Ahoj,
poradí mi prosím někdo, proč se ve chlívech stavěly stropy z cihlových kleneb na železných traverzách? Tuším, že je to proto, že jak kravky a koně funěli, vlhkost se srážela na stropě a dřevěný strop by mohl začít hnít, ale nejsem si jist.
Letos budu muset zbourat polorozpadlé klenby ve starém chlívě, které už nelze zachránit, a plánuji tam do budoucna ubytovat kozy a ovce. V jejich případě by nový dřevěný strop neměl být problém?
Díky.
Pokud ty ovce a kozy ubytuješ třeba v mrazáku (v případě koz tohle řešení velice důrazně doporučuju), tak tam klidně udělej dřevěný strop a nic se ti na něm srážet nebude.
Klenby byly jediným řešením stropů , které stavaři znali bez betonu. bylo to drahé, ale na věky. Pokud do toho nenapršelo a klenby nespadly. Na zdravotním stavu zvířat se nic nezmění, bude li větraný a nebo jakýkoli jiný.
pokud jsou traverzy v pořádku nebrání ti nic klenby navalit znovu.....
JBJ: na zdravotním stavu zvířat se nic nezmění, ale na stavu stropu se asi něco změnit může. Koukal jsem se na jeden dřevěný strop (pod ním ovce) a byl krásně orosený ......... tak jsem si říkal, že houba bude docela mlaskat a za pár let to spadne (zatím to nnápadně pozoruju a čekám). Pokud tam bude větší intenzita chovu a bude se méně větrat, tak dřevo určitě nepoužívat. Pokud bude intenzita malá a výměna vzduchu velká (studený odchov), tak vydrží i to dřevo.
QNX: Děkuju pěkně! Ale na rozdíl od tebe si myslim, že kozy jsou fajn i když jsou ještě naživu, takže pro začátek spíš v ledničce ubytuju dobře vychlazenýho kozla jedenáctku :-)
Takže myslíš, že i menší zvířata to dokážou hodně zapařit? Nepomůže dobrá ochrana dřeva? Třeba kamarád ze Slovenska mi vyprávěl, že měli krávu v čistě dřevěný maštali a stálo to desítky (nebo sto) let, tak to muselo bejt asi dobře větraný...
Jarda: Rozumim, jde mi čistě o problém vlhkosti.
Hlad: Traverzy jsou drážní kolejnice a zdají se vpořádku, nad stavbou kleneb jsem přemýšlel, ale vzhledem ke špatný statice zdí bych jim chtěl pár tun ulehčit, a taky můžu mít dřevo zalevno.
Kozel zahradníkem: Tak udělej kozu zahradnicí a ono tě to brzo přejde. Ještě rád ji strčíš do mrazáku :-)
Nikdy jsem nepátral po detailních rozdílech v metabolismu koza/kráva ..... ale pro tenhle účel bych si troufnul odhadnout, že je jedno, jestli máš v nějakém prostoru jednu 500kg krávu nebo celkem 500kg koz. Vody vydejchají zhruba tak stejně. Na ochranu dřeva bych nespoléhal, když to bude ve vlhku, tak si nakonec nějaká houba s tou ochranou poradí a dřevo sežere..
Zo je těžké.... zvířatům netopíme. Topí si samy. A to něco stojí. Tedy krmivo. Je to odvěký boj mezi teplem a vlhkostí, mezi čerstvým vzduchem a teplotou.Pokud chcete dojit, pak nemrznoucí stáj. dřevo a teplá stáj mi dokupy nejdou..... V malém chlévku panují jiné podmínky než ve velkém, i obsazeném.
Přesně tak. Právě proto jsem navrhoval permakulturní řešení v podobě studeného ustájení koz. Takový mrazák se na to výborně hodí. Je sice fakt, že koza ustájená v mrazáku se dojit nedá ....... ale ostatní výhody nad touhle jedinou nevýhodou mnohonásobně převažují. Pokud někomu vadí spotřeba elektřiny v případě mrazáku, tak může zvolit i teplé ustájení v podobě udírny, to je úspornější i když ze zdravotního hlediska zase méně vhodné. ......... Možná by se s vlhkostí ohrožující strukturální itegritu dřevěných konstrukcí dalo bojovat přímo ........ kozu prostě nasušit :-)
kozlové! koza obroste srtsí jako pes a může být celou zimu venku,vlastní zkušenost
kráva vyrobí 4x víc tepla než potřebuje ,takže jste si všimli ,že i kravín větrá v zimě
babka měla dřevěné chlív po němcích...,měla tam prasata i bejky,měnili akorát dlážku
