Kalifornské žížaly - Vermikompostování

[Lenka Žaláková]

děkuji, vyzkouším

[helusa27]

Ja objednavala zde...   http://www.kalifornske-zizaly.unas.cz/prodej.php

1 nasada 150Kc plus postovne 100. Mala pulkilova krabicka s hezkyma cervenyma krouzkovcema. Pocet kusu jsem nezkoumala, stacily mi.

Lukáš Křivka

lukaskrivka@gmail.com

mobil: 721617218

Bartoňova 676, Pardubice

[Lenka Žaláková]

a můžu je normálně dát do venkovního kompostu? tam kde hážeme vše ze zahrady? nebo je musím ještě dokrmovat?))

Já mám objednáno zde http://www.zdrava-zahrada.cz/Category/120-nsady-kalifornskch-al.aspx

a nebo také tady jsou nějaké kontakty

http://www.kompostuj.cz/vime-jak/vermikompostovani/kontakty-na-prod...

[Romana SM]

já bych řekla, že kalifornské do normálního venkovního kompostu ne, ale nejsem odborník ... 

[jarda bon jovi]

ne ne, fungují výborně, i když jsou z kalifornie. velice dobře se množí a když nemají dost potravy rozutíkají se.... je ptákovina, že nepřežijou zimu. dožívají se tuším víc než 10 let.žížaly, a to jakékoli jsou indikátorem dobré půdy.

já bych řekla, že kalifornské do normálního venkovního kompostu ne, ale nejsem odborník ... 

[Jiří Danihel]

Kalifornské žížaly (Eisenia andrei) jsem osobně nepoznal. Zjistil jsem o nich, že jsou hodně žravé a rychle se množí. Ovšem za všechno se nějak platí, takže tyto žížaly jsou choulostivější, než místní druhy na teplotu, pH a jílovitá zemina je pro ně nestravitelná. Vydře jim střeva, takže útěk z kompostu pro ně znamená smrt. Rozhodně tedy není dobrý nápad přidávat do vermikompostéru s kaliforňankami hlínu! Na netu se najdou v diskusích i článcích lidé, kteří kaliforňanky pěstují i ve velkých venkovních kompostérech a údajně bez problémů přežijí i zimu. Je ale třeba před zazimováním naložit na kompost větší dávku krmení a zateplit jej např. balíky slámy. V malém kompostéru by ale nejspíš umrzly, protože malé množství žížal nevyprodukuje dost tepla a malý kompostér snadno promrzne naskrz. Teplota v kompostéru nesmí klesnout pod nulu. Pod 7°C a nad 32°C jsou kaliforňanky v "úsporném režimu" - stočené do klubíčka a hrají mrtvé. Nad 40°C se usuší.

Než jsem si pořídil domácí vermikompostér z recyklovaných plastů od profíků (Vermi Hut - Made in China), otestoval jsem vermikompostování v podomácku vyrobeném minikompostéru z plastového kastrůlku do mikrovlnky, který jsem provrtal zdola, z boku i víko 3mm vrtákem. Do něj jsem dal trochu hotového kompostu jako podestýlku (asi 1cm vrstu) a 9 žížal typu zahradní směs. Přesto, že tato násada nestíhala likvidovat moji osobní produkci bioodpadu, do kastrůlku 22x10cm jsem dával veškerý rostlinný odpad, čajové sáčky, kávovou sedlinu, drcené skořápky z vajec a odumřelé listy z ibišku celých 5 týdnů, než se kastrůlek zaplnil! V běžném odpadkovém koši by to znamenalo přes 10kg odpadu! A to není vše. V koši po pár dnech tento odpad začne plesnivět a hnít, takže každé otevření koše je útok na čich a pozvánka pro mušky. Ve vermikompostéru se mi objevovala zelená plíseň na ohryzcích z jablek a jaderníkách z paprik asi první 3 dny. Z obavy o zdraví žížal jsem je raději odstranil (dnes vím, že žížalám nevadí). Pak ale už nebylo po plísni ani památky. Místo ní se objevily mikrohouby (dlouhá bílá vlákna s miniaturními kuličkami, která po pár dnech tmavnou). Ty jsou pro kompost důležité, stejně jako různé bakterie, protože pomáhají žížalám "uvařit" baštu. Žížaly nemají zuby, jen cucají oslizlý povrch tlejících zbytků. Plesnivět mi ale přestalo i pečivo. Teď mi vydrží bez problémů týden. Dříve tak 3 dny.

Po tomto zázraku jsem neváhal a koupil pořádný vermikompostér na webshopu Happy Hemp. Žížaly jsem dle jejich doporučení objednal na http://www.zizaly.com/. Zvolil jsem raději hnojáky (Eisenia foetida). Násada 150ks mi připadá dostatečná pro začátek. Už po týdnu jsem našel několik kokonů a mladé žížalky. Časem se namnoží na optimální počet. Z počátku jsem jim v noci svítil LED lampičkou, aby po tmě nezabloudily ven, ale na zemi jsem nikdy žádnou nenašel ani později, když jsem s tím přestal. Rády sice šplhají po vnitřních stěnách, dokonce i po víku, ale přes okraj se neodváží. Bohužel mi jich několik uhynulo, když si vlezly mezi do sebe zasunuté nádoby nebo pod noviny pod podestýlkou a netrefily zpět ke krmení. Proto jsem - když se podestýlka z kokosového vlákna slehla a přestala se sypat - noviny zespodu propíchal tupým kolíkem. Pokud se kompost při nedostatku žížal lepí do souvislé vrstvy, hrozí jeho zahnívání - změna v hnůj. V tom případě jej nakypřete. Osvědčilo se mi podebírat vrstvu ode dna nádoby starou lžící a tahem nahoru odlamovat. Netrhám tak žížaly, které nestíhají utéct. Při pravidelném přidávání zbytků mi kompost drží dostatečnou vlhkost, takže nemusím kropit. Odpad do podestýlky nezahrabávám, žížaly si přijdou samy. Nehnije to, jen tleje a s vodou ztrácí na objemu. Dnes mi kompost voní skoro jako lesní humus po houbách.

Vermikompostování je prostě super - pro moji domácnost hotová revoluce. Snad jen alergici by se měli poradit s lékařem, aby jim nedělaly potíže nějaké minibreberky nebo houby. V případě nejistoty zkuste pokus s kastrůlkem jako já.

[Romana SM]

Ahoj, kdo vermikompostujete, jakou máte zkušenost přidáváním pater? Já jsem po naplnění prvního boxu přidala další, ale těm žížalám se tam nějak nechce přelézat, tak mi to tam spíš hnije, mám tam nějaké přehodit sama? 

[Josua]

Já jsem svoje dal do svého prvního kompostu na pozemku. Přes zimu jsem jim vozil dobroty na kompost.Tak na jaře (teda ja k budu předělávat kompost) udělám průzkum a poreferuji.

[helusa27]

Moje žížalky jsou v takovém improvizovaném kompostéru- maltovník a v nem je stara IKEA taska s dirami na dne. Do ni jsem prendala žížaly z malého maltovníčku s dírami naspod zasunutého do dalšího maltovníčku, kam měl odtékat "žížalí džus". Řídila jsem se radama, že je nedávat do normálního kompostéru ven, protože jsem jich ještě neměla moc namnožených, navíc vyprodukujeme dost bioodpadu, tak jsem je celou zimu měla v maltovníku pod stolem u zdi- k radosti mého muže. Bylo tam strašně moc asi chvostoskoků, takových malinkých bledých hmyzáčků, a pak se mi do toho občas ve velkém pouštěly drosophily- ovocné mušky- a létaly v mracích po pokoji. 

Teď je mám ve sklepě, kde je chladněji, možná jsem na ně trochu pozapomněla se žrádlem, tak mi dokonce některé vylezly na podlahu a uschly. Dodala jsem jim par ohryzků a slupek z brambor, prikryla destičkou a už to tam zase spokojeně mlaská. Asi jsem stálý začátečník :-) Ale na jaře, až přestane konečně mrznout, půjde celá bedna ven, mám tu malé prostory, a přebytek žížal asi nacpu do plastového zahradního kompostéru, který je plný bioodpadu za celou zimu, ať si poradí. 70x70x120cm vyska- tam jsem je nedávala, protože v zimě určitě promrzne a bála jsem se, že o ně přijdu.

Ahoj, kdo vermikompostujete, jakou máte zkušenost přidáváním pater? Já jsem po naplnění prvního boxu přidala další, ale těm žížalám se tam nějak nechce přelézat, tak mi to tam spíš hnije, mám tam nějaké přehodit sama? 

[Jiří Danihel]

Romana SM: Nedávno jsem likvidoval loňské rostliny rajčat z domácího chovu a tak jsem se přidávání patra taky konečně dočkal. Už jsem si myslel, že ho budu mít jako náhradní díl, až mi u některého praskne dno.:-) Nový odpad dávám do nového navrch a žížaly na něm pracují. Na povrchu jsem je v prvních dnech nevídal, ale zespodu jich v novém patře viselo pár desítek, když jsem ho asi po týdnu zdvihl. Pokud Ti nepřelézají, je možné, že buďto mají dost potravy níž a za novou se neženou, nebo je mezi dnem nového patra a povrchem kompostu o patro níž moc velká mezera. Jaký máš kompostér? Ten můj má patra mírně kónického tvaru, takže se dají do sebe hodně zasunout. Podobně jako květináče. Když je v horním patře vrstva několik cm silná, sedne si dno dalšího patra přímo na kompost, takže žížale stačí trefit se do jedné z mnoha dírek. Dírky jsou pro žížaly luxusně velké (asi 4mm), takže proleze i můj vládce kompostéru Olgoj Chorchoj.

Předpokládám, že jinak jsou žížalky živé a mají dost tepla. Teď v zimě je u podlahy o něco chladněji a mohou být lenivé. Já jsem je poněkud urychlil v přelézání i tím, že jsem vybral většinu kompostu zespodu. Škoda, že ho není víc. Budu si muset nějaký substrát ještě opatřit.

Hnít by to ve vermikompostéru nemělo, ani když nejsou žížaly aktivní. Měkčí vodnatější zbytky jsou po pár dnech oslizlé (to je pro žížalky ta správná konzistence), ale hniloba hrozí jen když se tam naloží moc čerstvého odpadu najednou. Pak slehne, slepí se a může to uvnitř haldy zahnívat. Jinak by to mělo postupně vysychat nebo být sežráno. Kdyžtak popiš, jak se situace vyvíjí a jaký máš kompostér.