmeňov baktérie Staphylococcus aureus. Pokúšam sa zistiť, ktoré rastliny obsahujú antimikrobiálne silice a cielene ich pridávať do kompostu. Máme ale "nefekálny" kompost. Škrkavky a giardie totiž nezabije ani 60°C teplý roztok chlornanu sodného... Ideálne by bolo kompost prekladať drvenou hmotou z čajovníka(známy "tea tree") ale v našich podmienkach nemožné.


Uživatelský avatar
Martin Gross
Příspěvky: 811
Registrován: 06 dub 2010 13:22

Re: Dávat na kompost fekálie nebo nedávat?

Příspěvek od Martin Gross »

Nerozumím otázce. Kompost považuju za nejbezpečnější místo pro eliminaci patogenů v jakékoliv organické matérii. Co jiného by autor navrhoval?


Uživatelský avatar
Martin Gross
Příspěvky: 811
Registrován: 06 dub 2010 13:22

Re: Dávat na kompost fekálie nebo nedávat?

Příspěvek od Martin Gross »

Moje zkušenost se týká toliko mého materiálu, v poměru cca 1:4 s pilinami. substance velmi suchá a vzdušná. Krom zamíchání do klasického kompostu jsem produkty pilinové toalety skladoval v plechových sudech a po slehnutí jsem navrch nasypal hlínu a rajčata byla prvotřídní. Málokterý patogen leze proti gravitaci. Na brambory bych vzal skutečně raději koňský hnůj. nebo od jiných býložravců.


Psí, nebo lidské výkaly bez přidání uhlíku by se daly využít pro udržování porostu kopřiv, kterými by se pak už dalo poměrně bez obav hnojit cokoliv.I tak bych to ale navrch posypal vrstvičkou půdy. Jen mi to příjde pekelně složité. Kdysi se lidský hnůj odkládal ke kravskému. (na to byly ty budky na dvorech na vsích)  a asi se to pak moc neseparovalo. A lidstvo nevymřelo. K mrkvi, nebo salátu bych to nedal, ale kukuřice, rajčata a další by příměs našich pokladů určitě ocenily. K rozložení - ať už na kompostě, nebo přímo na místě - je sapotřebí přídavek materiálu s celulózou, nejlépe hoblovačky, piliny, nebo sláma.


Odpovědět