Slepičí les + slepičí traktor.
- RADIM BUFFALO TOBIAS
- Příspěvky: 846
- Registrován: 09 bře 2010 14:47
Slepičí les + slepičí traktor.
- RADIM BUFFALO TOBIAS
- Příspěvky: 846
- Registrován: 09 bře 2010 14:47
Re: Slepičí les + slepičí traktor.
- RADIM BUFFALO TOBIAS
- Příspěvky: 846
- Registrován: 09 bře 2010 14:47
Re: Slepičí les + slepičí traktor.
- RADIM BUFFALO TOBIAS
- Příspěvky: 846
- Registrován: 09 bře 2010 14:47
Re: Slepičí les + slepičí traktor.
Dle mě, jedině bloud by vysazoval nějaký les jen pro potřeby slepic a čekal na to snad 10 - 15 let...soused má zahradu hned vedle smíšeného lesa a slepice tam vypouštěl speciálně vybudovaným tunýlkem po hraně plotu...a výsledek byl ten, že také navečer musel přikrmovat aby měl nějakou tu snůšku...počítám že tak 50 % si slepice může najít sama, krůty, perličky tak 70 % neb jsou chodivější a méně domestikované... A s masným plemenem to už vůbec nemá cenu zkoušet...to vím na 100 %...!!! Víš vůbec jaký je rozdíl mezi lehkým, polotěžkým a těžkým plemenem drůbeže a jaké nároky na krmení mají...???.
Bohůdík Vyliztalalir Balalajkin říká:
Ale ty zcela ignoruješ potenciál toho lesa, o kterém mluvíš, přesněji ty o něm vůbec nemluvíš a zřejmě o něm nemáš představu. Je pochopitelné, že nejdříve takový les musíš vytvořit a až bude funkční a poskytne třeba i víc potravy pro slepice než jím přikrmuješ, pak je tam teprve vypustíš a přestaneš přikrmovat.
A to, že nemám zkušenosti ani znalosti o chovu drůbeže, nemění nic na tom, že věřím ve funkčnost slepičího lesa.
Pokud vím, tak mastná plemena se chovají především na maso a ne vejce.
- RADIM BUFFALO TOBIAS
- Příspěvky: 846
- Registrován: 09 bře 2010 14:47
Re: Slepičí les + slepičí traktor.
- RADIM BUFFALO TOBIAS
- Příspěvky: 846
- Registrován: 09 bře 2010 14:47
Re: Slepičí les + slepičí traktor.
- RADIM BUFFALO TOBIAS
- Příspěvky: 846
- Registrován: 09 bře 2010 14:47
Re: Slepičí les + slepičí traktor.
Bohůdík Vyliztalalir Balalajkin říká:
Ale zase nemůžeš popírat, že život v takovém lese je pro slepici mnohem bohatší a přirozenější a i potrava je různorodější, vydatnější, zdravější a tím i kvalita vajec vyšší.
A to, jestli by se přikrmovat nemuselo, nebo by se přikrmovalo podstatně méně, než běžně, je jaksi pozitivum navíc.
Re: Slepičí les + slepičí traktor.
Bohůdík Vyliztalalir Balalajkin říká:
tak ještě jinak.. tedka to přeženu..
máš 4 slepice a kohouta, oplocený hektar celý zarostlý ovocnými stromy, keři, bylinami s jezírkem atd. plus třeba kus pole s obilninami, které nesklidíš a nějaké hnojiště.. řekl bys, že by ty slepice měli nějaký existenční problém?
- Petra Stejskalová
- Příspěvky: 479
- Registrován: 08 pro 2010 22:17
Re: Slepičí les + slepičí traktor.
Předesílám, že moje zkušenosti se slepicemi jsou dobrých třicet let staré a že se vztahují výhradně
k těmto úkonům: Jdi nasypat slepicím! Míchej ten šrot pořádně! Zavřela jsi kurník? Takže nula nic. Ovšem tyto slepice měly oproti ostatním slepicím v městečku, které žily na udusaných dvorech, v miniaturních ohrádkách apod., docela luxusní výběh, proto se k této diskusi připojuji.
Součástí našeho pozemku totiž je (nebo tedy před těmi slepičími roky byl...) přirozený remízek: borovice, jedle, břízy, javory, množství třešní ptaček, nějaká další pláňata atp., to vše zhruba na 2500 metrech čtverečních. Slepice se denně přikrmovaly (možná maličko méně než jinde) zrním, šrotem a různými zbytky z kuchyně, k dispozici měly také hnojiště. Prarodiče mívali maximálně deset slepic, spíš méně - na co taky, žejo, pro dva staré lidi :-). Proč se rozhodli chovat slepice navolno, už nezjistím, ale na důsledky tohoto způsobu chovu si velmi dobře pamatuju.
Slepice během několika let pozměnily charakter lesíka: houby zmizely, mech jakbysmet, trnky ty potvory podhrabaly - a protože pozemek je dost ve svahu, svah se sesul. Několik lesních stromů, jejichž kořeny si slepice zvlášť oblíbily k popelení, usychalo, až uschlo docela. V lesíku v éře slepic neexistoval prakticky žádný lesní podrost ani semenáčky, malé javůrky trochu odolávaly, malé akátky se naopak přistěhovaly - jediný, kdo byl ze slepic bezmezně nadšený, byl bez černý. Slepice pochopitelně "zdivočely", mnohem víc se snažily létat (těm nejtoulavějším se musely přistřihávat křidélka, jinak by je dědeček s babičkou honili kdovíkde). Slepice zanášely, a tak jsme my děti slídily po lesíku, kde asi tak ta vajíčka mohou být tentokrát - že by v dřevníku, že by pod hnojištěm? Slepicím se také nechtělo na noc do kurníku, hřadovaly na nízkých větvích - náš lesík se tedy stal rájem pro nejrůznější kuny a spol. Pokud by někdo permakulturně odpověděl, že i taková kuna (nebo která mlsalka) má taky právo na potravu, ať je rád, že dědeček odpočívá na věčnosti, jinak by na takového vzal hůl :-) Je jasné, že na hektaru lesa by čtyři slepice a kohout tolik škody neudělali, ale myslím si, že v takovém případě by bylo lepší chovat bažanty - vypadají lépe a jejich vajíčka jsou taky k nedohledání :-)
Já se na slepičí les dívám se značnými pochybami a rozhodně jsem na straně toho lesa, ne slepic! Ještě abych dopověděla, jak to u nás dopadlo. Pro postupující stáří prarodičů, vlastně pak už jen babičky, se slepice zrušily. Lesík zůstal tak, jak ho slepice opustily. Jestli si někdo myslí, že se posléze vrátil k výchozímu stavu, je blázen. Sukcese sice funguje, ale lidský život je pro ni krátký. Lesík zdevastovaný slepicemi během velice krátké doby obsadily náletové dřeviny: javor, akát, jilm. Babička, která byla vždycky generál, nedovolila žádnou údržbu, protože ty stromy přece budou jednou na dřevo. Hahaha! Během šestadvaceti let (právě o tolik babička přežila dědečka, zemřela pětadevadesátiletá) se lesík změnil na zcela neprostupnou a zcela nejedlou džungli, v níž už nechtěly žít ani bezy černé. Ilustrativní foto je v mých snímcích, ROK NULA. Je pravda, že v posledních letech babiččiny vlády se na kraji lesíka či při pěšině, kterou se babička vydávala na obhlídku svého panství, začaly objevovat semenáčky dubů, známka toho, že sukcese pokračuje. Možná za takových sto let by byl remízek zase přirozený, s krásnými vzrostlými stromi a houbami v mechu - ale kdo má tak dlouho čekat?
Přeji Bohůdíkovi dobré pořízení :-)
Re: Slepičí les + slepičí traktor.
Já bych řekl, že toto téma je zase pěkná ukázka nepochopení a omezených pohledů na věc.
Slepičí traktor není žádný permakulturní vynález, ale obecněji používané zařízení. Dokonce se něco podobného dá najít i v pastevních "velkochovech". Představa o fungování slepičích traktorů je často také dost chybná. Výhoda slepičího traktoru jako mobilního výběhu s ochranou proti predátorům spočívá především v té ochraně před predátory a zároveň i v ochraně zahrádky před řáděním slepic (co dokáže slepice udělat se zamulčovanou zahrádkou za pár minut je dost drastické). Použití slepičího traktoru pro přípravu půdy je také problematická, ale není nemožná. Slepice hrabáním určitě nenahradí rytí (těžkou půdu víc udupe než rozhrabe), ale odstranění rostlin a částečně i semen poskytnout může. Velký slepičí traktor umožňující nastýlání slámy může dobře posloužit i pro zúrodnění půdy a pro její přípravu pro následné pěstování. Přísun většího množství slámy po dobu cca 1 roku na omezený prostor (traktor-výběh) zajistí doplnění organické hmoty do půdy, doplnění živin ze slepičinců, potlačení plevelů .........a když se to před zimou ještě zryje, tak během jednoho roku může být z louky, nebo dokonce z nějaké navážky, docela dobře připravený záhonek. Ověřeno na zúrodnění jílovité navážky, opravdu to funguje.
Krmný "les" pro slepice ......... zase velké nepochopení. Ono je sice fajn nakoupit krmnou směs, nebo zrní od nějakého konvenčního zemědělce za pár kaček, ale to nemá s permakulturou moc společného. Vypěstování vlastního obilí pro chov slepic už je velice náročné a proto se objevuje ta snaha o nalezení jiného řešení. Pokud krmný les dokáže nahradit 30% potřebných krmiv, tak to lze považovat za úspěch. Také bych raději nepoužíval pojem "les", protože to je velice zavádějící (a vede to závěrům jako je ten od Petry Stejskalové) on by to musel být pečlivě navržený ekosystém, který by byl složený z vybraných druhů (pro slepice jedlých) rostlin, musel by se v něm dodržovat určitý pastevní postup (třeba rozdělení na zóny podle prostoru-času), vyžadoval by jistě i nějaký vklad lidské práce (dosazování, dodávání mulče ....). Samozřejmě by chov vyžadoval i nějaké dokrmování (v našich podmínkách celou zimu) a i v průběhu sezóny by produkce krmiv nebyla rovnoměrná a bylo by nutné někdy přikrmovat víc, jidny by se zase dokrmování dalo vysadit a někdy by se dokonce dala část nadprodukce sklízet a slepicím dávat v jinou dobu. ........... Pravděpodobně by se muselo počítat i s poklesem snášky, ale je opravdu nutné dostat od slepice 300 vajec ročně? Asi to není zrovna přirozené a při snášce 100 vajec za rok se zase dá očekávat delší "životnost" slepice (i když v našem případě jsou limitujícím faktorem dravci a množení drůbeže není problematické).
"Krmný slepičí les" není úplný nesmysl, ale není to ani žádný zázrak. Je to něco poměrně složitého a v dnešní době (zatím ještě relativně levných krmiv) navíc i neekonomického, ale s příchodem naší růžové budoucnosti se to může dost výrazně změnit. V době nedostatku krmiv a potravin (a to je doba, která už pomalu přichází) může být krmný slepičí les zajímavou alternativou k "fosilněprůmyslovému" chovu drůbeže a to dokonce i chovu domácího.