ale šlechtí a množí. výzkumák v havlbrodě....
a protože bude brzy milion diabetiků v zemích koruny české, bude to mít perspektívu. plané topinambury nemůžou nabídnout totéž, jako ušlechtilé. možná jen fakt, že jsou planě rostoucí, což může někomu připadat lákavé jen pro ten fakt.
Michaela Křivánková říká:
S tímhle moc nesouhlasím. Mám topinambury od babičky, ta je pěstuje už někdy od 60 let. Jsou to třímetrové statné rostliny, s poměrně velkými hlízami. Nacestovaly se z Vysočiny přes x měst i zemí do Brna a velikost je pořád stejná. Největší tedy rostly v polabské černozemi, ale rozdíl není tak moc velký. Na rozdíl od těch divokých nebo topinambur mých známých nekvetou, pouze když je dlouho krásný podzim jako letos. Zároveň máme na ozdobu zplanělé topinambury, které sice bohatě kvetou, ale zůstávají malé ať rostou kde chcou. První jsem si vyryla v Boleslavi u Labe, velikost plodů byla asi jako tady na prvním obrázku. Ty současné brněnské, které nám tu zůstaly po JZD jsou na tom velikostně podobně, před 40 lety prý byly normálně velké. Teď zůstanou malé i v dobrých podmínkách, kdežto moje topinambury nasázené jen o metr dál jsou podstatně větší. V našem jílu se jim sice až tak nedaří, ale ujdou. Ráda bych sehnala nějakou pořádnou odrůdu, ale co vím, tak se v současnosti zrovna moc nešlechtí.
I červenofialové topinambury mohou být sukovité, dokonce o hodně víc než ty světlé. Ale viděla jsem i skoro bez výrustků.
Martin Gross říká:Jelikož v podmínkách většiny ČR nestihnou u topinambur dozrát semena, jde s největší pravděpodobností o vegetativně rozšířené rostliny. Mají tudíž stejné vlastnosti, jako ty, které kdysi kdosi pěstoval a komu z pole "utekly". Ručím za to, že pokud tyto hlízky zasadíte do kypré a prohnojené půdy, dají úrodu naprosto stejnou, jako jiné, o mnoho větší hlízy. Je trošku problém, že nejspíš nikdo netuší, kolik odrůd se v historii do ČR dovezlo. Sám jsem se setkal s dvěma typy. Vysokánská nať a velké, "sukovité" hlízy. Druhá varieta je polovičního vzrůstu, v ČR i na podzim vykvete, hlízy mají zbarvení do červenofialova. Jsou rovnější, bez postranních pupenů.
Malé hlízy u volně rostoucích rostlin jsou proto, že rostou hustě, nemají světlo a soupeří o živiny. Pokud jim na pozemku dáš spon cca 40cm, trochu víc hnoje a kypřejší půdu, ukážou, co v nich je.
