Zelenáč odchází na venkov - návody, nápady, zkušenosti

[bobek]

Josua: Neztrácej čas objevováním dávno objeveného. Evidentně netušíš jak některé věci v přírodě fungují a to je v naprostém rozporu s jakýmkoliv permakulturním snažením. Dokud nevíš co je samosprašnost, cizosprašnost a co z toho plyne, co je semenáč, co je roubovanec a spoustu dalších zásadních věcí, tak si jen chystáš zklamání a ztrátu mnoha času. Přečti si prosím třeba alespoň knihu Jardy Svobody. Pro začátečníka je to čtivě a vtipně napsaný úvod do problematiky. Pro pokročilejší pak podnět k polemice :-)  Nechci být neochotný, když vím tak poradím, ale ty tu kladeš příliš mnoho dotazů na základní věci které si můžeš snadno najít a nastudovat sám. A nejen ty.

[Hlad]

udržitelnost nemuže být v naprostém rozporu s věcmi ktéré v přírodě fungují, právě na těchto principech je postavena

[Petra Stejskalová]

Josua: Nikdy bych si netroufla dát tak drastický příklad, kdybychom postižené (množné číslo) neměli v nejbližší rodině. V tomto ohledu velmi přesně vím, o čem mluvím. Jsem ráda, že jste můj příklad vzal, tak jak je.

Pláňata sice nepřinesou žádnou zvláštní úrodu, ale mohou přinést radost (a užitek) jiným - třeba dost nečekaným - způsobem, právě tak jako mentálně postižené děti. Vy ovšem chcete být ze svých stromů (rostlin) živ, či ne? A nejspíš máte nebo plánujete rodinu, že? Pak je třeba uvažovat a konat efektivně :-)

Já až jednou budu zdravý třicetiletý muž bez závazků, jako je (či v době psaní své knihy byl) Jaroslav Svoboda, budu si možná pro potěšení nebo v rámci experimentu také sít jablíčka romanticky natrhaná na stráních svého dětství a rok po roku čekat, co na kterém stromku naroste, selektovat nebo neselektovat, prořezávat či neprořezávat a básnit přitom o rodovém statku atd. Jenže jsem osoba středního věku s manželem, (čtyřmi, z toho momentálně třemi studujícími) dětmi, stárnoucími rodiči (a o dalších závazcích nemluvě), což je stav podstatně přízemnější - a řekněme si to otevřeně: více svazující a méně atraktivní :-), a tak prostě hledím na tu efektivitu a své zahradnické počiny si předem setsakramentsky promyslím.

Višně máme z pecky, jsou super. Jednu švestku máme z pecky, nestojí za nic. Špendlík nám zasadil nějaký opeřenec, špendlíky jsou super do knedlíků. Třešně-ptačky máme z pecky a jsou pro včely a pro ptáky. Měli jsme planou hrušeň ze semínka (než ji zahubila rez hrušňová) a škoda, že jsme ji kdysi nepronajali jako frňákovník pro Tři veterány :-) Lísky máme z oříšků od veverek a úroda je pro veverky. Bez černý nám roste, kde chce, a je super, pro ptáky i pro nás. Ale ostatní ovocné stromy jedině roubované staré odrůdy, semenáčky by byly v naší konkrétní situaci více než neefektivní.

Ovocné stromy při cestě:  Ty přece vysadili naši předkové! Od dob Marie Terezie (nebo Josefa II.?) se povinně vysazovaly ovocné šlechtěné stromy při cestách kvůli vojsku, aby se pěšáci při manévrech měli čím osvěžit. Ovocné stromy ve stráních, na mezích a při cestách, to přece bylo jediné ovoce mimo sady, než se hromadně začalo nakupovat v supermarketech :-) A že tu a tam takové stromy zplaňují, to je přece jasné, nejméně čtyřicet let nikdo nenahrazuje staré stromy novými ...

Připomeňte se, Jošuo, koncem léta, pošlu Vám na ten Váš semenářský pokus jadérka starých odrůd Matčino, Holovouské malinové, Letní průsvitné a starý dobrý a zcela nepoživatelný Koženáč :-) :-) :-).

P: S.: Přidávám fotogafii kvetoucích ptaček v našem smíšeném lesíku. 

[Josua]

bobek čtu ji právě nyní. Jenže jedna kniha je hezká věc, ovšem to co slyším zde je je spíše praví opak než mluví ta kniha :( A hledám lidi co něco takového zkoušeli v praxi. Nevím kolik lidí to čte ale zatím mnoho těch co zkoušeli semena sadit není mnoho. Co je sprašnost vím a  i co z toho plyne a vše co jsi vyjmenoval, netvrdím však že jsem se někde špatně nevyjádřil. A jsem zatím jen teoretik který brzi začne. Jsem však spíše pro příklady z praxe, které tu už i zazněly, ale když tak přemýšlím asi je to daleko od původního tématu jak začít na venkově. tak sorry.

Zdraví Josua 

[Simona Pavlů]

Jen k jedlým kaštanům: je tady na toto téma diskuze se spoustou užitečných informací, http://www.permaweb.cz/forum/topics/jedle-kastany-1

Petra Stejskalová: děkuji za reakci. Neberte mě prosím že na vás nějak útočím, ale mám zcela odlišný názor k vašemu příkladu a nezle mlčet, proto prosím berte to čistě jako můj názor.

Ohledně postižených dětí nebo mentálně nedosahující našich tabulkových hodnot (a našich představ jak se má dítě chovat, jednat), bych zde nerad moc mluvil.

Je totiž otázkou jak mohlo dojít (i přes to že ve vyspělých státech je tolik tabulkově inteligentních lidí) k tomu, že se hromadně ničí matka země po které chodí všichni a která jim dává všechno co k spokojenému životu potřebují. Mám trochu jiný názor na lidi, které naše společnost považuje za mentálně, či fizicky postižené. Možná umí věci kterým nerozumíme a nebo nechceme. Z toho co já vidím a vnímám je to spíše naopak kdo je postižený, nebo nemocný. Ale zase je to mimo tuto debatu...

A teď již zpět k tématu: 

Chápu, že jste uvedla příklad a budu se tedy držet toho co jste jim chtěla naznačit. Ano máte pravdu spousta semínek může být neplodných, ale jaká je procento plodnosti? Vždyť už se to dlouhé století dělá klonováním (teda myslím). 

Vždyť jsme mnohokrát někde u cesty utrhl jablko a ne vždy to bylo kyselé a  to nemluvím o trešních, višních, švestkách (tam jsem narazil tak na jen na 50%). Pravda nevím zda se o ně někdo v tom poli nestaral.

Podle mě podceňujeme přírodu a jak už to tak bývá, máme pocit, že jsme pány tvorstva a tak ji musíme přivést k lepším výsledkům (tím myslím spíše lidstvo).

Nedělám si ale iluzi, že hlavní prioritou přírody je, aby uspokojila náš jazýček. V minulosti se jedno ais i to co dnes považujeme za nejedné/nedobré a dá se to zpracovávat i jinak (kromě pálení) což se také dnes moc nedělá.

 

Právě, počet semínek se odvíjí od pravděpodobnosti kolik se uchytí a bude obstojně a dobře plodit, ktomu se snažím tak nějak svími dotazi dostat ale protože napsal zkušenosti jen Jarda tak nevím kolik to je. Hlavně nevím kolik asi jarda vysadil těch semínek, vím že 500 mu jich požrali lesní potvůrky.  

A to, že někdo kdo nesadil ani jeden semenáč a je přesvědčen, že to nefunguje není bohužel moc silná informace. Proto se snažím vizvědět, kdo kolik zasadil a kolik má vlastních zkušeností. Nepopírám, že to opravbu může být tak jak se říká, ale jak víme tak třeba ve špenátu bývalo hodně železa a nyní je ho tam o hodně méně :D Chci tím naznačit že ať v permaliteratuče nebo sadařské literatuře často tam slišíme spoustu věcí a le ais jen to co někdo vyzkoušel ve vlekém množství se pak dáý považovat za relavantní zkušenosti.

Zpravokořenit jo to je taky možnost, ale to nevím moc jak udělat, viděl jsem jen jeden obrázek a prý se to prostě celé zasype, ale víc jsem nenašel. Zkoušel třeba někdo toto? Už toto je lepší řešení. třeba je toto cesta.

Taky mi nejde o to, aby plody měli stejnou chuť jako jejich matka, ale aby ch po jejich sneězení nekroutil oblyčej jako když mě nohu přejede traktor.

Bavíme se zde, ale jen o ovockých stromech zkoušel někdo pěstovat jedlý kaštan, javor a nějaké další netypické jedné stromy? Kde mohu sehnat jejich polody?

Jako že si jě opílím sám? Zkoušel to někdo? To zní taky zajímavě.

 

Snad mé dotazy nezní příliš drze, vše píši s láskou a pokorou ke každému. 

S láskou a úctou 

zdraví Josua 

 

 

[Josua]

Simona Pavlů : děkuji, krásné příspěvky.

Zdraví Josua

[bobek]

Aha, tak to jsi to asi ještě nedočetl. Jinak by jsi věděl že pokud chceš rozmnožovat jakoukoliv odrůdu jabloně, tak se to dá udělat jedině roubováním a ne výsevem semen. Sad s použitelnými jablky se výsevem semen založit prostě nedá a ani JBJ to tak nezkoušel, marně po něm žádáš zkušenosti. (jadernička moravská je vyjímka a složitější problém, to nechme na jindy)

Pláňata na mezi občas nějakej vandal naroubuje, neznalý pocestný si utrhne a pak po kavárnách vypráví o úžasném ovoci které rostlo samo od sebe v divočině.

No a poslední věc, dej si do googlu termín "náhodný semenáč", třeba ti to pomůže pochopit co se ti tu už několik lidí marně pokoušelo vysvětlit.

[Hlad]

chodil sem se učit roubovat  na plánata,až se bude toulat okolo velke na veličkou,mužete se  v lučních křovinách  nabouchat svestkama  ,jabkama,ringlema,atd.jedle les...v tamních krajích si každej udělal duranciový sad z odkopků,pro který tam jezděj  až od  ostravy,prostě  tam bělokarpatský louky zarůstaj durancii

Aha, tak to jsi to asi ještě nedočetl. Jinak by jsi věděl že pokud chceš rozmnožovat jakoukoliv odrůdu jabloně, tak se to dá udělat jedině roubováním a ne výsevem semen. Sad s použitelnými jablky se výsevem semen založit prostě nedá a ani JBJ to tak nezkoušel, marně po něm žádáš zkušenosti. (jadernička moravská je vyjímka a složitější problém, to nechme na jindy)

Pláňata na mezi občas nějakej vandal naroubuje, neznalý pocestný si utrhne a pak po kavárnách vypráví o úžasném ovoci které rostlo samo od sebe v divočině.

No a poslední věc, dej si do googlu termín "náhodný semenáč", třeba ti to pomůže pochopit co se ti tu už několik lidí marně pokoušelo vysvětlit.

[jarda bon jovi]

účastnil jsem se před 15 lety pokuusu se semínkama právě jabloní. z 2000 semínek 30 odrůd za 15 let vyrostlo 7 stromů s jedlým ovocem, tedy jabloněmi. Jenže to jsme byli ovlivněni jakousi publikací z anglie a nepřečetli jsme si dílo mičurinovo. Ten sel jablková semínka po 30000 várkách a jeho pomocníci ak běhali se štětečkama a hráli si na hmyzáky a pytlíčky proti náhodnému oplození....

Na merunku čekal 33 let, než mu dala plody. Tím chci popsat absurditu semenaření u ovoce. Dokonce jsem tvořil pravokořené stromky a pokusem bylo zjištěno, že ani jedna peckovina s vyjimkou durancií nemá kvalitu kořenového systému myrobalánu. V suchu, v špatných podmínkách jedině myro, nebo durancii jako podnož, duranče i jako finální výpěstek.Vlastně myro taky, páč moja dělá z špendlíků úžasnou marmeládu. Vždy člověk musí vědět, co od toho očekává. Já byl kdysi u vytržení z http://www.mustwatch.cz/film/muz-ktery-sazel-stromy/

A tak jsem blbnul. Už jsem se vycukal, stálo to léta a léta času a tak jsem si nasázel velikej sad  ovoce, toho nejlepšího, co se u nás dá sehnat. Není to sranda, páč každej má jiný názor, každý má svoje zkušenosti a když něco chcete dělat dobře, musíte za těmi úspěšnými.

Takže jsem ochutnával ovoce a vybíral odrůdy, co by se mi hodily. Veliký sad starých odrůd mám, takže  předloni nový sad s normálníma odrůdama. 

Stává se totiž, že jedna kniha od autora z anglosaské kultury dokáže mystifikovat celou generaci šmoulíků, kteří pak dělají neuvěřitelný věci. Přitom  se stačí podívat, jak to dělali naši předkové.

A  žaludy jsem dostal od kamaráda z německa. dva kýble. Prý je šlechtí po celá staletí, aby neobsahovaly nechutné látky. Po 16 letech mi vyrostli duby, co mají žaludy a ty mají stejnou chut, jako žaludy z mých starých dubů, jistě staletých. takže, už jsem  se nasázel dost. Už sázím jen agáty a břízky, a na jaře skvělou rakouskou odrůdu bezu černého, co neobsahuje špatné látky jako přírodní bez, a má větší sladší plody.

[Josua]

Jardo děkuji za čísla, začíná mi to být tak nějak jasnější. 

Jinak Jardo "muž který kácel stromy" znám už dlouho, ale tu video podobu jsem neviděl :D Moc pěkné.

Bobek: děkuji, tvůj "náhodný semenáč" mi asi objasnil vše co tu čtu. Z toho tedy plyne, že náhodný semenáč nevyroste jen tak spíše opravdu náhodou! Ostatní je prostě šlechtitelská práce (stříhání, atd...) lidí chápu li to správně.

Petra Stejskalová: Také děkuji, ano i já mám rodinu a chci mít úrodu co nejdříve, ne nutně hned. Pokud bych měl čekat 33 let :D tak to ais není to co chci dělat. Určitě malý kousek pozemku osázím semenáči ale jak to tak vidím tak začnu starými odrůdami. 

To co mě k tomu vedlo je také to že každý stromek stojí... a hotovosti není mnoho :D

Takže se tedy po snad tom co jsme již pochopil co se mi snažíte říci vznesl otázku zase pro začánajícího zelenáče asi důležitou.

Dá se někde najít kolik co plodí, a kolik čeho tak nasadit abych měl řekněme brzo od každého ovoce pro rodinu na jídlo marmelády a další domácí úpravu, řekněme, že později pořídím další stromy které mě mohou začít živit.

Aha zpět. To jako mladé stromky třeba na www.stareodrudy.cz stojí jen 150-200 Kč? Nebo máte nějaké informace ohledně cen? Myslel jsem že stromky stojí víc...

Díval jsem se taky na jedlé kaštany a tam byla teda cena kolem 2000 Kč. za 2m což by celkem šlo protože těch stačí koupit jen pár jak jsem četl.

Zdraví Josua