Ve vlákně o permakulturním vinohradu se nakouslo téma štěpky, potažmo štěpky z vlastních zdrojů.
Pokud někdo štěpku z vlastních zdrojů vyrábí (např. to zmínil QNX), jaký máte nejefektivnější postup, co se podle vás osvědčilo, co ne, jaký typ dřeviny používáte...
Já nasázel kolem pozemku keře určené ke kopicování (hlavně lísky a javory, nově zkouším jasan a lípu), které jednou za 5-6 let ořežu (resp. jsem to loni prováděl poprvé u pár již vzrostlejších keřů), silnější větve jdou na topení a slabší na hromadu a pak do mobilního štěpkovače (na principu pomaloběžného ozubeného válce za cca 5000,-). Ten si větve krásně sám natahuje, nehlučí jako ty vysokorychlostní, sice zvládne jen menší průměry do 4-5 cm (ale to mi nevadí, protože ty silnější jdou do kamen). Na domácí použití a v malém se podle mě nevyplatí něco mega výkonného...
Líska a javor v mulči pár sezon vydrží, jsem zvědavý jak na tom bude jasan a lípa (případně máte tipy na ještě jiné dřeviny vhodné jak k topení tak k výrobě štěpky?). Určitě dlouho vydrží bujný akát, který je vůči rozkladu odolnější, ale špatně se s ním pracuje (je pichlavý), je těžké ho udržet v rozumných mezích (pořád se šíří kořenovými výmladky) a údajně také uvolňuje do půdy látky škodící dalším rostlinám. Naopak jsem jednou dovezl vozík štěpky vzniklých kácením stromů pod elektrickými dráty (tuším nějaká olše) a do 2 let se to rozpadlo.
Přemýšlel jsem ještě o nějakém bujně rostoucím nižší křoví, které by bylo použitelné prakticky jen pro štěpku o průměru větcí do těcch 5cm - odpadlo by tak poměrně pracné osekávání větví (stačilo by to křoví jen ve spodu seříznout a naházet do štěpkovače), ale je otázka, co je na jednotku plochy efektivnější - zda-li vyšší stromy ke kopicování mající větší kořenový systém ze kterých mám i polena na otop, nebo ty keře s menším kořenovým systémem ze kterých je jen štěpka.
Samozřejmě se dají ještě štěpkovat ořezávky z ovocných stromů, ale toho ve výsledku moc není... Já mám raději vysokokmeny ve kterých prořezávám minimálně.