Topinambury, divoké brambory

[Ivan Žučenko]

Nemohl by prosim nekdo z blizka (polabi) postradat par topinamburu? Jinak nejsem moc priznivec brambor ale existuje neco jako brambora ale nejaka divoka.. Nezkousel jste nekdo?

Diky

[Martin Gross]

Nať sklizená před červencem se dá zkrmit domácímu zvířestvu, špičky natí mohou ti otrlejší i sbaštit. Je to hoooodně chlupaté. Ale chuť přijatelná.

Později bych to už nesekal, aby to stihlo nadělat nať a tím pak s klesajícími teplotami i dostatek slušných hlíz. Hlízy se ve většině tvoří s koncem růstu nadzemní části.

[jarda bon jovi]

Ano, opravdu byla nať u našich předků ceněná jako výborné krmivo, které se nejen siláovalo, sušilo, i krmilo postupně čerstvé. Je to zvláštní rostlina, když dozrávají i plody podobné slunečnicovým semínkům, avšak v teplejších krajích. Zajímalo by mne, zdali máte někdo zkušenosti s ušlechtilými odrůdami a přihnojováním, a pohybem drůbeže v topinambuřišti....

Nať sklizená před červencem se dá zkrmit domácímu zvířestvu, špičky natí mohou ti otrlejší i sbaštit. Je to hoooodně chlupaté. Ale chuť přijatelná.

Později bych to už nesekal, aby to stihlo nadělat nať a tím pak s klesajícími teplotami i dostatek slušných hlíz. Hlízy se ve většině tvoří s koncem růstu nadzemní části.

[Martin Gross]

Kachny bez problému. Pokud to nezadupou. Takže počkat tak do výšky cca 30cm.

[Martin Gross]

Slepice bych tam pustil později. Mohly by ozobat listy. Dostanou do výšky cca 50cm. Takže od výšky topinambur nad 80, raději 100cm. Pokud bude lokalita na svahu, dvakrát bych to zvážil. Na rovině bych se je tam pustit nebál. Na rovince si budou jen tak pohrabovat hlínou tam a sem. Ve svahu by mohly vyhrabat hlízy, nebo obnažit kořeny.

[Martin Gross]

no, ten červenec - možná i srpen - musíte s rozumem. :-)

Ano, opravdu byla nať u našich předků ceněná jako výborné krmivo, které se nejen siláovalo, sušilo, i krmilo postupně čerstvé. Je to zvláštní rostlina, když dozrávají i plody podobné slunečnicovým semínkům, avšak v teplejších krajích. Zajímalo by mne, zdali máte někdo zkušenosti s ušlechtilými odrůdami a přihnojováním, a pohybem drůbeže v topinambuřišti....

Nať sklizená před červencem se dá zkrmit domácímu zvířestvu, špičky natí mohou ti otrlejší i sbaštit. Je to hoooodně chlupaté. Ale chuť přijatelná.

Později bych to už nesekal, aby to stihlo nadělat nať a tím pak s klesajícími teplotami i dostatek slušných hlíz. Hlízy se ve většině tvoří s koncem růstu nadzemní části.

[Stanislav Šulc]

Koupil jsem vloni kilový pytel topinambur v Makru - Brno asi za 200 kč z Francie. Sázel jsem je v listopadu a letos byla docela dobrá úroda.

[Aleš Smékal]

Když už je řeč o topinamburech, jaké velikosti hlíz máte? Topinambury u nás rostou hojně v širokém okolí, ale vždycky když nějakou vykopu, tak najdu malé hlízy (cca průměr 1,5 až 2cm a délka max. 6cm). Někde na fotce jsem ale viděl hízy mnohem větší, srovnatelné s bramborama. Existují nějaké plané/malé a šlechtěné/velké odrůdy? Nebo je to náhoda? Nebo špatná půda?

[Martin Gross]

Jelikož v podmínkách většiny ČR nestihnou u topinambur dozrát semena, jde s největší pravděpodobností o vegetativně rozšířené rostliny. Mají tudíž stejné vlastnosti, jako ty, které kdysi kdosi pěstoval a komu z pole "utekly". Ručím za to, že pokud tyto hlízky zasadíte do kypré a prohnojené půdy, dají úrodu naprosto stejnou, jako jiné, o mnoho větší hlízy. Je trošku problém, že nejspíš nikdo netuší, kolik odrůd se v historii do ČR dovezlo. Sám jsem se setkal s dvěma typy. Vysokánská nať a velké, "sukovité" hlízy. Druhá varieta je polovičního vzrůstu, v ČR i na podzim vykvete, hlízy mají zbarvení do červenofialova. Jsou rovnější, bez postranních pupenů.

Malé hlízy u volně rostoucích rostlin jsou proto, že rostou hustě, nemají světlo a soupeří o živiny. Pokud jim na pozemku dáš spon cca 40cm, trochu víc hnoje a kypřejší půdu, ukážou, co v nich je.

[Michaela Křivánková]

S tímhle moc nesouhlasím. Mám topinambury od babičky, ta je pěstuje už někdy od 60 let. Jsou to třímetrové statné rostliny, s poměrně velkými hlízami. Nacestovaly se z Vysočiny přes x měst i zemí do Brna a velikost je pořád stejná. Největší tedy rostly v polabské černozemi, ale rozdíl není tak moc velký. Na rozdíl od těch divokých nebo topinambur mých známých nekvetou, pouze když je dlouho krásný podzim jako letos.  Zároveň máme na ozdobu zplanělé topinambury, které sice bohatě kvetou, ale zůstávají malé ať rostou kde chcou. První jsem si vyryla v Boleslavi u Labe, velikost plodů byla asi jako tady na prvním obrázku. Ty současné brněnské, které nám tu zůstaly po JZD jsou na tom velikostně podobně, před 40 lety prý byly normálně velké. Teď zůstanou malé i v dobrých podmínkách, kdežto moje topinambury nasázené jen o metr dál jsou podstatně větší. V našem jílu se jim sice až tak nedaří, ale ujdou. Ráda bych sehnala nějakou pořádnou odrůdu, ale co vím, tak se v současnosti zrovna moc nešlechtí.

I červenofialové topinambury mohou být sukovité, dokonce o hodně víc než ty světlé. Ale viděla jsem i skoro bez výrustků.

Jelikož v podmínkách většiny ČR nestihnou u topinambur dozrát semena, jde s největší pravděpodobností o vegetativně rozšířené rostliny. Mají tudíž stejné vlastnosti, jako ty, které kdysi kdosi pěstoval a komu z pole "utekly". Ručím za to, že pokud tyto hlízky zasadíte do kypré a prohnojené půdy, dají úrodu naprosto stejnou, jako jiné, o mnoho větší hlízy. Je trošku problém, že nejspíš nikdo netuší, kolik odrůd se v historii do ČR dovezlo. Sám jsem se setkal s dvěma typy. Vysokánská nať a velké, "sukovité" hlízy. Druhá varieta je polovičního vzrůstu, v ČR i na podzim vykvete, hlízy mají zbarvení do červenofialova. Jsou rovnější, bez postranních pupenů.

Malé hlízy u volně rostoucích rostlin jsou proto, že rostou hustě, nemají světlo a soupeří o živiny. Pokud jim na pozemku dáš spon cca 40cm, trochu víc hnoje a kypřejší půdu, ukážou, co v nich je.