Všechny zdravím. Také chováme slípky. Teď nám jich běhá po dvorku okolo stovky. Zkušenosti máme s plemeny Česká kropenka, Vlaška koroptví a porcelánová, Maranska, Australka, Hedvánička, nově přibyly Brahmánky. Krmíme klasicky pšenicí, šrotem, menší dávky směsí, přes léto samozřejmě hmotovky-pečivo,brambory a co se namane. Volný výběh. Pročetl jsem odkazovaný článek a obě diskuse. Článek mě opravdu obohatil. Je to zajímavá kompilace textů o tzv. krmných systémech pro slepice, které zatím min. v Čechách vyšly. Pro mě inspirace. Musím souhlasit s QNC v tom, že Radim B.T. neumí moc číst a přidal bych to, že mě dost vytáčí jeho agresivní styl používaný v textech. Ale i jemu díky za to krásné označení "anarchopermakulturník" , moc se mi líbí, určitě to budu používat. Dost mě pobavilo spojení anarchista s Che Guaverou na triku, to jsem v Čechách ještě neviděl. Na vysvětlenou odkaz na článek s názvem "Proč anarchisté nemají rádi Che Guaveru".http://che-ernesto.blogspot.com.
Zpět ke slepicím. V našem chovu jsou pro nás nejpodstatnější věci- 1. pohoda zvířat s etologické a hygienické stránky, 2. rentabilita chovu. Ty dvě proměnné nejsou na houpačce sami, do hry se přidává cena, za kterou se při daných podmínkách vyplatí prodat vejce a zároveň si ještě najdou kupce.
Slepice na každou změnu dávky krmiva směrem dolů reagují prudkým snížením snášky, to je normální, souhlasím s Radimem, že začínám mít problém s rentabilitou. Pak je tu spousta ALE- přechod na krmný systém mi omezí potřebu kupovat zrniny, či je pěstovat. Budu mít spoustu vedlejších produktů, které lze prodat- už jenom odkopky keřů by mohli být zajímavé, samozřejmě sklizeň slušnějších plodů. No a pak následuje to proklaté nacenění versus koupěschopnost zákazníka.
Určitě to prubnu, nemám moc co ztratit, zato by mohl za deset let být zisk. Ona ta proklatá pšenice určitě levnější nebude. Krmný systém u nás nikdy nebude fungovat jako na Havaji, tady holt máme vždycky půl roku práce a tu další budeme žít ze zásob nebo dovozu. Slepice se ve sněhu nehrabou nezávisle na plemeni, jsou zalezlé v kurníku a chrápou, aby měli co nejmenší spotřebu zásob. Aktivní nosné plemeno je určitě možné uživit přes léto v krmném lese, pokud nemá zastřižená křídla. Taková Češka nemá problém vylétnout na střechu stodoly, takže sklizeň z keře či menšího stromu by zvládla. Snáška bez příkrmu půjde dolů, jak silně, nedokáži odhadnout.
Na každý pád jsou krmné systémy dobrý koncept, funkční jako polštář pro chvíle krize s lehčím průběhem. Při představě totálního krachu ztrácí význam stejně, jako 9O procent toho o co se snažíme. Těch 10 procent je to nejcenější co máme, tj. znalosti a schopnosti, které jsme získali na cestě při vytváření podobných systémů jako je tento.
Takže dost, anarchopermakulturních kavárenských kydů, jdu naházet slepičákům jézéďáckou pšenici, a odpoledne asi začnu čmarykat plánek vůbec nejkrásnějšího krmného lesa široko daleko... J.
