Tohle téma mě také zajímá.
Mou primární motivací je:
- nemuset rýt (a narušovat tak půdní strukturu, ničit mykorhizu)
- zakrýt půdu, aby nebyla vystavena povětrnostním podmínkám (a netvořily se škraloupy, byla dobrá retence) a plevele měly menší šanci na vyklíčení.
- využít kořeny rostlin k tvorbě dobré půdní struktury, tvorbě biomasy v půdě...
Podotýkám, že se bavím o malé zahrádce pro sezónní potřeby jedné rodiny, žádné lány.
Uvedu zde pár technik splňující výše uvedené body, které mě nějakým způsobem zaujaly:
Bezorebné metody Charlese Dowdinga:
https://www.charlesdowding.co.uk/no-dig-growing/why-no-dig/
https://www.youtube.com/watch?v=QVY4SJt4mzg
Sází jen užitkovou zeleninu (žádný podsev), ale vše bezorebně. Využívá však k tomu velké množsví kompostu (ten dováží z velké části zvenčí...). Plevele jdou podle něj v takovéto kompostem načechrané půdě lehce vytrhnout i s kořeny. Ovšem nutnost takového velkého množství kompostu se mi nelíbí, sám takové množství nevyrobím a dovážet ho ke mě by bylo náročné (přístup, převoz atd.)
Bezorebné, permakulturní a intenzivní praktiky OneYardRevolution
Tento člověk je zahrádkářský youtuber, žiji v USA v hardiness zone 5 (tuším Chicago), zde je jeho kanál:
https://www.youtube.com/channel/UCv9ITE5nuShQ37Xd-NVkdcg
Seznámení s jeho technikami v kostce:
https://www.youtube.com/watch?v=NTPOOIf1dvQ
Má menší zahrádku, zkouší trvalkové zeleniny, kvůli nedostatku místa pěstuje intenzivně. Půdu zakrývý tím, že pěstuje intenzivně (hustěji), hodně mulčuje listím, dělá podsev i z půdopokryvnějších zelenin (polníček aj.). Přidáváním jen městského organického materiálu si během let tak vylepšil půdu, že nepotřebuje rýt. (ovšem zase jsme u toho, že přináší dost materiálu zvenčí).
Technika pěstování mulčovacích plodin Cindy Conner
http://www.homeplaceearth.com/
Tato dáma vydala knihu a DVD kde popisuje jak si vystačit s mulčovacím materiálem ze svých zdrojů. Kromě záhonků s plodinami pro jídlo pěstuje na jiných záhoncích mulčovací materiál (něco co udělá dost biomasy). Po sklizni zase nasadí další plodiny, které zakryjí půdu během podzimu, zimy, vylepší strukturu atd. Už si to úplně přesně nevybavuji, ale také myslím neryla, nebo jen minimálně.
Živý mulč
to o čem se tady diskutuje. Další zajímavé odkazy živých mulčů (podsevu) ve velkém:
http://www.veganicpermaculture.com/agroecology.html
https://www.youtube.com/watch?v=y_GEpq59urY
Zkoušel jsem kdysi pročítat různá fóra na permies.com, kde zahradnící sdělovali své zkušenosti s různými rostlinami používanými na zahrádce jako živé mulče:
- jetel, vikev, vojtěška jako permanentní pokryv do kterého se sází - někteří pochvalovali, jiní ne. V našich podmínkách podle mě vycucá vodu a bude dost konkurence. Někteří do něj sázeli vyšší rostliny (např. rajčata) tak, že v kruhu kolem vysazované rostlinky jetel těsně nad zemí ostříhali. Než se zregeneroval, rajče už bylo větší a konkurenceschopné. Ale pokud budou i nadále tak suchá léta, tak nevím nevím...
- popenec břečťanovitý - ten si spousta lidí pochvaluje. Kořeny má spíše pod povrchem, takže není taková konkurence, dá se dobře vytrhnout, údajně díky příbuznosti s mátou potlačuje některé choroby. Rostlinám 2x-3x větším jako on prý nevadí. Dobře zakrývá půdu. Zkoušel jsem jej loni kolem pár rajčat, Podle mě s dobrým výsledkem, půda byla zakrytá, tolik nevysychala, rajčatům se dařilo dobře a to jsem je i v parném létě moc nezaléval. Ale mám trochu obavu - na zahradě musím plodiny rotovat - tedy když rajčata přesunu někam jinam a na původním místě budu chtít pěstovat nižší zeleninu - podaří se mi zlikvidovat popenec ? Resp. budou jeho zbytky vadit např. mrkvi či salátu? V tomto ohledu chci letos dále experimentovat.
- salátová zelenina - šrucha, polníček, batolka, ptačinec - které vyplní volné místo mezi jinou pomaleji rostoucí zeleninou a které pak postupně sklízím, jak se hlavní zelenina rozrůstá. Zkoušel jsem na malém záhonku a špatně jsem načasoval výsev (sucho a neměl jsem vodu), takže zatím nemůžu zhodnotit. Ale ta šrucha co přežila vypadala nadějně - plazí se, je dobrá do salátu... V podstatě tuto techniku používá ten člověk z OneYardRevolution výše.
- penízek rolní - je jednoletka, nechávají jej vysemenit, moc prý nekonkuruje, brzy zjara vykvete a pak odumře... Má s tím někdo zkušenost ?
- lichořeřišnice - nějaká pokryvná forma - nevíte která by to mohla u nás být ?
- ještě můžu uvést svoji zkušenost se sadbou rajčat na záhonek, kde byl loni amarant. Záhy se kolem rajčat objevily stovky rostlinek amarantu. Rajčata měly náskok, takže to v pohodě zvládly. Moc jsem je nezaléval (měl jsem málo vody), amarant ve stínu rajčat dobře zakrýval půdu a nesnažil se moc růst, je suchu-odolný, takže té vody asi také moc nepotřebuje. Z větších rostlin jsem bral listy na špenát či likvidoval (ale celkově žádné velké úsilí navíc...). A rajčat jsem měl hodně
- jinak topinamburům se skvěle dařilo i v bršlici a svlačci :-)
Jinak půdu mám mám tak polotěžkou a dost kamenitou. Z toho důvodu každý rok rozšiřuji zahrádku o nový od větších kamenů překatrovaný záhonek ala terra pretta z vlastnoručně vyrobených uhlíků. V něm opravdu nemusím rýt. Půda po dvou letech byla půda stále načechraná. Po sklizni také v záhoncích nechávám veškeré kořeny. Jen uříznu nadzemní část a nechám podzemní k rozkladu. Na zimu zasypu záhonky listím, které vyhazují sousedé na kraj lesa.
Takže já jsem Honzo také pouze experimentátor, ale rád si s tebou budu měnit zkušenosti z dalších sezón...