Ano, ale nějak se v tom ztrácím.... Trnka je skvělým hostitelem. Šárka jí mnoho neublíží, avšak hmyzáci, jmenovitě mšice tyto rostlinné štávy i s šárkou transportují do okruhu 50m od nakažené trnky. ......Při větrnu i na dvojnásobek zmíněné vzdálenosti.
Napadený strom každý sadař okamžitě vysápne ze země, páč se z něj stává hrozba výše zmíněným způsobem. Samozřejmě že se dá s šarkou bojovat, avšak to není reálné, ani rentabilní. Navíc k odkopkům přichází množitel v období vegetačního klidu a tehdy se fakt těžko pozná, jak na tom je mateřský strom se šarkou......
A rok předtím mohl být rok bezšárkový, takže se stromy šarkou vůbec nemusely chlubit, i když jí byly napadeny.....Proto nejsem příznivcem žádných odkopků,páč to je někdy drahé sázení. Každého varuju, ale když si někdo přijede pro odkopky durancií, dám mu je v jakémkoli množství. Pokud totiž sázíte toleranty,tak to není katastrofa. A to durancie bezpečně je. Stejná a horší je situace ve spále růžovitých a rzi hrušnové.
Všude je neco.....
arid říká:
Na trnku nemusíš rezignovat. S tou šarkou bych to viděl jinak. Dřív se doporučovalo všechny nžochapadeny stromy vykácet. Dnes je praxe odlišná. Trnky, švestky, durancie se dají úspěšně množit odkopky. Při odběru odkopků je potřeba si všímat celkové vitality stromu, od kterého odkopek odebíráme. Díváme se, jak plodí, jak kvalitní ovoce nese, jak snáší místní podnebí a jak odolává již zmiňované šarce. Tímto se dají vyselektovat klony, které s virózou úspěšně bojují a nesou kvalitní ovoce. Je to sice běh na dlouhou trať, ale výsledky jsou.
Petra Stejskalová říká:
JBJ: Hmmm, rezignuji na trnku :-)