ano višeň koření mělce, otázkou stále zůstává, zda lze najít ideální rostlinu, ...
Zdeněk říká:
Nápad hnusně a růže je docela pěkný, i když růže nebude z přechodného stínu nadšená, nicméně to zvládne. Stejný postup bych nevolil u višně z hlediska kořenové konkurence. Pro srovnání - hlavní zóna, kde má hrušeň většinu kořenů je 1-1,5m pod povrchem půdy, u višně je to o poznání horší, 15-50cm pod povrchem.
Tak u nás sa hovorí "čo má strom hore, má aj dole"-z toho mi vyplýva, že tá hrušeň má koreň tak v 7-8m hĺbke-tá ruža jej určite nemože odoberať vlahu. Zaujímavé je to, že ruže pravidelne 2x týždenne zalievam a pravidelne hnojím peletami z ovčieho hnoja a hruške sa to asi páči, lebo tento rok po dlhej dobe nahodila15 hrušiek a tie aj dozreli. Takže asi hnojivo nariedené dažďom stieklo do vačšej hĺbky a z toho profitovala práve hrušeň.
no, višeň koření mělce, růže má kořeny poměrně hluboko, nějaké růže na zahradě mám, zase chce víc sluníčko, což bude asi lehce trpět. Půda a vzdušnost by byla. Co má strom nahoře, má i dole. To neplatí ani u mužů:) To je taková zásada, které se vztahuje spíše k pěstování bonsají.
břečťan jsem zmínil, tomu věřím. Myslím, že strom zvládne i některý druh přísavníku s jistou redukcí, přikloním se i k popínavé růži, dá se uvažovat o plaménku, brslenu a zimolezu. Dobře se tváří i akébie a chmel.
Když stromy umírají.....
Několik otázek: letos jsem se dostal k většímu množství listí z ořešáku, chtěl jsem se zeptat na zkušenost doby rozkladu, jestli se Vám osvědčilo stejně jako jiné listí, či je proces delší, zda ho mícháte a s čím. Jsem zvědav, jestli mě v kompostu trošku potrápí.
Používáte plody mahonie ke konzumaci, či k jiným účelům? Četl jsem již dost rozporuplných informací. Asi ji budu muset vyzkoušet ochutnat). Třeba bude dobrá jako tis červený.
Jakou máte zkušenost s ročním přírůstkem muchovníku? V mm, cm či v m:)
Daří se vám řízkovat či hřížit zimolez kamčatský? Jak postupujete a kdy. Díky
Ahoj,
ořešákové listí kompostovat normálně jde. Myslím, že kdo tvrdí, že se do kompostu nehodí to buď nikdy nezkusil a nebo dal listí na hromadu a koukal co bude, místo aby použil rozum a vidle. Prostě to namíchej s jiným materiálem, prolij močí a párkrát přehoď.
Mahonie - najdeš v článku o borůvkách tamtéž. Plody se dají normálně jíst a vařit z nich, jen musí být zcela vyzrálé.
Muchovník nám roste různě, podle podmínek. Ty v původní zemině (hutná, kamenitá, málo živin) rostou pomalu - v těch podmínkách se není co divit. Ty v násepu, dobře mulčované rostou dobře, v začátku koření - cca 1-2 roky, pak jsou přírůstky velké, cca 30cm ročně a starší, cca 3m už tak nerostou.
Zimolez se nám nejlíp pěstuje ze semínek vysetých z čerstvých dozrálých plodů (stejně jako muchovník).
Díky, a takhle to je s mahonii, musí být dobře vyzrálá..hm. Zímolez ze semínek? Mají pak keříky stejnou vitalitu a hlavně jsou plody stejně chutné jako z dárce? Ještě by mne zajímala zkušenost s mulčováním zimolezu? Domnívám se, že mulč není vhodný ke všemu a k zimolezu nedávám, řekl bych, že mu svědčí vzdušnost. U muchovníku se uvádí, že není vybíravý na půdu, ale souhlasím, že v těžkých půdách se mu nechce. U ořešáku se také tvrdí, že je kyselé atd., ale dobře smíchat s ostatním, nevidím problém. Uvidím, jak se bude tvářit příští rok.
Také by mne zajímala zkušenost s pěstováním stolní révy, u nás v Brně to má kde kdo na zahradě a zdá se, že se daří. Já mám nově odrůdu Picurku, ještě neplodila, tak možná má někdo nějaký poznatek o tomto druhu.
Jitka M. říká:
Ahoj,
ořešákové listí kompostovat normálně jde. Myslím, že kdo tvrdí, že se do kompostu nehodí to buď nikdy nezkusil a nebo dal listí na hromadu a koukal co bude, místo aby použil rozum a vidle. Prostě to namíchej s jiným materiálem, prolij močí a párkrát přehoď.
Mahonie - najdeš v článku o borůvkách tamtéž. Plody se dají normálně jíst a vařit z nich, jen musí být zcela vyzrálé.
Muchovník nám roste různě, podle podmínek. Ty v původní zemině (hutná, kamenitá, málo živin) rostou pomalu - v těch podmínkách se není co divit. Ty v násepu, dobře mulčované rostou dobře, v začátku koření - cca 1-2 roky, pak jsou přírůstky velké, cca 30cm ročně a starší, cca 3m už tak nerostou.
Zimolez se nám nejlíp pěstuje ze semínek vysetých z čerstvých dozrálých plodů (stejně jako muchovník).
Vzhledem k tomu, že se často na fóru objevují různé eko nápady jak přispět k lepšímu životnímu prostředí od mini projektů až k rozsáhlým projektům např. založených na dotacích, bych se rád podělil o asi naivní myšlenku, týkající se zlepšení stavu města. Byly tady nápady na sběrnu odložených nebo nechtěných rostlin, probíral se zde jedlý les založený na brownfieldu v Brně, zakládání lesů na volných plochách, výsadba stromořadí, budování komunitních zahrad, atd., zkrátka nápadů bylo hodně. Nevím jak tyto všechny projekty jsou životaschopné, ale přeji jim hodně úspěchů. Mnohdy se pouštíme do věcí velkopášsky, dokud nevíme, co vše za tím stojí. Bohužel mnohdy jsou nadšenci brzy odrazeni, ať již z důvodů finančních, časových či úředně právních. Myslím, že ani není třeba brát na svá bedra tíhu světa. Každý má větší či menší možnosti. A již méně z nás opravdu něco dělat chce a také dělá. I já mám vymyšlen větší projekt, ale teď k tomu prostému. Chtěl bych se věnovat městu Brnu, protože z něho pocházím. Jak ozelenit město, to je těžká otázka, která naráží na mnoho problémů. Pokud se budeme bavit o stromech, které "nejvíce"asi přináší užitku,vyvstane otázka, kam vlastně s nimi. Město je dost složitý organismus, rozsáhlá zástavba, komunikace, zkrátka město nechápe zeleň na prvním místě a proto je třeba z toho vycházet. Město udržuje pouze několik větších zalesněných lokalit, parků, vytrácejících se zahr.kolonií. Na vše jsou kladeny vysoké mnohdy nesmyslné požadavky, kterým zkrátka stromy musí ustoupit. Komunikace mají své zákony, vyhlášky, podle kterých se projektují, budovy, stezky, vodní plochy, inženýrské sítě, atd. Je toho nepřeberné množství, a důvodů, proč na ono místo nelze zasadit strom. Vzrostlé staré stromy musí ustoupit, bývají za ně vysazeny mladé stromky, které nedožijí stejně vyššího věku, neboť se na místě za pár let opět kope. Kolik by za starý strom muselo být mladých, to si každý doplní sám. Zkusil jsem se angažovat v obnově velkého zanedbaného parku, vím, co to tedy obnáší za táhlá jednání s úřady, co je za tím úsilí. Také jsem zkusil odvrácenou stranu, vysazování tzv. na černo. Ve většině případů, taková aktivita narazí na údržbu městské zeleně, atd. Vysadit je také nutné s rozmyslem, neboť v budoucnu strom narazí na již zmiňované problémy. Z veřejného prostranství jsem se přesunul k myšlence soukromých pozemků a uvědomil jsem si, že tyto zahrady jsou ty, které se snaží dýchat za město, jsou nedotknutelné. Zde je ten poslední prostor, kde by strom mohl fungovat. Mnoho zahrad je zanedbaných, či bez stromů, vlastníci někdy zahradě nevěnují tolik pozornosti, není to priorita, nechtějí vkládat peníze, těch důvodů je opět velké množství. Možná by k menší změně těch nerozhodných přispěla nabídka, darování ovocného stromu, dle vlastního výběru. Zkrátka si říkám, že vyzkoušené aktivity jsou taktéž náročné na peníze a na čas, tak proč nevyčlenit ze svého finančního fondu např. 30tis.ročně a nedarovat stromy. Vždyť člověk vynakládá mnohdy peníze na nepotřebnosti. Založit jednoduché inet. stránky, kde bych nabídl darování jednoho stromu/zahrada. Podmínka výsadba na vlastní zahradě v Brně, odměna zaslání fotografií vysazeného stromu, které bych pak umístil na stránky. Stromek udělá užitek a bude chráněn soukromým vlastnictvím. Žádné další podmínky. Proč složitě dojednávat výsadbu, shánět k tomu lidi, nářadí, někde se organizovat, dojíždět....Možná by se našli i jiní dárci, kteří nevlastní zahrady, a chtějí přispět k ozelenění. Někdo raději bude mít darované peníze "na očích", než je posílat do bezedných studní na mezinárodní projekty. Nápad není nic světoborného a samozřejmě uskutečnění se dá doladit. Rád bych znal váš názor, na tak prostou věc a zda by při spuštění měl o takový stromek někdo zájem. Díky
Snad jen at se neco podari?
