Archiv 2013

[beruna]

Má-li na střeše vzniknout louka pro včely, doporučují se zakrslé keříky vřesu obecného a vřesovce čtyřřadého.

--- bylinný porost pro výšku substrátu 12-15cm

[beruna]

Na střechu lze jednotlivě také použít kručinku barvířskou a jalovec, které pak rovněž vytvářejí zakrslé formy. Pro tyto rostliny je vhodná písčitá půda chudá na živiny.

--- bylinný porost pro výšku substrátu 12-15cm

[beruna]

Na střechu lze jednotlivě také použít kručinku barvířskou a jalovec, které pak rovněž vytvářejí zakrslé formy. Pro tyto rostliny je vhodná písčitá půda chudá na živiny.

Vyžaduje slunné stanoviště. Jde o výrazně světlomilný keř, který se přizpůsobí velmi rozličným podmínkám. Dobře snáší sucho a chudou půdu, proto roste i na skalách, sutích či písčitých, nebo rašelinných půdách. Půda musí být propustná a mírně kyselá. Sloupovité kultivary je vhodné na zimu svazovat, kvůli sněhu, nebo sníh setřásat. Jalovce se často pod námrazou, nebo pokrývkou sněhu lámou.

--- bylinný porost pro výšku substrátu 12-15cm

[beruna]

Na střechu lze jednotlivě také použít kručinku barvířskou a jalovec, které pak rovněž vytvářejí zakrslé formy. Pro tyto rostliny je vhodná písčitá půda chudá na živiny.

Vyžaduje slunné stanoviště. Jde o výrazně světlomilný keř, který se přizpůsobí velmi rozličným podmínkám. Dobře snáší sucho a chudou půdu, proto roste i na skalách, sutích či písčitých, nebo rašelinných půdách. Půda musí být propustná a mírně kyselá. Sloupovité kultivary je vhodné na zimu svazovat, kvůli sněhu, nebo sníh setřásat. Jalovce se často pod námrazou, nebo pokrývkou sněhu lámou.

--- bylinný porost pro výšku substrátu 12-15cm

[Lépe žít]

Český ráj

[beruna]

--- bylinný porost pro výšku substrátu 12-16cm


Od: Martin Gross
Dne: 06.01.2013
------

Roste na zásadě, nebo v kyselém?

Od: beruna
Dne: 06.01.2013
------

myslim si, ze zasaditá....pro strechy se doporučuje, aby pH půdy bylo někde mezi 6-8.5 (jestli se nepletu)

Od: Martin Gross
Dne: 06.01.2013
------

O třechy jsem se zatím moc nezajímal. Ale rod alium mě zajímá tak nějak celkově. A tenhle druh mě zajímá zajímat extra. Na PFAF má edibility rating 4.

http://www.pfaf.org/user/DatabaseSearhResult.aspx

Od: beruna
Dne: 06.01.2013
------

co to znamena? v jakem jazyce? (botanika, chemie, potravinarstvi?)

Od: beruna
Dne: 06.01.2013
------

Česnek zlatožlutý (Allium moly L.) je druh jednoděložné rostliny z čeledi amarylkovitých.

Jedná se o vytrvalou cca 30-40 cm vysokou rostlinu s podzemní cibulí, cibule je kulovitá, až 2,5 cm v průměru, obalné šupiny papírovité, bílé.[1][2] Lodyha je oblá, chabá, celá rostlina je sivá, na bázi jsou 1-3 přízemní listy, listy na lodyze chybí. Listy jsou přisedlé, čepele jsou kopinaté, kýlnaté, asi 20-30 cm dlouhé a 2-3 cm široké. Květy jsou uspořádány do květenství, jedná se o lichookolík (stažený šroubel), který je chudokvětý, polokulovitý až plochý, asi 4-6 cm v průměru. Květenství je podepřeno 2-dílným toulcem, který je kratší než květenství. Okvětní lístky jsou cca 10 mm dlouhé a 4 mm široké, jasně žluté. Tyčinky jsou o něco kratší než okvětí. Plodem je tobolka, která je zahalena ve vytrvalém okvětí.

Druh má svojí domovinu v západním Středomoří, a to v jz. Francii a v. Španělsku.

V ČR to je nepůvodní druh. Je často pěstován jako okrasná rostlina a místy může zplaňovat.

wikipedia

[beruna]

--- bylinný porost pro výšku substrátu 12-16cm


Od: beruna
Dne: 06.01.2013
------

Kociánek dvoudomý (Antennaria dioica) je vytrvalá, asi 7–30 cm vysoká bylina s plazivým oddenkem. Kvete v květnu a červnu, v horách až v červenci. Roste v sušších lesích, na pastvinách, v křovinách, na výslunných stráních i na horských lukách. V Alpách byla nalezena ve výši 2849 m. Květů této rostliny se dříve používalo také v domácím lékařství. V České republicke patří k silně ohroženým druhům (C2). V současnosti neustále ubývá i na početně velmi bohatých lokalitách, v nižších polohách již téměř vyhynul.

[beruna]

--- bylinný porost pro výšku substrátu 12-16cm


Od: beruna
Dne: 06.01.2013
------

Kociánek dvoudomý (Antennaria dioica) je vytrvalá, asi 7–30 cm vysoká bylina s plazivým oddenkem. Kvete v květnu a červnu, v horách až v červenci. Roste v sušších lesích, na pastvinách, v křovinách, na výslunných stráních i na horských lukách. V Alpách byla nalezena ve výši 2849 m. Květů této rostliny se dříve používalo také v domácím lékařství. V České republicke patří k silně ohroženým druhům (C2). V současnosti neustále ubývá i na početně velmi bohatých lokalitách, v nižších polohách již téměř vyhynul.

[beruna]

--- bylinný porost pro výšku substrátu 12-16cm


Od: beruna
Dne: 06.01.2013
------

Písečnice (Arenaria) je rod nízkých, skromných bylin z čeledě hvozdíkovitých, kde je zařazena do podčeledě alsinoideae.

Písečnice je rozšířena v celé Evropě (mimo polárních oblastí), v Severní a Střední Americe, v pásu Kordiller v Jižní Americe, na severu a východě Afriky, v celém mírném pásu Asie, v jižní Austrálii i na Novém Zélandu.

Jsou to rostliny jednoleté, dvouleté nebo vytrvalé. Lodyhy, většinou tenké a široce vidličnatě větvené, jsou poléhavé nebo vzpřímené, nebývají vyšší než 10 až 30 cm. Protisměrně vyrůstající listy jsou vejčité až kopinaté, okraje mají celistvé, jsou dost variabilní. Spodní listy mívají krátké řapíky, horní jsou přisedlé.

Květy jsou malé, bisexuální, vyrůstají na stopkách v terminálním vrcholíkovém květenství. jsou pravidelné, tetracyklické nebo tricyklické. Kalich je tvořen 4 nebo 5 volnými lístky s bílými okraji, někdy bývají roztřepené. Koruna, pokud nechybí, má 5 celistvých lístků. Tyčinek s krátkými nitkam je většinou 10, patyčinky chybí. Čnělky jsou obvykle 3. Gyneceum je vytvoženo 3 plodolisty, semeník je jednopouzdrý. U květů neprodukující nektar probíhá převážně anemogamické samoopylení.

Tobolky jsou široce vejčité nebo elipsoidní až cylindrické, pukající. V tobolce bývá 1 až 15 šedých nebo načernalých malých semen. Rozkošatěná rostlina za rok vytvoří i několik tisíc semínek rozptylovaných větrem po okolí.

Rostliny rodu písečnice nemají mnoho hospodářského významu, některé z nich jsou považovány za plevelné rostliny, ale jejich škodlivost je minimální. Pro svůj způsob růstu a rozmnožování jsou leckteré řazeny k efeméram.

V bylinkářství se mnohých písečnic používá pro mírnění kašle, snížování horečky, čistění krve, léčbě úplavice a při akutních a chronických zánětech močového měchýře.

Taxonomie rodu písečnice je velice složitá a v současnosti je v "rekonstrukci". Některé druhy jsou přeřazovany do jiných rodů, jiné slučovány, jsou vytvářeny skupiny příbuzných druhů – podrody. Například uvádí, že rod obsahuje více než 300 druhů a[6] jen 135 druhů.

V České republice se rozlišují 2 až 4 druhy písečníce:

Podle jsou to tyto 4 druhy:

• písečnice douškolistá (Arenaria serpyllifolia) L.


• písečnice velkokvětá (Arenaria grandiflora) L.


• písečnice rozkladitá (Arenaria martrinii) Tzvelev


• písečnice tenkovětvá (Arenaria leptoclados) (Rchb.) Guss.

Podle je písečnice douškolistá považována za souborný taxon Arenaria serpyllifolia agg. a písečnice rozkladitá i písečnice tenkovětvá jsou drobné taxony z jejího okruhu vyžadující si další studium.

zdroj: wikipedie

[beruna]

--- bylinný porost pro výšku substrátu 12-16cm


Od: beruna
Dne: 06.01.2013
------

Zvonek (Campanula) je rozsáhlý rod dvouděložných rostlin s nejčastěji pětidílnou nálevkovitou nebozvonkovitou korunou většinou bílé, růžové, modré nebo fialové barvy, je rozlišováno asi 400 druhů rostoucích převážně v mírném pásu severní polokoule, obzvláště hojně v oblasti Středozemního moře.

Jsou to jednoleté, dvouleté až vytrvalé rostliny, většinou s výběžkatými kořeny, jejíchž lodyhy jsou přímé nebo větvené, lysé nebo chlupaté a dosahují výšky od 5 cm po 2 m.

Rostliny se vyznačují různolistosti, listy vespod lodyhy bývají odlišné od listů horních, navíc níže postavené jsou rozměrově větší než horní. U některých druhů při poranění stonku nebo listu vytéká bílý latex.

Oboupohlavné květy vyrůstají někdy osamoceně, většinou jsou seskupeny do lat nebo hroznů. Bývají velké 2 až 5 cm, někdy jsou i větší. Mají většinou po 5 vytrvalých kališních a volných korunních lístcích, ty bývají rozeklány. Některé druhy mívají mezi kališními lístky ještě menší přívěsky, jejichž tvar a velikost slouží pro první orientační určení druhu. Ve květu je pět volných tyčinek s krátkými vespod ztloustlými nitkami nesoucí volné, spolu zřídka kdy srostlé prašníky. Ze spodního semeníku tvořeného 3 až 5 plodolisty vystupuje čnělka na konci rozeklaná v trojlaločnou bliznu. Pro zabránění samoopylení je květ protandrický, pyl dozrává a vysypává se dřív než uzraje blizna. Na semeníku jsou nektarové žlázky, opylení zajišťuje hmyz.

Plodem je pukající tobolka obalená vytrvalým kalichem mající na střední semenici četná drobná, elipsoidní, hladká semena. Tobolka, převislá nebo vztyčená, se otevírá třemi chlopněmi různě umístěnými.

Mnoho druhů je s úspěchem používáno v zahradách jako okrasná rostlina, zejména v alpiniích a skalkách, při vhodném umístění nevyžadují příliš péče a pravidelně kvetou. Jednoleté druhy se celkem pravidelně vysemeňují. Některé cizí druhy takto zplaněly a rozšířily se do volné přírody.

zdroj: wikipedia