Městská zahrada a její využitelnost

O všem co roste...
Odpovědět
Jitka MX01
Příspěvky: 134
Registrován: 07 lis 2013 20:20

Re: Městská zahrada a její využitelnost

Příspěvek od Jitka MX01 »

Míro,


k tomu pěstování podle J.Jeavonse - my z toho něco praktikujeme a výsledky fakt dobrý, mnohem lepší než klasika.


Používám něco a kombinuji s dalšími postupy a úroda je opravdu z malé plochy větší. Nejsem ale tak precizní, abych to měřila/vážila, ale typla bych tak o 1/5 víc na množství a hlavně rychlejší střídání, tudíž víc sklizní z jednoho záhonu. Ale co se mi fakt osvědčilo je kombinace:


Pořádné prorytí půdy na začátku rycími vidlemi, spíš jen nadzvednutí -nedělám double digging, ten se na naší půdě neosvědčil vůbec, měl opačný efekt, půda pak ztvrdla.


Přidání písku (máme těžkou půdu), hoooodně hrubého kompostu, ale nezarývat, jen vrstva nahoře a vše zamulčovat. Na jaře jsou záhony jako peřinka a drží.


Opravdu důsledně plánovat střídání rostlin z pohledu náročnosti na živiny, kořenový systém, sousedské vazby - třeba mrkev z kypré půdy udělá ještě kypřejší.


Záhony už neryji, jen upravuji horní vrstvu pro setí semínek (podle E.Hazelip - najděte si na You tube její film, starý, ale dobrý). Sázím maximum co jde  jako sazenice (podle J.Jeavonse) a podle jedné angličanky ty sazenice přesazuji, takže jsou fakt velké. Je to víc práce, ale stojí za to, protože: na záhonu se dá rychleji střídat zelenina (sazenice tam nezabírají místo), vysazené velké sazenice se rychle zapojí a potlačí plevel.


Sázím si malé monokultury, ale střídám je s dalšími vedle sebe a po sobě - opravdu pečlivě plánované střídání na roky. Protože pak jde právě zeleninu rychle rotovat - jednu celou monokulturu sklidíš a hned tam lupneš něco jiného, pokud je to ze sazenic, ušetříš třeba 6 týdnů. Smíšené kultury máme jen minimálně, neb pak bylo všude všechno, pestré, barevné, ale sklizeň ve finále mizerná.


Tím se pak i z malých záhonů dá vypěstovat hodně a z velkých ještě víc :).


Myslím, že dost lidí J.Jeavonsovi nevěří, protože aplikovat jeho způsob pěstování je poměrně pracné a náročné. 


Fakt je, že slámu, hnůj mám z venku, biomasu si nepěstujeme na záhonech.


Letos jsme experimentovali s pěstováním v zimě, počáteční pokusy parádní. Tak letos se na to pořádně připravíme a uvidíme, jestli budeme schopni sklízet zeleninu celou zimu :)


míra
Příspěvky: 207
Registrován: 12 čer 2013 07:24

Re: Městská zahrada a její využitelnost

Příspěvek od míra »

Z principu k tomuto pěstování jsem nakloněn (Jeavons), ale jsem skeptický k uváděné ploše a schopnosti uživení 1 člověka, vč. zajištění biomasy. Osobně nemám příliš dobrou zkušenost pouze s rycími vidlemi, ryji na půl rýče. Dáváš kompost na celou plochu a zamulčuješ kompletně slámou? V jak vysokých vrstvách? Jak půda vypadá ve vrstvách pod tímto kompostem? Tak to pěstujeme celkem podobně. Snažím se plánovat opravdu důsledně, chtělo by to přesto ještě 20 let zkušeností. Maximum sazenic také dělám, je pravdou, že je to dost pracné, i náročné na místo především v období ještě chladného počasí. Kde tyto sazenice udržuješ, než jdou na záhony? Taktéž sázím plodiny do miniaturních monokultur, jednoduše do řádků, sponů. Řádky jsou prostřídány či obklopeny jinou vhodnou plodinou, taktéž i nahrazovány. Monokultury jsou taktéž poměrně běžné v přírodě, nebral bych to jako hanlivé slovo:) Smíšenou kulturu ve smyslu vzít kombinaci vhodných semen a pohodit na plochu neupřednostňuji, myslím, že je to znakem spíše divoké zeleniny nikoli domestikované zeleniny. Výnos z takové péče je dle mě zástupný.


Bohužel nemám dostatek kompostu na celou mikrozahradu, dávám kompost až jen pod každou sazenici. Hnůj seženu jednou za 3roky, ale ne v adekvátním množství. Proto si nedokážu představit, že bych mohl tuto plochu pouze zásobovat vlastním kompostem. Kompost se snažím nahrazovat zeleným hnojením, jenže kam ho má člověk stále sadit, když se má maximálně točit zelenina. Tento proces bych si dokázal představit na 2-3ha půdy. Zřejmě bude velmi důležité pěstovat pouze plodiny vysoce kalorické. V mé fázi pěstuji co nejvíce rozmanitou zeleninu. Na pěstování jen některých vysoce kalorických plodin by se dalo vydělat.
 
Jitka M. říká:


Míro,


k tomu pěstování podle J.Jeavonse - my z toho něco praktikujeme a výsledky fakt dobrý, mnohem lepší než klasika.


Používám něco a kombinuji s dalšími postupy a úroda je opravdu z malé plochy větší. Nejsem ale tak precizní, abych to měřila/vážila, ale typla bych tak o 1/5 víc na množství a hlavně rychlejší střídání, tudíž víc sklizní z jednoho záhonu. Ale co se mi fakt osvědčilo je kombinace:


Pořádné prorytí půdy na začátku rycími vidlemi, spíš jen nadzvednutí -nedělám double digging, ten se na naší půdě neosvědčil vůbec, měl opačný efekt, půda pak ztvrdla.


Přidání písku (máme těžkou půdu), hoooodně hrubého kompostu, ale nezarývat, jen vrstva nahoře a vše zamulčovat. Na jaře jsou záhony jako peřinka a drží.


Opravdu důsledně plánovat střídání rostlin z pohledu náročnosti na živiny, kořenový systém, sousedské vazby - třeba mrkev z kypré půdy udělá ještě kypřejší.


Záhony už neryji, jen upravuji horní vrstvu pro setí semínek (podle E.Hazelip - najděte si na You tube její film, starý, ale dobrý). Sázím maximum co jde  jako sazenice (podle J.Jeavonse) a podle jedné angličanky ty sazenice přesazuji, takže jsou fakt velké. Je to víc práce, ale stojí za to, protože: na záhonu se dá rychleji střídat zelenina (sazenice tam nezabírají místo), vysazené velké sazenice se rychle zapojí a potlačí plevel.


Sázím si malé monokultury, ale střídám je s dalšími vedle sebe a po sobě - opravdu pečlivě plánované střídání na roky. Protože pak jde právě zeleninu rychle rotovat - jednu celou monokulturu sklidíš a hned tam lupneš něco jiného, pokud je to ze sazenic, ušetříš třeba 6 týdnů. Smíšené kultury máme jen minimálně, neb pak bylo všude všechno, pestré, barevné, ale sklizeň ve finále mizerná.


Tím se pak i z malých záhonů dá vypěstovat hodně a z velkých ještě víc :).


Myslím, že dost lidí J.Jeavonsovi nevěří, protože aplikovat jeho způsob pěstování je poměrně pracné a náročné. 


Fakt je, že slámu, hnůj mám z venku, biomasu si nepěstujeme na záhonech.


Letos jsme experimentovali s pěstováním v zimě, počáteční pokusy parádní. Tak letos se na to pořádně připravíme a uvidíme, jestli budeme schopni sklízet zeleninu celou zimu :)





Jitka MX01
Příspěvky: 134
Registrován: 07 lis 2013 20:20

Re: Městská zahrada a její využitelnost

Příspěvek od Jitka MX01 »

Míro,


požívám hrubý a jemný kompost. Hrubý kompost jedu rychlým způsobem, pořádně promíchám materiály, proliju vodou, do toho nějakou mrtvolku ze silnice a přehazuju. Tím  se dostanu k poměrně velkému množství kompostu na jaro. Vznikne hrubý materiál, ten ve vrstvě 10cm dám ideálně na plochu celého záhonu. Když mi to nevychází, tak jen do řádků. Celé mulčuju slámou. Takhle dělám záhony pro rajčata, dýně, cukety, zelí a kapustu.


Jemnější kompost používám pro papriky, brokolici a kedlubny a ten dávám v menší vrstvě, do 5cm.


Půda je kyprá, jak peřina. Jen musí být pořád zamulčováno. Máme těžkou půdu, takže když do ní na holo přímo naprší, rychle slehává. Proto třeba mrkev a řepu seju na husto, aby se rostlinky co nejrychleji zapojily a chránily. Mezi řádky ještě pokládám pruhy starého slámového mulče. Z toho, co sklízím, se snažím nechávat kořeny v půdě, aby zkompostopvaly - rajčata, papriky, všechny brukvovité na podzim ustřihnu u země, saláty, čínské zelí, nechávám v záhoně i zbytky kořenové zeleniny, malé mrkve, malé řepy - zamulčuju je kompostem a slámou a nechám tlít přez zimu.


Kde sklidím a už nic nedávám, dávám  zelené hnojení, to pak jen splácnu vidlema a zaházím na zimu mulčem. Do jara tak napůl zetlí.


Sazenice mám doma a co nejrychleji je dávám do venkovního pařeniště. Muž mi ho vyrobil z makrolonu. Brukvovité a saláty tam jdou hned, jak vyklíčí v sadbovačích. Pak to vyjde akorát, že když je přesadím do větších květináčků - druhá polovina dubna, tak je vyndám z pařeniště a do pařeniště dám rajčata, papriky. Cukety, dýně a okurky seju až koncem dubna a nechávám je doma.


Přesazené brukvovité dám v bedýnkách od zeleniny na zamulčovaný záhon pro rajčata, na to tunel z PE trubek s díratou folií. Tím , jak jsou sazenice těsně vedle sebe a v bedýnkách, se dobře zalévají a dobře se s nimi manipuluje. Po okrajích tunelu rovnou píchám saláty. Tak jak přidávám bedýnky, prodlužuji tunel. Pak zase tak jak vysazuji, tunel zkracuji a na záhon vysazuju rajčata. Mimochodem, rajčata nerotuji, mám je pořád na stejném místě.


Abych měla dost kompostu, zkompostuji vše, co je kde k mání, od nás, od sousedů, starou slámu atd. Pořád vozím na přívěsu nějaký materiál.


Letos mulčuju přímo čerstvým, slamnatým koňským hnojem. Máte s tím někdo zkušenost? Jjak rychle tleje v tenké vrstvě - cca 20-25cm- na záhoně?


míra
Příspěvky: 207
Registrován: 12 čer 2013 07:24

Re: Městská zahrada a její využitelnost

Příspěvek od míra »

Jj, tak fajn inspirace, poznatky. Vidím, že opravdu čerpáte od E.Hazelip. Rajčata točím, ale z jiné zkušenosti vím, že není absolutní důvod. Rajčata jsou po této stránce opravdu bezproblémová. Má mikrozahrada je stále, světe div se, kompostem závislá na okolním světu. Což se mi nelíbí. I když se válí všude spousta nežádoucí biomasy, může nastat doba, kdy bude žádaná. To stejné s hnojem. Jakmile se vytvoří poptávka, bude již drahý. Z toho plynou další výdaje do své zeleniny. Sice své, ale o co je lepší než z obchodu, při dnešních kyselých deštích atd.? Co shledávám pozitivní, tak není dovážená, není z intenzivního zemědělství, také překupníky nemusím, ale o samotné kvalitě pochybuji.


Co se týče koňského hnoje, používám ho do I. trati. K mrkvičce bych dusík ve velkém netlačil. Když mám hnůj, tak s min. množstvím podestýlky, spíše bobky. Rozhodně hnůj k ničemu nedávám čerstvý, má sílu, pálí. Nechám ho rok ležet, až se vytvoří polokompost. I pak jsem opatrný, k čemu ho dávám, hlavně ho zapravuji do země. Osobně bych čerstvý na mulč nepoužil (pokud jsou rostliny). Pokud nejsou tak vlastně také ne:)
 
Jitka M. říká:


Míro,


požívám hrubý a jemný kompost. Hrubý kompost jedu rychlým způsobem, pořádně promíchám materiály, proliju vodou, do toho nějakou mrtvolku ze silnice a přehazuju. Tím  se dostanu k poměrně velkému množství kompostu na jaro. Vznikne hrubý materiál, ten ve vrstvě 10cm dám ideálně na plochu celého záhonu. Když mi to nevychází, tak jen do řádků. Celé mulčuju slámou. Takhle dělám záhony pro rajčata, dýně, cukety, zelí a kapustu.


Jemnější kompost používám pro papriky, brokolici a kedlubny a ten dávám v menší vrstvě, do 5cm.


Půda je kyprá, jak peřina. Jen musí být pořád zamulčováno. Máme těžkou půdu, takže když do ní na holo přímo naprší, rychle slehává. Proto třeba mrkev a řepu seju na husto, aby se rostlinky co nejrychleji zapojily a chránily. Mezi řádky ještě pokládám pruhy starého slámového mulče. Z toho, co sklízím, se snažím nechávat kořeny v půdě, aby zkompostopvaly - rajčata, papriky, všechny brukvovité na podzim ustřihnu u země, saláty, čínské zelí, nechávám v záhoně i zbytky kořenové zeleniny, malé mrkve, malé řepy - zamulčuju je kompostem a slámou a nechám tlít přez zimu.


Kde sklidím a už nic nedávám, dávám  zelené hnojení, to pak jen splácnu vidlema a zaházím na zimu mulčem. Do jara tak napůl zetlí.


Sazenice mám doma a co nejrychleji je dávám do venkovního pařeniště. Muž mi ho vyrobil z makrolonu. Brukvovité a saláty tam jdou hned, jak vyklíčí v sadbovačích. Pak to vyjde akorát, že když je přesadím do větších květináčků - druhá polovina dubna, tak je vyndám z pařeniště a do pařeniště dám rajčata, papriky. Cukety, dýně a okurky seju až koncem dubna a nechávám je doma.


Přesazené brukvovité dám v bedýnkách od zeleniny na zamulčovaný záhon pro rajčata, na to tunel z PE trubek s díratou folií. Tím , jak jsou sazenice těsně vedle sebe a v bedýnkách, se dobře zalévají a dobře se s nimi manipuluje. Po okrajích tunelu rovnou píchám saláty. Tak jak přidávám bedýnky, prodlužuji tunel. Pak zase tak jak vysazuji, tunel zkracuji a na záhon vysazuju rajčata. Mimochodem, rajčata nerotuji, mám je pořád na stejném místě.


Abych měla dost kompostu, zkompostuji vše, co je kde k mání, od nás, od sousedů, starou slámu atd. Pořád vozím na přívěsu nějaký materiál.


Letos mulčuju přímo čerstvým, slamnatým koňským hnojem. Máte s tím někdo zkušenost? Jjak rychle tleje v tenké vrstvě - cca 20-25cm- na záhoně?





míra
Příspěvky: 207
Registrován: 12 čer 2013 07:24

Re: Městská zahrada a její využitelnost

Příspěvek od míra »

Ještě bych rád dostal zástupce hub na mikrozahrádku, Zakoupil jsem 3kg substrát Bedle jedlé. Snad tedy pošlou jedlou, nikoli jedovatou. Prodávající tvrdí, že je to BIOEKO substrát:). Bylo by fajn, kdyby se třeba na zahrádce usadila. Máte s pěstováním bedle někdo zkušenost? Nejsou to vyhozené peníze? Rád bych naočkoval třeba nějakou houbu na starý pařez, ale nevím ještě jak, nějaká rada? 


Uživatelský avatar
QNX
Příspěvky: 2689
Registrován: 24 říj 2010 23:07

Re: Městská zahrada a její využitelnost

Příspěvek od QNX »

míra: Přitáhnul jsem do ČR sadbu líhy jilmové a jejího množení se ujal pan Šavelka z planety hub ......... to máš zrovna jednu z nejchutnějších hub a navíc houbu, která dokáže zvyšovat produkci zeleniny.


Co se produkce organické hmoty pro zúrodňování týká, tak na tom troskotá celá zahradní PK. To je prostě neřešitelná rovnice ......... snad jedině bezzemky ve městech krmit řasama pěstovanýma v odpadní vodě.


míra
Příspěvky: 207
Registrován: 12 čer 2013 07:24

Re: Městská zahrada a její využitelnost

Příspěvek od míra »

O líze jilmové slyším prvně. Trošku jsem ji proklepl a některé informace se liší. Uvádí se, že se jedná o nejedlou houbu, jinde o velmi chutnou jedlou houbu, která vyžaduje delší tepelnou úpravu. Spíše mě zajímá, jak dokáže zvyšovat produkci zeleniny? Přemýšlel jsem také o hlívě, zkusit ji dostat na špalek. Každopádně bedla už je v zemi, tak se těším na vydatnou sklizeň.


Kompost to je zaklínadlo. Zelené hmoty dostávám opravdu nejvíce na mikrozahradě z afrikánu. Řasy raději necháme na biopalivo) Jaká hmota do kompostu je u Vás stěžejní?
 
QNX říká:


míra: Přitáhnul jsem do ČR sadbu líhy jilmové a jejího množení se ujal pan Šavelka z planety hub ......... to máš zrovna jednu z nejchutnějších hub a navíc houbu, která dokáže zvyšovat produkci zeleniny.


Co se produkce organické hmoty pro zúrodňování týká, tak na tom troskotá celá zahradní PK. To je prostě neřešitelná rovnice ......... snad jedině bezzemky ve městech krmit řasama pěstovanýma v odpadní vodě.





míra
Příspěvky: 207
Registrován: 12 čer 2013 07:24

Re: Městská zahrada a její využitelnost

Příspěvek od míra »

Mám problém s vinnou révou nebo ona se mnou? Poprvé jsem si dojel k pěstiteli pro révu na Znojemsko. Vybral jsem sortu Picurka, zajistil jsem ji na mzahradě VIP místo, sadba na podzim, půda připravena luxusně. Na zimu byla zakrytá jehličím, již více nezbývalo než se těšit na první jarní listy. Jenže milá Picurka se vůbec neprobudila. Tak šla do kompostu. Problém s révou jsem přece nemohl vzdát, tak jsem na jaře pořídil další sortu, (teď jsem zap. název), každopádně tentokrát s pěkným balem a prvními lístky. Vše se pro révu připravilo jak pro nemluvně. Jenže i tato réva mě podsekla. Její lístky se vůbec nerozvíjí, sice jsou zelené, ale jejich okraje žloutnou. Domnívám se, že si stěžuje na chybějící draslík, či hořčík. I přes to, že jsem do půdy před výsadbou dal komplexní spektrum minerálů...., chyba lávky. Můžete mi prosím poradit, kde může být chyba a příp. z čeho dostat více draslíku a hořčíku? Mám révě vařit každé ráno kávu, nebo snad zalévat Korunní? Nerad bych ji taktéž pochoval.


Uživatelský avatar
QNX
Příspěvky: 2689
Registrován: 24 říj 2010 23:07

Re: Městská zahrada a její využitelnost

Příspěvek od QNX »

míra: Líha jilmová je jedlá a velice chutná. Je podobná hlívě ústřičné, ale je jemnější konzistence i jemnější chuti. Víc informací mám mám na sobestacnost.cz


míra
Příspěvky: 207
Registrován: 12 čer 2013 07:24

Re: Městská zahrada a její využitelnost

Příspěvek od míra »

Velmi rád se obklopuji zimolezem, asi proto, že mně připomíná Sibiř. V mikrozahradě jich mám kolem 7 druhů. Zimolezu se zde velmi daří, bohužel se mi ho nedaří namnožit. Zkoušel jsem řízky, v přejaří, ale i červenec, srpen, kdy odchází do vegetativního klidu, na podzim a stále nic. Mladé výhony, starší. Vždy zaschne. Dával jsem ho i do pařeniště. Přišlo na řadu hřížení. Ohnul jsem listy, zasypal zeminou, založil kamenem, nic. Zkouším teď větvičku nalomit a píchnout do země. Zatím se drží, otázka je, zda zakoření. Výsledek sdělím:) Nemáte nějakou vyzkoušenou fintu?


Včera jsem révě uvařil silnou kávu. Uvidím co na to řekne.


Odpovědět