Zelenáč odchází na venkov - návody, nápady, zkušenosti

[Jakub Trnčák]

Jen přidám postřeh začínajícího -

motorová pila pod 2,4 kW je hračka na větve. Značku kupuj podle toho jak daleko máš servis, nejlépe přímo tam, KAŽDÁ pila jej bude potřebovat. Značka Husqvarna je podle mého top a užitečnou informací možná bude, že značka Jonsered je její dceřinkou, obsahuje stejné díly (motor a vše kolem značky HQ) a bývá zhruba o 1000 - 2000 levnější. Navíc někteří lesáci raději používají Jonsered pro větší otvory sání vzduchu. Pozn. nejsem prodejce, ale uživatel, který díky známým lesákům měl už leccos motorového v ruce.

Sekera, nejsem Fiskarsoholik, raději mám ručně kované kousky jako Wetterlings nebo Gränsfors Bruks. U Wetterlings zase zajímavost, Husqvarna používá železa Wetterlings u svých lesáckých seker s ořechovým toporem, sekera je tak levnější, než komplet od W, navíc se lépe shání. Fiskars je dobrým přechodem od levných seker ke kvalitním, ale zdaleka není pro mě nejlepší volbou (je zbytečně drahá). Materiál topora neodolá nečekaným sekům proti hřebíku či jiným překážkám a tlumení je stále horší než u dřevěných topor. Na štípání špalků klíny a sekery štípačky nebo lépe kalač. Mám asi 3 kamarády, kteří v období štípání takto ušetřili za posilovnu. Pokud uvažuješ o štípačce mechanické, opět platí pravidlo drahých levných výrobků.

Nejsem ani Fiskars odpůrce, takže doporučuji rýče, vidle, vyhrnovač sněhu právě od této firmy, stejně jako nůžky na větve nebo mačetu.

Dřevo kácej vždy s někým, jak už bylo řečeno, s čistou hlavou a rozumem. Brzo po kácení nařezej na metry, štípej, ukládej, první rok hromadu nech ležet bez zakrytí (déšť ani sníh počáteční unikající vlhkost neovlivní), po roce zakryj na další dva roky. Po třech letech je dřevo připraveno. Čím později budeš štípat tím to půjde hůř, stejně je to i s řezem!

Dřevo nesvážím. Jak kácet? Pokud si nekácel nikdy nic, prosím nekácej a v počátku "pozoruj a jednej", tedy zavolej si na pomoc někoho zkušeného. Bylo by nepříjemné mít na náhrobku "kácel podle fóra na permawebu". Základní rady ti dá i manuál k pile nebo nějaký instruktážní film, ale po shlédnutí nebudeš dřevorubcem.

Dřevo ukládej tak a tam, aby se ti s ním následně dobře pracovalo. Useknutý prst nejprve do sáčku a až poté do druhého sáčku se studenou vodou a kostkami ledu, zavázat a vzít sebou na pohotovost. Pozor, prst vložený do ledu se znehodnotí promrznutím tkáně a nepůjde přišít.

[Jakub Trnčák]

Nevšiml jsem si, že diskuse má dvacet stran, tak se omlouvám za spam.

[Petra Stejskalová]

Jakub Trnčák: Váš příspěvek přece není žádný spam :-) Kéž by se tu objevovaly příspěvky v takovémto konstruktivním duchu a o záležitostech v praxi upotřebitelných!

[Jitka Řezníčková]

Ahoj všichni,

zatím mám jen zkušenosti se zahradou - velmi se mi osvědčilo na podzim listí nehrabat, neupotřebené ovoce z pod stromů neodnášet. Za 4 roky již není třeba zalévat, díky vytvořenému humusu se i na jižní stráni vlhkost udrží. Vyzkoušela jsem i tekuté hnojivo z vlastních zdrojů ředěné 1:10, mladé vysazené stromky po něm poskočily v růstu neuvěřitelně, i starý ořech to uvítal a je vyšší. Každému stromu dám toto hnojivo během léta 2x, v srpnu končím, aby dřevo dobře vyzrálo a nenamrzalo. Seču kosou obyčejnou, kterou si naklepávám, v červenci a září. Stromy nestříhám, vlci se netvoří a stromy si spokojeně rostou a jsou krásné. Zatím jsem sázela stromky kupované, ale chtěla bych přikoupit kousek pole a zkusit pěstování ze semen. Má s tím někdo zkušenosti? Asi bych nejdřív měla řešit živý plot, aby byl trnitý a neprostupný. Šípek, trnka, hloh? Druhou řadu plotu bych asi zkusila lísku a mezitím dovnitř pole nasela jetel, hrách, Nechala bych je vysemenit a druhý rok do nich na podzim zasázela semena. Chtěla bych zkusit jedlé kaštany, ořechovec pekan a k jihu hrušně, třešně a špendlíky. Keře aronii a muchovník. Podnebí je tam sušší, nadmořská výška 350 m, na skále trocha hlíny. Šlo by to takhle?

[Simona Pavlů]

Ahoj,

ke kaštanům najdeš tady na permawebu speciální diskuzi, k ořechovci Pekan jsem četla onehdá podrobný článek, u nás v republice zatím neroste žádný plodící exemplář, je problém s opýlením v našich podmínkách, tak to zvaž. O semenaření tady v některé z diskuzí psal Jarda Bon Jovi - více méně se jedná o krok zpět, ale pokud máš čas čekat 15 let co ti vyroste :-) tak to není problém, pokud chceš sklízet v dohledných letech kvalitní a chutné ovoce je lepší spoléhat na osvědčené odrůdy - taky tady někde byl seznam. Držím palce a ať se daří!

Ahoj všichni,

zatím mám jen zkušenosti se zahradou - velmi se mi osvědčilo na podzim listí nehrabat, neupotřebené ovoce z pod stromů neodnášet. Za 4 roky již není třeba zalévat, díky vytvořenému humusu se i na jižní stráni vlhkost udrží. Vyzkoušela jsem i tekuté hnojivo z vlastních zdrojů ředěné 1:10, mladé vysazené stromky po něm poskočily v růstu neuvěřitelně, i starý ořech to uvítal a je vyšší. Každému stromu dám toto hnojivo během léta 2x, v srpnu končím, aby dřevo dobře vyzrálo a nenamrzalo. Seču kosou obyčejnou, kterou si naklepávám, v červenci a září. Stromy nestříhám, vlci se netvoří a stromy si spokojeně rostou a jsou krásné. Zatím jsem sázela stromky kupované, ale chtěla bych přikoupit kousek pole a zkusit pěstování ze semen. Má s tím někdo zkušenosti? Asi bych nejdřív měla řešit živý plot, aby byl trnitý a neprostupný. Šípek, trnka, hloh? Druhou řadu plotu bych asi zkusila lísku a mezitím dovnitř pole nasela jetel, hrách, Nechala bych je vysemenit a druhý rok do nich na podzim zasázela semena. Chtěla bych zkusit jedlé kaštany, ořechovec pekan a k jihu hrušně, třešně a špendlíky. Keře aronii a muchovník. Podnebí je tam sušší, nadmořská výška 350 m, na skále trocha hlíny. Šlo by to takhle?

[Patrik Stach]

Josuho, zrovinka začínám s malou zahradou, cirka 210m2 a mám za sebou dvě knihy. "Kompletní návod k vytvoření ekozahrady" od Jaroslava Svobody a "Staré dobré časy" od Toma Hodgkinsona s podtitulem "Praktická příručka moderního hospodáře aneb Jak se o sebe postarat". Čili jsem zelenáč s kapkou zeminy, z města a bez zkušeností.

Země mě přitahovala vždycky a jsem nesmírně šťastný, že mám svých 210 metrů. A současně nešťastný, že jich není aspoň 500 :) Slovo "permakultura" se mi ukrutně nelíbí, ovšem ta myšlenka ano. V podstatě jsem sám dospěl k přesvědčení, že něco takového je ideální ještě dřív, než jsem objevil to slovo a zmiňované knihy. A nemyslím si, že posypu pozemek slámou a je to. Zemi obracím a nedělám polykulturu zeleniny. Na druhou stranu vyhledávám plodiny, které spolu mohou růst a podporují se. Vyhledávám naše, středoevropské rostliny. Snažím se o přírodní design zahrady, odmítám umělá hnojiva a postřiky a mám celých 35 metrů sekaného trávníku (!) a kromě jedné vistárie a jedné magnolie půjde všechno na zahradě sníst. Včetně té trávy, kterou letos nahradím zeleným chodníčkem od Planta naturalis.

Permakultura sama o sobě podle mě znamená stejný extrém, jako na druhé straně DDT a podobné sajrajty. Ke všemu se musí přistupovat s rozumem a s rozmyslem. Co nejmíň práce a co nejvyšší výnosy je ideál, ovšem staří věděli a proto se dnes říká, že bez práce nejsou koláče. Permakultura je ideál, podle mě nedosažitelný. Znám dva sedláky, oběma je přes osmdesát let. Oba jsou vitální, ale na první pohled tvarovaní těžkou dřinou. Jako zauzlovaná borovice živořící na skále.

Proč já to vlastně píšu... jo. Můžeme tak maximálně aplikovat principy permakultury. Nikoliv ji zcela aplikovat s myšlenkou, že nebudeme téměř nic dělat a jen sklízet. A přes to se považuji za permakulturního optimistu.

Děkuji vám za vaše pohotové reakce, nejsem z těch co si myslí že jim holuby budou lítat do úst :D

Ano bez práce nejsou koláče a kdo hledá najde odpovědi/cestu cokoliv co chce. Jen tu zaznělo sposutu pesimizmu (tak jsem to cítil já) a žádný optimistum. A pisatel se spíše ptal na to co má dělat pro to aby to fungovalo :D Ale rozumím že ne všechno se dá použít všude. A s více hektary se to asi dělá také snadněji když to nevíjde tu tak třeba jinde.

Ano jak Perta Stejukalová poznamenala i mezilidské vztahy jsou veli cenný zdroj pro haromnický život. Děkuji.

 

Také přeji hezký den

 

Zdraví Josua. 

[Petra Stejskalová]

Patrik Stach: Rozumný příspěvek, Patriku :-) Možná bych napsala, že (absolutní) permakultura je ideál, nikoli extrém a že zideologizovaná permakultura může škodit podobně jako DDT, přičemž toho DDT se lze zbavit snáz než ideologie, ta se zažere hloub a nepustí... Ať se Vám na Vašich 210 metrech daří!

[Jakub Trnčák]

Patriku, nevím jak dobře si četl knihy, které uvádíš, ale tvůj popis permakultury svědčí tak trochu o tom, že si ji ještě moc nepoznal. Nejde totiž o normalizovaný systém, ale o soubor přístupů v mnoha oblastech lidského života, také proto jsou jejím stavebním kamenem PRINCIPY.

Zahrada jako místo, kde něco pěstuješ je jen jednou součástí. To, že obracíš půdu je v podstatě tvůj problém, ze kterého plynou další důsledky a je to nepřirozené s přihlédnutím na přírodu jako systém. Nikdo, ani J. Svoboda ve své knize, i přes její popularizační přízvuk neřekl, že se "permakultura" o někoho postará bez práce. Otázkou je, jak to nazveš ve svém případě a jaký k tomu máš vztah a hlavně (!) co od své zahrady čekáš.

Je to dobrodružství, radost, terapie a svět ve kterém se dělají ústupky přírodě, to je to, co mě na tom baví. Máme sice půl hektarovou zahradu, ale myslím, že poselství je stejné. Navíc pokud si něco četl, proč to prostě jen nezkusit? Co se týče zahrady polykultura funguje dobře, stejně jako mulč famózně tam, kde patří, přidej do hry plantu naturalis, trochu rozumu a vždy jen tak, jak ti to bude vyhovovat. Mluvit o extrému je v případě permakultury extrém : )

[Josua]

Tak to jsem rád, že to vidíme stejně, principy jsou podstatné a ne nějaké dogma :D

No já teď budu stavět ale snad ještě letos stihnu aspoň na podzim zasadit nějaké stromy. Zahrádka v lodžii není asi mnoho, ale i tak jsem ji založil a věřím že zní vzejdou plody, uvidíme co všechno se podaří.

I já moc nechápu kde lidé získávají pocit že si někdo muže myslet že zničeho bude hrad. Přece ta práce k životu patří. :D

Také přeji ať se daří.

Zdraví Josua

[Patrik Stach]

Jakube, asi se neumím vyjádřit tak, aby to bylo pochopitelné i jiným, než mně samotnému :) Já permakulturu rozhodně nezavrhuji, naopak. Ano, souhlasím s Tebou - je to soubor principů, však jich také velké množství praktikuji. Ne ale všechny. Moje zahrada je nová a malá, zakládám jí postupně. A postupně přidávám další a další principy permakultury. Například ona zmiňovaná Planta Naturalis. Nebo až budu mít chvíli na rekonstrukci střech u dřevníků, udělám je zelené (rozuměj porostlé zelení). Nejsem ale příznivcem extrémů. Jakýchkoliv. Ani dogmat. Snažím se ze všeho vybrat to nejlepší možné, pro mne nejlepší. Ať už se to týká zahrady, filozofie nebo náboženství. A permakultura, to není jen způsob pěstování, Je to životní filozofie. Ale nepleťme se - není jediná pravá. Stromy se roubují stovky let. Proč asi. Chce někdo zpravokořenit jabloň? Proč ne. Chce někdo nejnovější odrůdu vyšlechtěnou v roce 2011? Proč ne. Nebo starou odrůdu na podnoži? OK.

Tohle vlákno mě baví. Nasávám z něj informace jako houba. Zkušenosti, abych se nemusel prodírat houštím stejných omylů jako druzí. Ale mám přece vlastní rozum, který také používám. Nemám rád dogmata ani lidi, kteří je hlasitě vytrubují a zatracují jiné pohledy na totéž. Můj pohled na záhon se zeleninou je takový, že mám raději vícedruhový záhon v řádcích, než permakulturní polykulturu :) Ovšem to neznamená, že příští rok ji mít nebudu :)