Bezorebná metoda s půdokryvnými rostlinami

Vše o půdě
Jan Bílek
Příspěvky: 3
Registrován: 06 úno 2018 19:12

Bezorebná metoda s půdokryvnými rostlinami

Příspěvek od Jan Bílek »

Zdravím,



zajímalo by mě, zda je tu někdo, kdo má praktické zkušenosti s bezorebným pěstováním plodin mezi půdokryvnými jednoletými nebo i víceletými rostlinami. Viz. například toto video nebo toto video nebo ve větším měřítku toto video. (Na youtube jich je hromada, když zadáte hesla "cover crops" nebo "no till".)


...Rád bych věděl o této metodě řadu detailů - jako jak moc si skutečně rostliny konkurují nebo nekonkurují, jak je to s vodou/zálivkou, jaký mix půdokryvných zvolit v jakém případě, jak a kdy půdokryvné rostliny regulovat atd...


Letos bych tuto metodu rád vyzkoušel, ale budu moc rád za případné zkušenosti ostatních ještě než se do toho pustím.


Najde se někdo se zkušenostmi, které by mohl sdílet???



Honza

Přílohy
2632685701_o.jpg
2632685701_o.jpg (82.42 KiB) Zobrazeno 4654 x
2632685852_o.jpg
2632685852_o.jpg (86.67 KiB) Zobrazeno 4654 x

drama
Příspěvky: 46
Registrován: 19 lis 2014 20:32

Re: Bezorebná metoda s půdokryvnými rostlinami

Příspěvek od drama »

Chcete-li místní zkušenosti, tak na celou věc můžete nahlížet jako na kulturu s podsevem. V odborné literatuře už najdete výhody a nevýhody. V dalších letech to už ale bude věc složitější. Začne docházet k jednostranné únavě půdy, při nedostatečné pokryvnosti bude otevřen prostor jak pro kulturní rostliny tak pro plevele, při dostatečné dojde k potlačení kulturních plodin. Tomu půjde pomoci asi jen značným zvýšením ruční práce. Držel bych se proto maloparcelkového pokusu,  abyste z toho měl radost.


Uživatelský avatar
Honza H.
Příspěvky: 43
Registrován: 18 pro 2017 10:41

Re: Bezorebná metoda s půdokryvnými rostlinami

Příspěvek od Honza H. »

Tak ono to zas tak bezorební nebude. Před setím ozimé obilniny to jistě minimálně podiskovali. I ta paní říká, že "no-till" je jen ta soja.
Mrkni ale na "pasture cropping" - to je 100% no-till.


Uživatelský avatar
QNX
Příspěvky: 2689
Registrován: 24 říj 2010 23:07

Re: Bezorebná metoda s půdokryvnými rostlinami

Příspěvek od QNX »

Jan Bílek: Nejdřív si odpověz na otázku, jak budeš regulovat plevele, jak budeš hnojit, jak zlepšovat půdní strukturu. Až najdeš odpovědi, tak se můžeš pustit do pokusů s bezorebným pěstováním. Moje zkušenost je ta, že orba je fajn a řeší mi hned několik problémů najednou.


Martin HorňákX01
Příspěvky: 118
Registrován: 02 bře 2016 08:33

Re: Bezorebná metoda s půdokryvnými rostlinami

Příspěvek od Martin HorňákX01 »

.....jsem si taky jako čerstvý spermakulturník myslel jak je orba hnus, otočit půdní život vzhůru nohama, celý to zničit.....ale s postupem času......on takový restart půdního života, pokud se udělá správně, není vůbec na škodu, je to jako válka, po ní se obvykle taky lidi seberou a budují znovu a víc


drama
Příspěvky: 46
Registrován: 19 lis 2014 20:32

Re: Bezorebná metoda s půdokryvnými rostlinami

Příspěvek od drama »

V boji s plevelem má orba jistě nezastupitelnou roli, ale pokud půjde o nezaplevelený pozemek, je většina ostatních problémů řešitelných. Je třeba si uvědomit, že nejúrodnější země (černosoly) vznikly v neoraných stepích. Pravda, chvilku to trvalo a nic se neodnášelo, ale tady už je prostor pro zlaté české ručičky. Nebojte se experimentovat. Do karet Vám hraje i zvýšená atmosferická depozice. Zkuste se zaměřit na různé jednoleté půdopokryvné rostliny, mohly by částečně nahradit hluboké kypření.


Jan Bílek
Příspěvky: 3
Registrován: 06 úno 2018 19:12

Re: Bezorebná metoda s půdokryvnými rostlinami

Příspěvek od Jan Bílek »

Díky za odpovědi, za info o "pasture crops" a "podsevu".



Vím, co znamená orat. Doposud jsem to tak pochopitelně dělal. Ale chci zkusit i jiné metody. Ale nechci dělat závěry ohledně toho, která metoda je nejvhodnější,aniž bych je měl podložené ideálně vlastní zkušeností. Než se ale do získávání vlastní zkušenosti pustím, chtěl bych se poptat již zkušených.



Čili nenajde se nikdo, kdo by tyto metody již v praxi vyzkoušel a mohl sdílet zkušenosti?


Rád bych slyšel víc než jen pouhé názory. Rád bych slyšel opavdové zkušenosti.



JB


drama
Příspěvky: 46
Registrován: 19 lis 2014 20:32

Re: Bezorebná metoda s půdokryvnými rostlinami

Příspěvek od drama »

Tak to sloužit nemohu. Bude to chtít někoho, kdo je nejen nadšený, ale umí také počítat. Jak výnos, tak spotřebu živin, aby to bylo opravdu udržitelné. Taková pšenice špalda nebo žito trsnaté budou jistě dlouho vytahovat živiny i z málo úrodné půdy, ale až experiment skončí, bude to úplně vyždímané. Záleží na podloží, ale limitující bude P a K.


Uživatelský avatar
QNX
Příspěvky: 2689
Registrován: 24 říj 2010 23:07

Re: Bezorebná metoda s půdokryvnými rostlinami

Příspěvek od QNX »

Jan Bílek: Moje zkušenost je ta, že na těžkých, méně úrodných půdách to není dobrá cesta. Pokud máš úrodnou půdu s dobrou strukturou a nezaplevelenou, tak si můžeš chvilku hrát ......... ale ono tě nakonec asi stejně přejde a z jistíš, že ta orba (případně jiné druhy kultivace) je přece jenom výhodnější.



Mike Dundee
Příspěvky: 53
Registrován: 15 črc 2016 07:33

Re: Bezorebná metoda s půdokryvnými rostlinami

Příspěvek od Mike Dundee »

Tohle téma mě také zajímá.
Mou primární motivací je:
- nemuset rýt (a narušovat tak půdní strukturu, ničit mykorhizu)
- zakrýt půdu, aby nebyla vystavena povětrnostním podmínkám (a netvořily se škraloupy, byla dobrá retence) a plevele měly menší šanci na vyklíčení.
- využít kořeny rostlin k tvorbě dobré půdní struktury, tvorbě biomasy v půdě...
Podotýkám, že se bavím o malé zahrádce pro sezónní potřeby jedné rodiny, žádné lány.
Uvedu zde pár technik splňující výše uvedené body, které mě nějakým způsobem zaujaly:


Bezorebné metody Charlese Dowdinga:
https://www.charlesdowding.co.uk/no-dig-growing/why-no-dig/
https://www.youtube.com/watch?v=QVY4SJt4mzg
Sází jen užitkovou zeleninu (žádný podsev), ale vše bezorebně. Využívá však k tomu velké množsví kompostu (ten dováží z velké části zvenčí...). Plevele jdou podle něj v takovéto kompostem načechrané půdě lehce vytrhnout i s kořeny. Ovšem nutnost takového velkého množství kompostu se mi nelíbí, sám takové množství nevyrobím a dovážet ho ke mě by bylo náročné (přístup, převoz atd.)


Bezorebné, permakulturní a intenzivní praktiky OneYardRevolution
Tento člověk je zahrádkářský youtuber, žiji v USA v hardiness zone 5 (tuším Chicago), zde je jeho kanál:
https://www.youtube.com/channel/UCv9ITE5nuShQ37Xd-NVkdcg
Seznámení s jeho technikami v kostce:
https://www.youtube.com/watch?v=NTPOOIf1dvQ
Má menší zahrádku, zkouší trvalkové zeleniny, kvůli nedostatku místa pěstuje intenzivně. Půdu zakrývý tím, že pěstuje intenzivně (hustěji), hodně mulčuje listím, dělá podsev i z půdopokryvnějších zelenin (polníček aj.). Přidáváním jen městského organického materiálu si během let tak vylepšil půdu, že nepotřebuje rýt. (ovšem zase jsme u toho, že přináší dost materiálu zvenčí).


Technika pěstování mulčovacích plodin Cindy Conner
http://www.homeplaceearth.com/
Tato dáma vydala knihu a DVD kde popisuje jak si vystačit s mulčovacím materiálem ze svých zdrojů. Kromě záhonků s plodinami pro jídlo pěstuje na jiných záhoncích mulčovací materiál (něco co udělá dost biomasy). Po sklizni zase nasadí další plodiny, které zakryjí půdu během podzimu, zimy, vylepší strukturu atd. Už si to úplně přesně nevybavuji, ale také myslím neryla, nebo jen minimálně.


Živý mulč
to o čem se tady diskutuje. Další zajímavé odkazy živých mulčů (podsevu) ve velkém:
http://www.veganicpermaculture.com/agroecology.html
https://www.youtube.com/watch?v=y_GEpq59urY
Zkoušel jsem kdysi pročítat různá fóra na permies.com, kde zahradnící sdělovali své zkušenosti s různými rostlinami používanými na zahrádce jako živé mulče:
- jetel, vikev, vojtěška jako permanentní pokryv do kterého se sází - někteří pochvalovali, jiní ne. V našich podmínkách podle mě vycucá vodu a bude dost konkurence. Někteří do něj sázeli vyšší rostliny (např. rajčata) tak, že v kruhu kolem vysazované rostlinky jetel těsně nad zemí ostříhali. Než se zregeneroval, rajče už bylo větší a konkurenceschopné. Ale pokud budou i nadále tak suchá léta, tak nevím nevím...
- popenec břečťanovitý - ten si spousta lidí pochvaluje. Kořeny má spíše pod povrchem, takže není taková konkurence, dá se dobře vytrhnout, údajně díky příbuznosti s mátou potlačuje některé choroby. Rostlinám 2x-3x větším jako on prý nevadí. Dobře zakrývá půdu. Zkoušel jsem jej loni kolem pár rajčat, Podle mě s dobrým výsledkem, půda byla zakrytá, tolik nevysychala, rajčatům se dařilo dobře a to jsem je i v parném létě moc nezaléval. Ale mám trochu obavu - na zahradě musím plodiny rotovat - tedy když rajčata přesunu někam jinam a na původním místě budu chtít pěstovat nižší zeleninu - podaří se mi zlikvidovat popenec ? Resp. budou jeho zbytky vadit např. mrkvi či salátu? V tomto ohledu chci letos dále experimentovat.
- salátová zelenina - šrucha, polníček, batolka, ptačinec - které vyplní volné místo mezi jinou pomaleji rostoucí zeleninou a které pak postupně sklízím, jak se hlavní zelenina rozrůstá. Zkoušel jsem na malém záhonku a špatně jsem načasoval výsev (sucho a neměl jsem vodu), takže zatím nemůžu zhodnotit. Ale ta šrucha co přežila vypadala nadějně - plazí se, je dobrá do salátu... V podstatě tuto techniku používá ten člověk z OneYardRevolution výše.
- penízek rolní - je jednoletka, nechávají jej vysemenit, moc prý nekonkuruje, brzy zjara vykvete a pak odumře... Má s tím někdo zkušenost ?
- lichořeřišnice - nějaká pokryvná forma - nevíte která by to mohla u nás být ?
- ještě můžu uvést svoji zkušenost se sadbou rajčat na záhonek, kde byl loni amarant. Záhy se kolem rajčat objevily stovky rostlinek amarantu. Rajčata měly náskok, takže to v pohodě zvládly. Moc jsem je nezaléval (měl jsem málo vody), amarant ve stínu rajčat dobře zakrýval půdu a nesnažil se moc růst, je suchu-odolný, takže té vody asi také moc nepotřebuje. Z větších rostlin jsem bral listy na špenát či likvidoval (ale celkově žádné velké úsilí navíc...). A rajčat jsem měl hodně
- jinak topinamburům se skvěle dařilo i v bršlici a svlačci :-)



Jinak půdu mám mám tak polotěžkou a dost kamenitou. Z toho důvodu každý rok rozšiřuji zahrádku o nový od větších kamenů překatrovaný záhonek ala terra pretta z vlastnoručně vyrobených uhlíků. V něm opravdu nemusím rýt. Půda po dvou letech byla půda stále načechraná. Po sklizni také v záhoncích nechávám veškeré kořeny. Jen uříznu nadzemní část a nechám podzemní k rozkladu. Na zimu zasypu záhonky listím, které vyhazují sousedé na kraj lesa.


Takže já jsem Honzo také pouze experimentátor, ale rád si s tebou budu měnit zkušenosti z dalších sezón...


Odpovědět