A ještě jednu drobnost na kterou jsem zapomněl. Obracení země, jak Jakube píšeš, je s přihlédnutím k přírodě nepřirozené. Ovšem. Ale musíme si uvědomit, že člověk myslí, je líný a umí používat nástroje. Efektivně. To je pokrok. (Bože, snad mě tu neukamenují :) Za cestu, kterou člověk prošel od prehistorie do dnešních dob, vykonal mnoho. Z něčeho, co vypadalo jako tráva, vyšlechtil obilí. Z kyselých bobulí sladká a šťavnatá jablka. Naučil se zemi kypřit a dodávat jí živiny. I to je cesta. Permakultura mě přitahuje, ale jablka chci mít jedlá a chutná. Během pár dní si vysadím moravskou jaderničku. Samozřejmě na podnoži a vzhledem k velikosti "mojí" země to bude čtvrtkmen. A bude mě těšit stejně tak, jako Joshuu jeho semenáče z jadérek.
Něco jiného je, když se přesunuje tlupa třiceti lidí ze zimního sídliště do letního a sbírá si bobule, které po cestě najde. A něco jiného je, když se chce uživit několik miliard moderních lidí. Jsem tradicionalista. Někteří moji blízcí by řekli, že ukrutný tradicionalista. Ale jak já to vidím, i orba a roubování jsou tradiční. Jde jen o úhel pohledu.
