Městská zahrada a její využitelnost

O všem co roste...
Odpovědět
Ivan Permawebovič
Příspěvky: 108
Registrován: 26 bře 2013 22:07

Re: Městská zahrada a její využitelnost

Příspěvek od Ivan Permawebovič »

 Muchovník ožírají i psi, mně jdou muchovníky dobře i v jílovité půdě, ( josta a rybízy ne ).  


Polostín je široký pojem, mně se osvědčil polostín , chránící  z boku keře  a když je slunce vysoko (tj,. v době kdy muchovníky zrají) tak na ně svítí.


Exportuji jíl do Polabí (výměnou za kompost) pro pouliční výsadbu. I když to chce pás keřů a ne solitery. 


Vysaď vícero odrůd muchovníku a pošli info, která odrůda se ti zdá nejchutnější a jak plodí.


míra
Příspěvky: 207
Registrován: 12 čer 2013 07:24

Re: Městská zahrada a její využitelnost

Příspěvek od míra »


Bohužel nemám již prostor pro další muchovník. Zimolezů mám ca 8 druhů, na těch se můžu dopustit odborného degustačního porovnávání společně s ptactvem.
Ivan Permawebovič říká:


 Muchovník ožírají i psi, mně jdou muchovníky dobře i v jílovité půdě, ( josta a rybízy ne ).  


Polostín je široký pojem, mně se osvědčil polostín , chránící  z boku keře  a když je slunce vysoko (tj,. v době kdy muchovníky zrají) tak na ně svítí.


Exportuji jíl do Polabí (výměnou za kompost) pro pouliční výsadbu. I když to chce pás keřů a ne solitery. 


Vysaď vícero odrůd muchovníku a pošli info, která odrůda se ti zdá nejchutnější a jak plodí.





míra
Příspěvky: 207
Registrován: 12 čer 2013 07:24

Re: Městská zahrada a její využitelnost

Příspěvek od míra »

Opět letos pokračuji v mikrozahradničení a trpělivě zkouším, co vše se může podařit a co ne. Letos se snad již dostanu k výpočtům "výtěžnosti" ze 120m2+dvorek a budu moct říct, jak mě dlouho uživí tato plocha. Byly nově dosazeny 2angrešty a dvě sloupcovité jabloně, angrešty již mají plody, jabloně ještě nekvetly. Vzhledem k tomu, že bylo na podzim, zimě dlouho teplo, alespoň mně ano, tak jsem uznal, že je také teplo česneku, který jsem nakonec zasadil na Štědrý den. Nyní vypadá opravdu hezky, snad budou pořádné palice. Na podzim jsem navozil hodně pytlů listí z ořešáku, musím říct, že v kombinaci s další hmotou, je již nyní dokonale rozloženo. Ořešáku bych se tedy nebál). Sehnal jsem nějaké palety, tak je využiji k opravě jednoho kompostéru. Nevím, proč lidi staví kompostér ze 4palet, stlučou to k sobě a je vystaráno. Dle mě je to absolutně nepraktická věc, jak se k tomu kompostu dostávají, jak ho přehazují, uff. Kompostér mám ze 4polí, 2bočnice, záda a uprostřed příčku. Tedy jedna strana je otevřená a když chci cvičit, tak jen přehazuji přes příčku. Spojovat palety hřebíky není moc praktické, i u zvýšených záhonů to moc nefunguje, dřevo pracuje, hřebíky nedrží. Zvýšený záhon budu obnovovat pomocí pár jeklů. Jinak palety kompostéru stáhnu silnějším lanem a to je celé. Na podzim jsem opět zasel mák, letos dostal plíseň, během jednoho dne byl černý. S tím jsem si poradit neuměl. Již na jeho místě roste mrkev. Afrikán je výborný pomocník, neměl by asi chybět, nejen že perfektně ochránil růže od mšic, jakmile jsem na podzim afrikán vytrhal, hned byly růže mšicí napadeny. Je to také vděčná hmota do kompostu. Více doplním příště). Hezký den


míra
Příspěvky: 207
Registrován: 12 čer 2013 07:24

Re: Městská zahrada a její využitelnost

Příspěvek od míra »

Znáte lehkou konstrukci používanou kdysi pro rajčata, která spočívala ve čtyřech dutých trubkách výšky cca 1,5m, ploché plechové stříšky s 10cm okrajem pro zachytávání vody? K trubkám jsme přivázali rajčata, kolem trubek se natáhla folie a vznikl mini kompaktní foliovník. Rajčata byly lehce přistínované stříškou, stříška sbírala vodu a přes trubky šla přímo ke kořenům. Na stříšku jsme dávali i rajčata dozrát. Folie rajčata chránila proti zimě, větru, dešti, později se odstranila. Foliovníček byl za pár minut postaven. Znáte, používáte toto ještě někdo?



míra
Příspěvky: 207
Registrován: 12 čer 2013 07:24

Re: Městská zahrada a její využitelnost

Příspěvek od míra »

Jak chápat skloňované pojmy dobrý a špatný soused ve smíšených kulturách? Některé rostliny prospívají v sousedství jiných druhů, které vylučují do půdy určité prospěšné látky, někdy je tomu naopak. Některé rostliny se dokážou navzájem maskovat proti škůdcům. Negativní sdílení chorob, soupeření o živiny, vodu, atp. Jsou někde definovány výhody a nevýhody těchto si navzájem prosperujících či méně prosperujících rostlin? Přesnější důvody proč tomu tak je? Těch kombinací je nepřeberné množství, ale odůvodnění málo. Řídíte se striktně těmito pravidly nebo spíše zkoušíte a zjišťujete vhodné kombinace pro svůj pozemek? Jsou špatní sousedé vždy opravdu špatní, nebo lze za jisté pomoci (např. dodání více živin) eliminovat tyto negace? Experimentálně jsem vysadil několik rostlin, které jsou uváděny jako si navzájem nevyhovující, ale nevím v daném případě proč.


Uživatelský avatar
QNX
Příspěvky: 2689
Registrován: 24 říj 2010 23:07

Re: Městská zahrada a její využitelnost

Příspěvek od QNX »

míra: Musíš najít vhodné kombinace pro své podmínky a záměry. Nic jako "všeobecně platná pravidla pro pěstování rostlin" neexistuje.


míra
Příspěvky: 207
Registrován: 12 čer 2013 07:24

Re: Městská zahrada a její využitelnost

Příspěvek od míra »

A to je na zahradničení krásné, svým způsobem tato cesta není nikdy u konce, ale...
 
QNX říká:


míra: Musíš najít vhodné kombinace pro své podmínky a záměry. Nic jako "všeobecně platná pravidla pro pěstování rostlin" neexistuje.





míra
Příspěvky: 207
Registrován: 12 čer 2013 07:24

Re: Městská zahrada a její využitelnost

Příspěvek od míra »

..ale přesto mně připadá, jakoby PK již ukončila svůj rozvoj. Možná o tom svědčí množství nových a nových členů na tomto fóru, přesto mlčících.


Uživatelský avatar
QNX
Příspěvky: 2689
Registrován: 24 říj 2010 23:07

Re: Městská zahrada a její využitelnost

Příspěvek od QNX »

míra: PK se zasekla na svém počátku a tam se motá stále ve stejných kruzích. Chytila se do pasti masovosti a komerce. Snaží se všechno zjednodušovat, aby to bylo přístupné pro ty nově příchozí (zájemce/zákazníky) a tím celkem spolehlivě odrazuje ty starší, zkušenější a náročnější. Pozitivní je skutečnost, že i když se rozvoj PK zasekl, tak rozvoj v jiných oborech stále pokračuje. Kdo na sobě chce makat, tak má spoustu příležitostí ve všech možných oborech. Co se tam naučí, tak  to sice nemůže přinést té zaseklé PK komunitě, ale může to perfektně využít při své osobní cestě.


míra
Příspěvky: 207
Registrován: 12 čer 2013 07:24

Re: Městská zahrada a její využitelnost

Příspěvek od míra »

Včera jsem si opět při mém počínání na mikrozahradě vzpomněl na p.Jeavonse, který tvrdí, že dokáže uživit nejen sebe z plochy necelých 500m2, ale i na této ploše vypěstovat biomasu pro půdu. Tato plocha ho uživí 1rok. Biointenzivní zemědělství se mně zamlouvá, přesto tomu všemu nemůžu uvěřit. Jak se říká, papír snese vše a výpočty teorie mohou potvrdit, přesto praxe je většinou úplně jiná. Jen dodám, že zmíněný člověk je zřejmě také velký praktik. Má experimentální mikrozahrada má 120m2. Řekl bych, že 20m2 jsou vyloženě okrasné rostliny. Tedy mám plochu 5x menší. Z toho se dá vyvodit, že by mě plocha měla uživit 2,4 měsíce. A to je ten kámen úrazu. Za předpokladu dokonalého roku, 100% sklizně, si při mých nárocích dovolím tvrdit, že mě uživí max. 1týden. K těmto výpočtům se ale časem snad také dostanu. Nebudu polemizovat o tom, jak dlouho by uživila při dnešních nárocích jiné. Čím více trávím čas v tomto omezeném prostoru, tím více propadám beznaději. Jak obtížné je zaopatřit půdu a sebe z tak malé plochy netřeba naznačovat. Ač nerad, musím říct, že tato plocha nedokáže na sebe vydělat dostatek kompostu. I přes eliminaci chodníčků, je plocha zoufale malá. Možná by bylo výhodnější vysadit maximum vzrostlých ovocných stromů a výtěžnost by byla vyšší, než z možné pěstované rozmanitosti. Možná také někdo namítne, ať do středu zahrady zasadím statný ořešák, kde s jeho plody vystačím právě ty požadované 2,4 měsíce. Hezký den 


Odpovědět